Atény - Přísnější výběr daní a boj proti korupci. To jsou základní stavební kameny reforem, které mají Řecku zajistit přísun dalších peněz. Podle ekonomů jde o "kočkopsa", který ještě nezaručuje úspěch. Zástupci Bruselu o novém seznamu říkají, že je "pro začátek uspokojivý".
Pro řecký kabinet znamená sestavený plán úspor tvrdě vybojovaný kompromis, jak na jedné straně nezklamat 36,3 procenta voličů, kteří v lednových volbách přivedli k moci radikálně-levicovou stranu Syriza, a na stranu druhou uspokojit požadavky mezinárodních věřitelů. Například na zprvu požadované seškrtání dluhů tak muselo Řecko zapomenout.
Stejně tak nebude pro Syrizu úplně snadné plnit předvolební sliby. V rámci svého Soluňského programu slibovala například třináctý důchod pro 1,26 milionu penzistů s nízkými příjmy, návrat minimální mzdy ze současných 683,86 eura na 751 eur, vytvoření tří stovek tisíc nových pracovních míst nebo odpuštění dluhů spotřebitelům, kteří se nacházejí pod hranicí chudoby.
Jak vypadá realita?
Zároveň se však Řecko dostalo na hranici bankrotu, ke kterému by podle analytiků došlo již začátkem března. Následně by země pravděpodobně musela i opustit měnovou unii.
Vláda proto požádala eurozónu o další miliardy eur. Věřitelé ovšem nestojí o sociální úlevy, naopak požadují škrty, díky nimž si Řecko finanční pomoc zaslouží.
Kabinet se tak nyní snaží zvýšit rozpočtové příjmy, podle listu The Guardian chce na daních vybrat o 7,3 miliardy eur více. Z toho 2,5 miliardy by měly pocházet od místních magnátů a oligarchů, dalších 2,5 miliardy eur od jednotlivců či firem, které na odvodech dluží peníze. V rámci boje s pašováním tabáku a pohonných hmot chce údajně získat až 2,3 miliardy eur.
Přímo v šestistránkovém návrhu ale žádná taková čísla nejsou a většina opatření má spíše obecný charakter. Opatření na zlepšení rozpočtové politiky zahrnují změny ve výběru daní – Syriza chce rozšířit definici daňových úniků, zlepšit výběr DPH i ostatních daní tak, aby "férově" přispívaly všechny vrstvy společnosti. V oblasti veřejné správy a korupce prosazuje boj s pašováním pohonných hmot a tabáku či snížení počtu ministerstev z šestnácti na deset.
V oddíle "politiky na podporu růstu" zase například slibuje, že nebude zastavovat privatizace, které již odstartovaly, a co se týká trhu práce, tak navrhuje rozšířit možnosti krátkodobých kontraktů pro nezaměstnané.
Že je stávající návrh málo konkrétní, už vytkla Řecku i šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová. "Zvláště jsme si všimli, že chybí jasný závazek vytvořit a zavést plánované zevrubné penzijní a daňové reformy," stojí v jejím včerejším prohlášení. Také ona ale uvádí, že jako výchozí krok je fond ochoten řecký program podpořit.
Vágní opatření
Podle analytiků aktuální seznam reforem nikoho neurazí. Syriza tak sice zatím svůj původní program příliš nenaplňuje, zároveň se jí ale daří ho nijak výrazně neporušovat.
Podle analytika Next Finance Vladimíra Pikory nabízí boj s daňovými úniky v podstatě každá politická strana. "Obecně platí, že nejjednodušším způsobem, jak je omezit, je snížit daně. To ale Řekové neudělají," komentuje. "Boj s daňovými úniky a šedou ekonomikou je podle mě takovým posledním stéblem," souhlasí Kamil Boros ze společnosti X-Trade Brokers.
Zároveň se obává, že na papíře mohou řecké návrhy vypadat lépe než výsledek, kterého Syriza nakonec dosáhne. "Jsou to takové vágní kroky," myslí si Boros. "Z předchozích zkušeností Řecka je zřejmé, že vlády mají tendenci být při odhadu výnosů z podobných opatření optimistické," doplňuje.
