Atény - Řecká levicová vláda v sobotu interpretovala páteční dohodu s eurozónou o čtyřměsíčním prodloužení programu úvěrové pomoci jako své vítězství a konec úsporných opatření, k nimž se zavázala předchozí vláda.
Takový výklad ale odmítl irský zástupce v euroskupině, který zdůraznil že ministři financí zemí eura Aténám v ničem neustoupili. Řecká vláda nyní pracuje na seznamu reformních opatření pro přechodné období, který musí do pondělka předložit věřitelům.
Řecko má dostat další pomoc jen v případě, že věřitelé zhodnotí návrhy Atén jako dostatečné. Atény by tím zažehnaly bezprostřední hrozbu, že Řecku příští měsíc dojdou peníze na splátky dluhů a že bude muset v konečném důsledku opustit eurozónu. Nová vláda by také dostala prostor k tomu, aby se pokusila vyjednat dlouhodobě příznivější podmínky splácení dluhů u mezinárodních věřitelů.
Řecký premiér Alexis Tsipras v sobotu prohlásil, že jeho vláda páteční dohodou udělala "rozhodující krok na cestě od úsporných opatření, záchranných programů a od trojky (trojice věřitelů - Evropská unie, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond)". Dohoda s euroskupinou podle něj ruší závazky předchozí vlády ohledně snížení mezd a důchodů, propouštění ve státním sektoru a zvýšení DPH na jídlo a léky.
Eurozóna ale v páteční dohodě Řecku nijak neustoupila a veškeré ústupky se odehrály pouze na řecké straně, odpověděl na to irský ministr financí Michael Noonan. "Na stole není absolutně nic, co by se dalo považovat za ústupek (ze strany eurozóny)," řekl. Kompromisy podle něj dělá jen Řecko a nemá v tom příliš na výběr, protože nad ním visí hrozba zhroucení jeho bankovního systému.
Podle zdroje Reuters z bankovních kruhů odtekla z řeckých bank jen v pátek v obavách z odchodu země z eurozóny zhruba miliarda eur (přes 27 miliard Kč).
Pokud bude věřitelská trojka s řeckými plány spokojena, euroskupina zřejmě dohodu potvrdí prostřednictvím telekonference bez další schůzky. Řecko se ale také v dohodě zavázalo, že v mezidobí neudělá nic, co by ztížilo dosažení dohodnutých rozpočtových cílů.
Řecký ministr financí Jannis Varufakis večer během zasedání vlády vyjádřil naději, že seznam reformních plánů věřitelé přijmou a že nebude třeba svolávat další zasedání euroskupiny. Nejmenovaní řečtí činitelé Reuters sdělili, že na předběžném seznamu reforem je boj proti daňovým únikům a korupci, avšak bez konkrétně vytyčených cílů.
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble už v pátek večer varoval, že pokud Řecko úspěšně nezavrší svůj reformní program, další výplaty peněz se nedočká. Schäuble upozornil na to, že řecká vláda zažije nyní těžké chvíle při vysvětlování dosažené dohody svým voličům.
Tsiprasově straně SYRIZA k výhře v lednových parlamentních volbách pomohly sliby, že Řecko ukončí úspornou politiku a přestane spolupracovat s trojkou, jejíž inspektoři dohlížejí na dodržování dohodnutých úspor a reforem. Ve vedení strany v pátek podle řeckého tisku vypukly kvůli vývoji vyjednávání s eurozónou rozepře. Podle krajně levého křídla této strany se vláda signalizovanými ústupky zpronevěřuje předvolebním slibům. Většina politických stran v Řecku dohodu vlády s eurozónou ale v sobotu uvítala.
Francouzský prezident François Hollande i premiér Manuel Valls označili páteční dohodu za "dobrý kompromis". Prodloužení programu pomoci je podle Hollandea správné řešení, protože dá Řecku čas na reformy a znamená i zachování respektu vůči řeckým voličům.
Pokud věřitelské instituce v úterý zhodnotí slíbená řecká opatření kladně, zahájí země eurozóny proceduru ratifikace prodloužení úvěrové pomoci.
V několika zemích včetně Německa se k tomu musejí vyslovit parlamenty. Předák německých vládnoucích konzervativců ve Spolkovém sněmu Volker Kauder v sobotu řekl, že pokud Řekové předloží dostatečné návrhy reforem, německý parlament zřejmě čtyřměsíční prodloužení programu schválí.
