Od terapie k podnikání. V Řevnicích u Prahy budou duševně nemocní vyrábět čokoládu

Helena Truchlá Helena Truchlá
24. 7. 2019 22:40
Cestující, kteří se na Štědrý den roku 2018 ocitli v tranzitním prostoru pražského letiště na Ruzyni, dostali darem malé perníkové letadlo. Celkem 16 tisíc ozdobených sušenek vyrobili před Vánocemi pracovníci kavárny Modrý domeček v Řevnicích jižně od Prahy. Ta zaměstnává více než dvě desítky lidí s kombinovaným postižením a duševními nemocemi z Řevnic i blízkého okolí. Díky penězům z evropského rozpočtu teď úspěšný podnik čeká rozšíření. V nové velké provozovně začne vyrábět i čokoládu.

Kavárna na náměstí třítisícových Řevnic je nepřehlédnutelná. Její zářivě modrá fasáda ladí s názvem - Modrý domeček. Už 12 let tady lidé se zdravotním postižením vaří a pečou domácí koláče, kávu, polévky i hlavní jídla.

Se sociálním podnikáním začaly v roce 2007 dvě terapeutky z místního stacionáře pro děti a mládež. "Tehdy začal jednak boom kavárenské kultury obecně a jednak sociálních projektů, zrovna končilo první období evropských fondů. A my hledali uplatnění pro klienty stacionáře, kteří dospěli," vzpomíná Zuzana Dudáková, jedna z terapeutek, která je dnes ředitelkou spolku Náruč, provozovatele kavárny.

Kavárna může díky evropským penězům zaměstnávat 25 lidí se zdravotním postižením. Podporu získala už dvakrát, pokaždé z takzvaných strukturálních fondů, které mají zlepšovat ekonomickou a sociální situaci v regionech unie.

Konkrétně do sociálních fondů, které mají podporovat zaměstnanost, směřuje zhruba desetina unijního rozpočtu. Do Česka v posledním ukončeném dotačním období v letech 2007-2013 přiteklo bezmála 100 miliard korun.

Ze všech evropských fondů pak může Česko až do roku 2020 čerpat necelých 24 miliard eur, tedy asi 610 miliard korun. Ke konci června letošního roku bylo  žadatelům proplaceno téměř 230 miliard

Jinam bych nešla

Baristka Petra Klusoňová v Modrém domečku obsluhuje už více než šest let. Vystudovala vysokou školu, pak ale onemocněla. "Jsem na baru i na place, baví mě to oboje. Jsou tu lidé, které mám ráda," říká usměvavá hnědovláska. Do Řevnic dojíždí každý den vlakem z hlavního města, z centra to trvá asi půl hodiny. Práci by si našla i v metropoli, měnit ale nechce. "Jsem tu spokojená," říká. 

"Kromě kavárny jsme výrobu postupně rozšířili také o catering a něco, čemu říkáme 'jedlé dárky'," vysvětluje ředitelka Dudáková nad sklenicemi s marmeládou, slaným karamelem a sušenkami, které jsou vystaveny na polici v kavárně.

"Vyrábíme pro ČSOB, Deloitte, pražskou galerii DOX… celkem spolupracujeme asi s 80 firmami," popisuje Dudáková, čím si na svůj provoz sociální podnik vydělává. 

Především vánoční balíčky s dárky pro zaměstnance velkých firem se staly postupem času tak oblíbené, že Modrý domeček musel zájemce i odmítat. "A proto jsme potřebovali nové prostory," říká Dudáková. Bývalou restauraci s bowlingovou dráhou si teď podnik opravuje za vlastní peníze. 

S vybavením a školením lidí, kteří budou nově vyrábět také vlastní čokoládu, pomůžou opět evropské fondy. Z programu na podporu sociálního podnikání vyplatilo ministerstvo práce a sociálních věcí, které tyto dotace spravuje, více než čtyři a půl milionu korun. "Zatím přibudou čtyři pracovníci s postižením a jeden vedoucí výroby, do budoucna počítáme s ještě více lidmi," doplňuje Dudáková. 

I zkušení až na třetí pokus

Žádosti o dotace si Modrý domeček, respektive spolek Náruč, píše a podává sám. Zuzana Dudáková kromě podnikání v Řevnicích působí jako externí konzultantka právě pro projekty hledající podporu sociálního podnikání.

