"V prvním čtvrtletí v Česku kulminovala pandemie covid-19, provázená rozsáhlými karanténními opatřeními, ovšem dopad na trh práce byl menší, než se očekávalo," uvedl v analýze ČSÚ.
Zvýšení průměrné mzdy tak bylo podobné jako za celý loňský rok. Údaje za letošní první čtvrtletí ale podle ČSÚ výrazně ovlivnilo snížení počtu zaměstnanců. "Objem mezd se zvýšil o 1,7 procenta, počet zaměstnanců poklesl o 1,4 procenta," uvedli statistici.
Proti předchozímu čtvrtletí průměrná mzda v letošním prvním čtvrtletí vzrostla po očištění od sezonních vlivů o 0,6 procenta. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
ČSÚ upozornil, že zpřesnění údajů za roky 2019 a 2020 ukázalo, že v loňském druhém čtvrtletí zasaženém první vlnou epidemie koronaviru průměrná mzda v Česku nevzrostla, ale klesla o 0,6 procenta. Revize snížila i původně ohlášené nárůsty ve zbylých čtvrtletích. V loňském prvním čtvrtletí tak průměrná mzda stoupla meziročně o 3,8 procenta, ve čtvrtém čtvrtletí o 5,3 procenta.
I tak růst průměrné mzdy v letošním prvním čtvrtletí zpomalil, jak předpokládali ekonomové. Vliv podle nich mělo zrušení superhrubé mzdy, když výdělky lidem stouply i bez zvyšování hrubých mezd, a také pandemie koronaviru, kdy řada lidí pobírala náhradu mzdy nebo ošetřovné. Domnívá se tak například ekonom UniCredit Bank Jiří Pour.
"Za zpomalením mezd stály zřejmě dva hlavní faktory. Jednak na pracovní trh dolehlo omezování mzdových nákladů kvůli pandemii a v důsledku zrušení superhrubé mzdy, které ponechává domácnostem více disponibilních zdrojů k utrácení i při stagnaci mezd. Druhým důvodem byla zvýšená nemocnost v době vrcholící vlny pandemie, která vedla ke zvyšování náhrad na úkor vyplácených mezd," sdělil Pour.
"Tentokrát jde o výrazné, nikoliv však překvapivé zpomalení, protože rychlý růst průměru v posledním kvartále loňského roku obstaraly prémie a příplatky ve zdravotnictví," doplnil ho analytik ČSOB Petr Dufek.
Podle některých analytiků ale mohly i nyní vylepšovat průměrnou mzdu odložené výplaty ročních odměn, které některé firmy kvůli zrušení superhrubé mzdy mohly pozdržet do nového roku.
Nejnižší růst byl v Karlovarském a Plzeňském kraji
V Praze se průměrná mzda v letošním prvním čtvrtletí zvýšila meziročně o 2,9 procenta na 44 432 Kč, zaměstnanci si tak polepšili o 1251 korun. "Čtyři pětiny zaměstnanců pobíraly v prvním čtvrtletí letošního roku mzdu v rozmezí 15 430 korun a 56 423 korun. Nejvyšší průměrnou mzdu pobírali Pražané," doplnil k tomu ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Pražské mzdy jsou mezi kraji nadále výrazně nejvyšší, celorepublikový průměr ve sledovaném čtvrtletí převýšily o více než 9000 korun. Naopak nejnižší přírůstek zaznamenaly Karlovarský (o 1,8 procenta na 30 148 Kč) a Plzeňský kraj (o 1,8 procenta na 33 377 Kč). V Karlovarském kraji zůstává průměrná mzda nejnižší z krajů.
Pandemie podle expertů ovlivní i další vývoj mezd. "Druhá polovina letošního roku bude pravděpodobně ve znamení utlumeného vývoje mezd, když v soukromém sektoru bude pro letošek převládat opatrnost ohledně nárůstu mzdových nákladů," domnívá se analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Podle Tomáše Volfa ze společnosti Citfin ovšem tlačí na růst mezd rostoucí ceny. "Inflace se šplhá nad tři procenta a zdá se, že i v dalších měsících se bude zdražovat ve velkém a všude. Růst cen výrobních vstupů, vzhledem k jejich nedostatku a omezení mezinárodní dopravy, znamená i zvyšující se ceny pro koncové spotřebitele. Na tomto vzorci se v dohledné době příliš mnoho nezmění. V dalších měsících nejspíš budeme svědky toho, jak se rozevírají nůžky mezi reálnou a nominální mzdou, právě vlivem zvyšující se inflace," míní odborník.
Medián stoupl o 2,5 procenta
Medián mezd, tedy střední hodnota mezd, vzrostl meziročně o 2,5 procenta na 29 867 Kč. U mužů činil 32 235 Kč a u žen 27 237 Kč. Medián představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed hodnot mezd, takže polovina hodnot mezd je nižší než medián a druhá polovina vyšší. Osmdesát procent zaměstnanců tak pobíralo podle ČSÚ mzdu mezi 15 430 Kč a 56 423 Kč.
Podle Dufka je vývoj mediánu výrazně zajímavější, protože tentokrát rostl pomaleji než průměr. To znamená, že nyní se pomaleji přidávalo lidem s nižšími příjmy. Polovina zaměstnanců tak "brala" méně než 29 867 korun, upozornil Dufek. "Průměrná mzda je stále virtuální číslo, neboť zastřešuje zcela rozdílné mzdové úrovně i protisměrné trendy, a navíc na ni nedosáhnou dvě třetiny zaměstnanců," uvedl také.