Podle ekonoma společnosti Roklen Lukáše Kovandy připomínají navržené kroky "kočkopsa". Výsledek však odpovídá nestandardním a svým způsobem bezprecedentním podmínkám, během kterých vznikl. "Pro objektivitu je třeba dodat, že (vláda) od svého nástupu v podstatě řešila jen to, aby Řecko nezbankrotovalo," připomíná Boros s tím, že zatím politici ani neměli příliš času vytvořit něco dalšího.
Boj s humanitární krizí
Na svůj sociální program Syriza přesto úplně nerezignovala. V rámci reforem chce vybrat dost peněz na to, aby jí zbyly i prostředky na řešení humanitární krize, což je její termín pro aktuální sociální situaci v Řecku.
Konkrétně má kabinet v plánu utratit 59,4 milionu eur za bezplatnou elektřinu pro nezaměstnané Řeky bez pojištění, což by se dotklo asi tří set tisíc domácností, a 756 milionů eur na dotované potraviny. Na rozdíl od daňových úspor už v tomto případě můžeme mluvit o "typicky levicových návrzích".
Podle zdrojů agentury Reuters je ale zřejmé, že některých z původních slibů se vláda musela zatím zřeknout, například okamžitého zvýšení minimální mzdy. Místo toho premiér Alexis Tsipras zatím slíbil jen "nový přístup ke kolektivnímu vyjednávání".
Nový úděl nevyjde
Vláda postupně slevila i ze svých dalších požadavků. Vedle sociálního programu totiž nově jmenovaní ministři ještě koncem ledna hlásali, že by jim eurozóna měla odpustit i část existujícího dluhu. Připomínali, že podobně západní mocnosti pomohly i poválečnému Německu. "Stalo se to Německu v roce 1953, může se to rovněž stát jižní Evropě a Řecku," stojí v Soluňském programu.
Řecký ministr financí Janis Varufakis navíc několikrát navrhl, aby země EU připravily pro Řecko "Merkelové plán". Tedy obdobu Marshallova plánu z konce čtyřicátých let, v rámci něhož USA poskytly Evropě zhruba 24 miliard dolarů, většinu přitom formou darů. Evropskou investiční banku zase Syriza v Soluňském programu vyzvala, aby představila nový "Nový úděl". Odkazuje se tak na záchranný program amerického prezidenta Franklina Delano Roosevelta z roku 1933.
Podle analytiků ale Řecko nemá šanci podobný program prosadit. "Marshallův plán byl o obnově kapitálu zničeného válkou. Neříkám, že by Řecko trpělo nedostatkem kapitálu, ale větším problémem je jeho špatné využití," myslí si Boros. Pikora také připomíná, že po druhé světové válce to byly právě Spojené státy americké, kdo záchranu vůbec navrhl. "Kdo chce ale Řecku pomoci teď, když si Německo už nyní přijde jak dojná kráva?" ptá se.
Dodržet program a nechat si euro? Nemožné
Podle Kovandy by byly navíc oba nápady, podobně jako všechny záchranné balíčky, jen přechodným krokem, který neřeší podstatu problému.
Skutečným řešením je podle něj v tuto chvíli už jen odchod z eurozóny. "Řadoví Řekové si nejdříve musí uvědomit, že v eurozóně už dobře bylo. Musí vzít odvahu do hrsti a požadovat vystoupení. Zvolit si takové strany, které toto řešení nabízejí a nebojí se ho," říká.
Vládnoucí Syriza však podle něj podobné řešení navzdory odvážné předvolební rétorice nenabídne, stejně tak nedojde na řadu slibů ze Soluňského programu. "Je to jasná prohra. Tsiprasova slova o tom, že vyhrál bitvu, ale ještě musí vyhrát válku, jsou úsměvným osobním PR muže, jemuž nevěří snad už ani jeho fanynky," hodnotí Kovanda s tím, že tváří v tvář realitě ale nešlo udělat ani nic jiného. "Nelze prostě setrvat v eurozóně a zároveň splnit předvolební sliby Syrizy. Pokud tedy Tsipras není královnou Koloběžkou," uzavírá.