I přesto se jí a jejím kolegům podařilo získat letošní dotaci až na třetí pokus. "Trvalo nám, než jsme se trefili do odhadu výdělku," vysvětluje. Každá žádost musí obsahovat zevrubný plán podnikání a právě s tím má podle Dudákové řada žadatelů v sociální oblasti problém. "Nejsou schopni určit a popsat vlastní cíle, na tom ztroskotají někdy úplně převratné myšlenky," říká. 

V nové výrobně čokolády a dalších cukrovinek už nezbyly prostředky na dva stroje na zpracování těsta. Oba by stály více než čtvrt milionu korun a Dudáková by na jejich pořízení ráda znovu získala podporu z evropských fondů. Aktuální období, ve kterém EU přijímá žádosti o podporu, bude ale brzy končit a od roku 2021 bude mít Česko nárok jen na tři čtvrtiny dosavadního balíku peněz.

"Momentálně se od ministerstva (práce a sociálních věcí, pozn. red.) snažíme zjistit, jestli bude vůbec nějaká podpora sociálního podnikání. Měly by vzniknout programy půjček, o ty bychom velmi stáli," říká Dudáková. 

Právě úvěry a záruky by měly být v novém dotačním období snadněji dostupné. Podniky by tak peníze získané od EU prostřednictvím českých ministerstev nebo agentur, které mají dotace na starosti, po čase vrátily do rozpočtu k dalšímu použití. Dudákové se taková možnost zamlouvá. "I běžný podnik si bere půjčky na stroje nebo investice, které potom splácí. Není to nic speciálního," uzavírá.

Video: Lidé se bojí, myslí si, že nemáme city, říká autistka

Když jsem se v zaměstnání vyoutovala, řekli mi, že kdyby to věděli, nikdy by mě nezaměstnali, líčí Ivana Recmanová. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 hodinami

Keňané volili prezidenta, poslance a senátory, komise může sčítat hlasy až týden

Keňané v úterý volili nového prezidenta, členy obou komor parlamentu a zástupce místních správ. I když se volební místnosti oficiálně uzavřely již v 16:00 SELČ, hlasování bylo podle BBC prodlouženo v místech, která se otevřela později. Hlavním tématem předvolební kampaně bylo řešení ekonomických problémů země. Na sečtení hlasů má volební komise maximálně sedm dní.

K letošním volbám se zaregistrovalo 22 milionů voličů. Keňská volební komise uvedla, že očekává volební účast kolem 60 procent. V posledních volbách v roce 2017 se k urnám dostavilo téměř 80 procent voličů.

O prezidentský post se ucházeli čtyři kandidáti. Vítěz nahradí dosavadní hlavu státu Uhurua Kenyattu, který po ukončení dvou mandátů nemá právo znovu kandidovat.

Keňské volby v minulosti provázely spory, obviňování z podvodů a také násilí. Jak píše agentura Reuters, Keňanům dělají největší starosti rychle rostoucí ceny potravin a hluboce zakořeněná korupce, takže mezi nimi panuje malá důvěra v to, že nová vláda něco změní.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Varnsdorfská textilka Velveta míří do insolvence, má dluhy přes 300 milionů

Tradiční výrobce oděvních textilií, společnost Velveta z Varnsdorfu na Děčínsku, nebyla schopna dostát svým závazkům vůči věřitelům, které přesahují 300 milionů korun. Byla proto nucena podat na sebe insolvenční návrh, informovaly dnes na webu Hospodářské noviny (HN).

Historie firmy sahá do roku 1777, kdy Josef Franz Anton Fröhlich zřídil ve Varnsdorfu tkalcovskou dílnu. Společnost se specializovala například na výrobu manšestru, dyftýnu nebo sametu. Sortiment doplňovaly oblekové tkaniny či tkaniny pro bytový dekorační textil a lůžkoviny.

"Ekonomická situace dlužníka se opět zhoršila s neočekávaným a razantním nárůstem cen elektřiny a plynu, který započal na konci roku 2021. Zvýšením cen energií se skokově zvýšily náklady na výrobu a na vlastní provoz obchodního závodu dlužníka," uvádí insolvenční návrh podaný ke Krajskému soudu Ústí nad Labem 8. srpna. Společnost s novými klienty vyjednala nové ceny, u dříve sjednaných zakázek se jí však nepodařilo zahrnout vyšší náklady, a proto nebyla schopna udržet svůj provoz v chodu.

Nadále však existují firmy Velveta Varnsdorf a Velveta Textilie, napsaly HN. První se podle obchodního rejstříku zabývá rozvodem tepla a elektřiny či barvením a chemickou úpravou textilií, druhá společnost se věnuje koupi zboží za účelem jeho dalšího prodeje.

Zdroj: ČTK
Další zprávy