Zbavte se konečně uhlí, radí Brusel Česku. Dá miliardy na nový život zničených krajů

Helena Truchlá Helena Truchlá
Aktualizováno 5. 3. 2020 18:48
Investujte do digitalizace, vzniku nových firem a cirkulární ekonomiky, radí Česku Evropská komise. Pravidelné hodnocení hospodářské a sociální situace země se letos věnuje také proměnám energetiky a ekonomiky na nízkouhlíkové a jejich dopadům. Chceme, aby nás lidé přestali vnímat jako nešťastný kout republiky, říkají kraje, které chystaný odklon od uhlí zasáhne nejvíce.
Protest proti těžbě uhlí.
Protest proti těžbě uhlí. | Foto: Ondřej Besperát

"Česko má v tuto chvíli jedny z nejvyšších emisí skleníkových plynů na hlavu v celé EU. Je to především kvůli velké závislosti na uhlí," hodnotí Evropská komise (EK) v takzvaném Country Report Czechia 2020. V textu upozorňuje, že česká veřejnost není příliš ochotná omezovat svoji spotřebu energie, ačkoliv přispívá ke znečištění vzduchu a změnám klimatu, které způsobují zdravotní potíže obyvatelstvu, ničí lesy a způsobují sucho a záplavy. 

Evropská komise ve středu zveřejnila takzvaný klimatický zákon, podle kterého by celý kontinent měl vyvážit všechny emise ekologickými opatřeními. Je to jeden z pilířů takzvané Zelené dohody pro Evropu, kterou chce prosadit předsedkyně EK Ursula von der Leyenová.

Česko, na rozdíl od sousedního Německa a řady dalších evropských zemí, nemá podobně jako například Polsko pevně stanovený termín, po kterém by se zde už uhlí nemělo spalovat. Najít by ho měla devatenáctičlenná uhelná komise, kterou kabinet Andreje Babiše založil loni v létě. 

"Je to další důvod k frustraci," hodnotí rady z Bruselu Jan Rovenský, zástupce environmentální organizace Greenpeace. "Jako zemi nám ujíždí vlak a hrozí nám, že skončíme jako fosilní středoevropský skanzen. Dokud tenhle průšvih nepochopí česká veřejnost a nezačne po svých volených zástupcích sama tvrdě požadovat jeho řešení," kritizuje ekolog. 

Sám v rámci české vládní komise vede Skupinu pro stanovení parametrů útlumu zdrojů a legislativu společně s ředitelem polostátní energetické společnosti ČEZ Danielem Benešem. 

Podle aktuálního průzkumu agentury STEM nicméně bezmála 90 procent Čechů souhlasí s tím, že bez snižování emisí není možné ochránit krajinu. Většina se ale bojí, že takový proces bude pro zemi nákladný. Česko ve svém energetickém mixu spoléhá na fosilní paliva víc než z poloviny, především na hnědé uhlí. 

Zástupci Evropské komise přitom skutečně konstatují, že dopady na Česko budou významné. "Tranzice zasáhne místní komunity a více než 21 tisíc zaměstnanců. Některá pracovní místa zaniknou, další se budou muset přesunout," stojí v hodnocení. 

Emise skleníkových plynů v přepočtu na jednoho obyvatele.
Emise skleníkových plynů v přepočtu na jednoho obyvatele. | Foto: European Commission

Takzvanou spravedlivou transformaci regionů, které jsou v tuto chvíli výrazně závislé na těžbě a spalování uhlí, chce EU podpořit celkem 7,5 miliardy eur. Nejvíce peněz si rozdělí Polsko, Německo, Rumunsko a právě Česko, kde se jedná o Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj. Všechny tři mají zastoupení také ve vládní komisi. 

Instrukce, jak by regiony měly s prostředky z Fondu pro spravedlivou transformaci (Just Transition Fund, JTF) naložit, obsahuje letošní hodnocení EK také. Třem nejzasaženějším částem republiky radí zejména investovat do technologií na výrobu ekologické energie.

S podporou Bruselu by měly vznikat také nové společnosti a start-upy, které nabídnou práci těm, kteří o ni se zavíráním dolů a elektráren přijdou. Zvláštní peníze by pak měly být vyčleněny i na pomoc těmto lidem s hledáním nového místa. 

Nešťastný kout republiky

"Ten report identifikuje hlavní výzvy pro Moravskoslezský kraj," souhlasí s hodnocením z Bruselu mluvčí kraje Nikola Birklenová. Poslední dva roky je oblast součástí takzvané Uhelné platformy, která umožňuje výměnu zkušeností a plánů regionům po celé Evropě.

