Od terapie k podnikání. V Řevnicích u Prahy budou duševně nemocní vyrábět čokoládu

Helena Truchlá Helena Truchlá
24. 7. 2019 22:40
Cestující, kteří se na Štědrý den roku 2018 ocitli v tranzitním prostoru pražského letiště na Ruzyni, dostali darem malé perníkové letadlo. Celkem 16 tisíc ozdobených sušenek vyrobili před Vánocemi pracovníci kavárny Modrý domeček v Řevnicích jižně od Prahy. Ta zaměstnává více než dvě desítky lidí s kombinovaným postižením a duševními nemocemi z Řevnic i blízkého okolí. Díky penězům z evropského rozpočtu teď úspěšný podnik čeká rozšíření. V nové velké provozovně začne vyrábět i čokoládu.

Kavárna na náměstí třítisícových Řevnic je nepřehlédnutelná. Její zářivě modrá fasáda ladí s názvem - Modrý domeček. Už 12 let tady lidé se zdravotním postižením vaří a pečou domácí koláče, kávu, polévky i hlavní jídla.

Se sociálním podnikáním začaly v roce 2007 dvě terapeutky z místního stacionáře pro děti a mládež. "Tehdy začal jednak boom kavárenské kultury obecně a jednak sociálních projektů, zrovna končilo první období evropských fondů. A my hledali uplatnění pro klienty stacionáře, kteří dospěli," vzpomíná Zuzana Dudáková, jedna z terapeutek, která je dnes ředitelkou spolku Náruč, provozovatele kavárny.

Kavárna může díky evropským penězům zaměstnávat 25 lidí se zdravotním postižením. Podporu získala už dvakrát, pokaždé z takzvaných strukturálních fondů, které mají zlepšovat ekonomickou a sociální situaci v regionech unie.

Konkrétně do sociálních fondů, které mají podporovat zaměstnanost, směřuje zhruba desetina unijního rozpočtu. Do Česka v posledním ukončeném dotačním období v letech 2007-2013 přiteklo bezmála 100 miliard korun.

Ze všech evropských fondů pak může Česko až do roku 2020 čerpat necelých 24 miliard eur, tedy asi 610 miliard korun. Ke konci června letošního roku bylo  žadatelům proplaceno téměř 230 miliard

Jinam bych nešla

Baristka Petra Klusoňová v Modrém domečku obsluhuje už více než šest let. Vystudovala vysokou školu, pak ale onemocněla. "Jsem na baru i na place, baví mě to oboje. Jsou tu lidé, které mám ráda," říká usměvavá hnědovláska. Do Řevnic dojíždí každý den vlakem z hlavního města, z centra to trvá asi půl hodiny. Práci by si našla i v metropoli, měnit ale nechce. "Jsem tu spokojená," říká. 

"Kromě kavárny jsme výrobu postupně rozšířili také o catering a něco, čemu říkáme 'jedlé dárky'," vysvětluje ředitelka Dudáková nad sklenicemi s marmeládou, slaným karamelem a sušenkami, které jsou vystaveny na polici v kavárně.

"Vyrábíme pro ČSOB, Deloitte, pražskou galerii DOX… celkem spolupracujeme asi s 80 firmami," popisuje Dudáková, čím si na svůj provoz sociální podnik vydělává. 

Především vánoční balíčky s dárky pro zaměstnance velkých firem se staly postupem času tak oblíbené, že Modrý domeček musel zájemce i odmítat. "A proto jsme potřebovali nové prostory," říká Dudáková. Bývalou restauraci s bowlingovou dráhou si teď podnik opravuje za vlastní peníze. 

S vybavením a školením lidí, kteří budou nově vyrábět také vlastní čokoládu, pomůžou opět evropské fondy. Z programu na podporu sociálního podnikání vyplatilo ministerstvo práce a sociálních věcí, které tyto dotace spravuje, více než čtyři a půl milionu korun. "Zatím přibudou čtyři pracovníci s postižením a jeden vedoucí výroby, do budoucna počítáme s ještě více lidmi," doplňuje Dudáková. 

I zkušení až na třetí pokus

Žádosti o dotace si Modrý domeček, respektive spolek Náruč, píše a podává sám. Zuzana Dudáková kromě podnikání v Řevnicích působí jako externí konzultantka právě pro projekty hledající podporu sociálního podnikání.

I přesto se jí a jejím kolegům podařilo získat letošní dotaci až na třetí pokus. "Trvalo nám, než jsme se trefili do odhadu výdělku," vysvětluje. Každá žádost musí obsahovat zevrubný plán podnikání a právě s tím má podle Dudákové řada žadatelů v sociální oblasti problém. "Nejsou schopni určit a popsat vlastní cíle, na tom ztroskotají někdy úplně převratné myšlenky," říká. 

V nové výrobně čokolády a dalších cukrovinek už nezbyly prostředky na dva stroje na zpracování těsta. Oba by stály více než čtvrt milionu korun a Dudáková by na jejich pořízení ráda znovu získala podporu z evropských fondů. Aktuální období, ve kterém EU přijímá žádosti o podporu, bude ale brzy končit a od roku 2021 bude mít Česko nárok jen na tři čtvrtiny dosavadního balíku peněz.

"Momentálně se od ministerstva (práce a sociálních věcí, pozn. red.) snažíme zjistit, jestli bude vůbec nějaká podpora sociálního podnikání. Měly by vzniknout programy půjček, o ty bychom velmi stáli," říká Dudáková. 

Právě úvěry a záruky by měly být v novém dotačním období snadněji dostupné. Podniky by tak peníze získané od EU prostřednictvím českých ministerstev nebo agentur, které mají dotace na starosti, po čase vrátily do rozpočtu k dalšímu použití. Dudákové se taková možnost zamlouvá. "I běžný podnik si bere půjčky na stroje nebo investice, které potom splácí. Není to nic speciálního," uzavírá.

Video: Lidé se bojí, myslí si, že nemáme city, říká autistka

Když jsem se v zaměstnání vyoutovala, řekli mi, že kdyby to věděli, nikdy by mě nezaměstnali, líčí Ivana Recmanová. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 37 minutami

Služba HBO Max zřejmě do Česka dorazí až příští rok

HBO možná zprovozní svou videotéku HBO Max v některých částech Evropy včetně Česka až příští rok. Firma se nyní soustřeďuje na Latinskou Ameriku, kde službu zpřístupnila 30. června. "Proto možná odložíme vstup na některé evropské trhy do začátku roku 2022," oznámil Pascal Desroches, finanční ředitel nadnárodní skupiny WarnerMedia, do které HBO náleží.

Podle webu Filmtoro.cz už česká pobočka potvrdila, že spuštění HBO Max pro zdejší zákazníky se odkládá na rok 2022. Dle dřívějšího plánu měla videotéka do Evropy dorazit ve druhé polovině letošního roku.

před 2 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy