Cestou z Josefova Dolu k rašeliništím u Štolpišské silnice začíná drobně pršet. V nízkém smrkovém lese leží mlha. V mlze a dešti se ztrácejí jezírka přírodní rezervace Na Čihadle.
"Tohle tady máme často," říká Ondřej Petrovský, ředitel liberecké Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody. "Les je díky tomu v lepší kondici a nemusí se tolik kácet."
Kůrovcová kalamita postihla po několika horkých a extrémně suchých létech v Česku většinu lesních porostů a škody jdou do stovek miliard. Jizerské hory ale zůstaly až doposud kůrovcem takřka nedotčeny. Obrazy zkázy, známé z jiných míst republiky, tady nespatříme.
"Kromě toho, že Jizerky jsou tradičně bohaté na srážky a mají chladnější klima, je to dáno tím, že napadené stromy stihnou lesníci zlikvidovat," vysvětluje Jana Bursíková ze Správy CHKO Jizerské hory. "Věková skladba lesních porostů je navíc odlišná od jiných oblastí, na velkých plochách rostou vesměs mladé smrky. A lýkožrout smrkový zpravidla napadá porosty staré čtyřicet let a více."
Jiné hrozbě čelí citlivá rašeliniště. Pokles hladiny spodní vody, spojený s globálním oteplováním a dřívějšími snahami o odvodňování melioračními příkopy, má na jizerské náhorní plošině za následek jejich vysychání. V boji s klimatickou změnou bude proto i tady zapotřebí investovat značné částky.
Nadace Ivana Dejmala sehnala společně s Jizersko-ještědským horským spolkem a Společností pro Jizerské hory pro projekty na ochranu přírody a obnovu lesů v Jizerkách v uplynulých letech desítky milionů korun a teď shánějí další. Obnova poškozených biotopů místních vrchovištních rašelinišť je jedním z těchto projektů.
Staré zátěže škodí dál
Ke konci normalizační éry byly jizerské lesy zdevastovány imisemi z polských a východoněmeckých hnědouhelných elektráren. Vykáceno muselo být na sto kilometrů čtverečních plochy lesa, a i když se porosty mezitím podařilo obnovit, pozůstatky tehdejšího stavu, jsou zde patrné stále.
Na uschlé i usychající stromy narazíme i na vrchovišti ve výšce devíti set metrů nad mořem. V daném případě za ně může dřevokazná houba kloubnatka smrková. Jinde trčí k nebi holé stromy zbavené kůry uražené v půli. Tohle způsobily v uplynulých letech vichřice a sníh zatěžující vrchní patra smrků.
"Příčin ekologické katastrofy, která Jizerské hory postihla, bylo hned několik," říká Petrovský. "Jednak emisní zátěž, která místní lesy dlouhá léta oslabovala, dále pak hmyzí škůdci a nevhodné lesní hospodaření. Vyvrcholilo to plošným odtěžením lesů prakticky na celé náhorní plošině a s následky se potýkáme dodnes."
Nové složení lesa
V rámci obnovy smrčin v centrální části náhorní plošiny Jizerských hor bude v letech 2019-2021 na ploše 25 hektarů vysázeno přes 14 tisíc sazenic a poloodrostků jehličnanů i listnáčů. Vedle původního smrku ztepilého také jeřáby, břízy či javory.
"Našim cílem je vysazovat geneticky původní a druhově rozmanité lesní porosty, které mají šanci na dlouhodobou, zdravou a přirozenou existenci," zdůrazňuje Petrovský. "Nepůvodní smrk pichlavý vysazovaný v minulosti chceme nahradit smrkem ztepilým."
Rozpočet projektu činí 2,4 milionu korun. Dva miliony přitečou z Operačního programu Životní prostředí díky Jizersko-ještědskému horskému spolku a takřka celou tuto sumu poskytnou evropské fondy. Nadace Ivana Dejmala se zavázala uhradit spolufinancování ve výši téměř 360 tisíc korun, třetina této sumy ovšem stále chybí. Částky přicházejí po jednotkách tisíc od firem i soukromých osob.
Bez evropských peněz si ochranáři podobně rozsáhlé projekty nedokážou představit.
"Díky evropským fondům se podařilo do Jizerských hor přivést desítky, ne-li stovky milionů korun na jejich obnovu," přiznává Petrovský. "A díky těmto penězům se každá námi vynaložená koruna na spolufinancování prakticky zdesetinásobila. Pokud jsou tyto zdroje efektivně využívány, mají neuvěřitelně pozitivní přínos nejen pro naši přírodu."
Rašeliniště se obnovuje
Projekt počítá i s vybudováním desítek přehrážek ve starých melioračních rýhách, kterými je voda z rašelinišť odváděna pryč. Přehrážky zde vodu naopak zadrží a z tůněk ji následně nasaje okolní rašeliniště. Hladina spodní vody na vrchovišti tak zase stoupne a poškozený biotop s mnoha vzácnými rostlinami a živočichy se postupně obnoví.
Dobře je to vidět na rašeliništi Nová louka, kde byly přehrážky vybudovány v roce 2016. Biotop je na rozdíl od lokality Na Čihadle mnohem více nasáklý a tůňky i okolní nízký les rychle zarůstají novým rašeliníkem.
"U budování přehrážek je výsledek patrný takřka okamžitě," vysvětluje Petrovský. "Obnova lesa je zato běh na dlouhou trať".
Udržitelnost projektu včetně péče o sazenice stromů, opravy plotů na ochranu před okusem zvěří a výsadby místo uhynulých sazenic bude zcela v rukou dobrovolníků z Jizersko-ještědského horského spolku.
V Libereckém kraji má být letos vysázeno celkem 1,1 milionu nových stromků. Vytěženo bylo prozatím na 50 tisíc kubíků kůrovcového dříví, dvě třetiny těžby plánované pro tento rok.
K obnově lesních porostů přispívá i nákup speciální lesnické techniky, realizovaný v rámci Operačního programu rozvoje venkova, financovaného z eurofondů. Ve stávajícím období let 2014-2020 bylo v Česku proplaceno přes 550 projektů v hodnotě téměř 345 milionů korun.