"Mezi důležité aktivity bychom rádi doplnili podporu kvality školství. Nutná je podpora technických, digitálních a měkkých kompetencí či jazykové vybavenosti studentů a žáků," říká Birklenová. Podle ní už dnes Ostravsko a okolí nejsou "nešťastným koutem republiky", jednou z největších výzev ale zůstává, aby změnu vzal na vědomí také zbytek země a další státy. 

"Uvítali bychom upřesnit formulaci investice do zlepšení energetické účinnosti - výstavby, rekonstrukce, zkapacitnění energetických zdrojů a soustav," popisuje Veronika Svobodová z krajského úřadu v Karlových Varech, jak by dotace z fondu mohly přispět k omezení plýtvání s elektřinou. K tomu podle EK přispívají také zastaralé způsoby vytápění a chybějící izolace domů. 

Do tří tuzemských oblastí poputuje v příštích sedmi letech nejspíš celkem více než 14,5 miliardy korun. Konečná suma bude záležet na výsledku vyjednávání lídrů členských zemí o víceletém evropském rozpočtu na období 2021 až 2027. To skončilo v druhé polovině února zatím bez dohody. 

Uhelné regiony v České republice.
Uhelné regiony v České republice. | Foto: European Commission

Kraje tedy nemají jasno v tom, kolik a na co přesně peníze z evropského rozpočtu mohou použít. "Ústecký kraj má připravené strategické projekty, v tuto chvíli se ladí možnost využití prostředků z Just Transition Fund," sdělil on-line deníku Aktuálně Martin Volf z odboru kanceláře hejtmana Ústeckého kraje. 

"Důležitá je také revitalizace území po těžbě. Nejde jen o rekultivace, kdy jsou území zalesněná nebo přeměněná v jezera, ovšem bez lidí a ekonomické aktivity. Je třeba tato území propojit s okolím a socializovat," vysvětluje Volf. Veškeré plány musí podle Volfa vedení kraje teprve schválit. 

Jak ale upozorňuje Jan Rovenský, Česko v minulosti opakovaně nedokázalo evropské prostředky, určené například na již zmíněné zefektivnění spotřeby elektřiny, vyčerpat. "Hlavní problém nemáme v penězích, ale špatně nastavených státních politikách," říká ekolog. 

Vládní komise v Praze by své vlastní návrhy na průběh energetické transformace v Česku měla představit na podzim letošního roku. "Závazky na místní úrovni a koordinace na té regionální a národní jsou pro dosažení uhlíkové neutrality klíčové," vyzývá Evropská komise. 

EU musí víc vysvětlovat

Transformaci ekonomik směrem k čistějším, obnovitelným zdrojům energie Brusel podporuje se snahou dosáhnout takzvané klimatické neutrality do roku 2050. To obnáší zásadní snížení emisí skleníkových plynů oproti současnému stavu a zavedení opatření na vyvážení těch zbývajících. 

Kromě energetické transformace podporuje unie také ochranu a obnovu biodiverzity druhů, inovace v dopravě nebo výzkum a vývoj klimaticky přívětivých technologií. Právě v investicích do technologických inovací a dopravy podle Bruselu Česko zaostává. 

Podle Rovenského je ale vina i na evropské straně. "Politiku EU v oblasti energetiky a ochrany klimatu často kritizujeme jako nedostatečnou, unie by ale měla být při vysvětlování přínosů své existence a činnosti mnohem aktivnější a důraznější," uzavírá Rovenský. 

Video: Peníze z Bruselu stojí za víc než polovinou veřejných investic v Česku

Video: Petr Šoukal
 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na Teplicku skončil první den senátních voleb, účast byla asi 12 procent

Volební místnosti na Teplicku, kde voliči vybírají nástupce Jaroslava Kubery (ODS), se ve 22:00 pro dnešek uzavřely. První kolo doplňovacích voleb bude pokračovat v sobotu od 8:00 do 14:00. Účast je zatím podle předběžného odhadu v průměru kolem 12 procent, řekla Pavla Doksanská z teplického magistrátu, která má na starosti organizační zabezpečení voleb.

Hlasování doprovází kvůli epidemiologické situaci zvýšená hygienická opatření. Lidé musí mít při vstupu do budov roušky, které si sejmou jen kvůli ověření totožnosti.

Nástupce Jaroslava Kubery, který nečekaně v lednu zemřel, lidé vybírají z devíti kandidátů. Pokud žádný z nich nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu, o vítězi rozhodne za týden finále mezi dvěma nejúspěšnějšími uchazeči z kola prvního. Vítěz voleb se ujme mandátu v horní parlamentní komoře na zbytek Kuberova funkčního období, tedy do 13. října 2024. Mandát chtějí získat například teplický primátor Hynek Hanza (ODS), ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) nebo ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman (za Senátor 21 s podporou TOP 09, Liberálně ekologické strany a Strany zelených).

Zdroj: ČTK
Další zprávy