Pohled na ves Trojanovice blízko Frenštátu pod Radhoštěm působí téměř idylicky. Skoro ze všech stran ji obklopují vrcholky Beskyd, na sedlo Pustevny odsud vede nejstarší sedačková lanová dráha na světě. V posledních letech se obec proslavila kombinováním tradiční vsi rozprostřené po horských pastvinách s moderní, udržitelnou architekturou.
Už čtyři desítky let ale místnímu panoramatu dominují dvě 60 metrů vysoké těžní věže dolu Frenštát. Vznikl ještě v době komunistického Československa a se 64 kilometry čtverečními měl být největším dolem v zemi. Pod zemí tu odhadem leží 1,6 miliardy tun černého uhlí.
Na místě vznikly i dvě kilometr hluboké jámy. Pak ale komunistický režim padl spuštění se odložilo na neurčito. Důl začal chátrat. "Samospráva bojovala za to, aby se těžba už nezahájila," říká Jiří Novotný, starosta Trojanovic od roku 2006. Po letech sporů je teď jasné, že se těžit nezačne. Původní vlastník OKD loni pětadvacetihektarový areál předal do rukou státního podniku Diamo, který jej v příštích letech z většiny zdemoluje a pročistí.
A obec už má plán, co si s uvolněnou půdou počít. Místo se promění na moderní bydlení, průmysl, vzdělávání i prostor pro turistiku. V lednu vstoupí projekt do fáze projektové přípravy, stavět by se mohlo začít na začátku roku 2025. "Dostali jsme výjimečnou možnost. Nemusíme jen tlouct pěstmi do stolu, ale můžeme sami něco vytvořit," říká starosta.
Projekt dostal název Cérka, jak se v místním nářečí říká dívce nebo dceři. "Hledí do budoucnosti, stejně jako mladá holka, co sedí na pasece a dívá se na svět. Chceme ukázat i ostatním obcím, jak by mohly vypadat," vysvětluje Novotný. Do venkovského prostředí převádí koncept chytrého města, které využívá informační a komunikační technologie ke svému řízení, udržitelnému rozvoji a zmírnění negativních dopadů zástavby.
Lidé by tak na místě mohli chodit do práce hned u svých domů, další dojíždět po nové stezce na elektrokole nebo v autobusu bez řidiče do Frenštátu a dalších měst. Teplo a elektřinu má zajistit komunitní energetika, třeba z vodíku. Obec chce mít školku, pivovar nebo komunitní centrum. Kromě několika firem tu má sídlit také výzkumné centrum Ostravské univerzity či ředitelství Chráněné krajinné oblasti Beskydy.
Ve stylu vesnice
Návrh přitom respektuje rozprostřený styl místních vesnic, nepočítá s hustou zástavbou. Architektonicky by měl navázat na několik oceňovaných budov, které v posledních letech v Trojanovicích vznikly. Jejich autor Kamil Mrva se inspiroval tradičním valašským stylem.
Aby obec nepřišla o své kulturní dědictví, tedy místní paseky, zablokovala územní plán. Novotný zdůrazňuje, že tu nenastane žádný stavební boom. Čtvrť bude vznikat delší dobu podle potřeb místní komunity. První část bude podle starosty hotová za 15 let. "Nechceme tady mít investiční byty, po kterých skočí developeři," říká.
Průmysl plánuje zasadit přímo do obytné čtvrti. "Lidé nebudou muset dojíždět 50 kilometrů do Ostravy a trávit v autě dvě hodiny denně," uvádí Novotný a odmítá představu o šedivých halách za městem. Stačí zapojit moderní architekturu jako v zahraničí, míní. "Když sjedete z Brenneru do Itálie, uvidíte firmu Salewa. Mají čtyřpatrovou výrobu a s ní spojenou lezeckou stěnu i kavárnu. Vedle bydlí lidé. Funguje to a vypadá fantasticky," popisuje starosta.
Jedna z firem, které by se mohly přistěhovat, vyrábí nyní roboty ve Frenštátu. "Je tam větší klid než u naší samoobsluhy. Za den přijede jedna dodávka a to je vše. Jediný důvod, proč u té fabriky nechcete bydlet, je, že vypadá strašně," říká o tom, jak provoz firmy okolí neruší.
Biotopy ve sklenících i "Černá kostka"
V letošním roce vyhrál projekt Cérka vyhrál kategorii Idea v soutěži Chytrá města 2022, kterou pořádá nezisková organizace Smart City Innovations Institute pod záštitou ministerstva průmyslu a obchodu a také místního rozvoje. "Zaměření projektu je komplexní. Zahrnuje ekologické stavební prvky, obnovitelné zdroje energie, využití dešťové vody či komunitní energetiku," uvádí za pořadatele Tereza Vašíčková.
Vytvořit tak velký projekt v obci s 2600 obyvateli je hodně ambiciózní myšlenka. Starosta už ale pro uskutečnění získal důležité partnery, kromě Moravskoslezského a Zlínského kraje také čtyři univerzity a několik soukromých firem. Trojanovice zatím získaly pět milionů korun na předprojektovou přípravu z dotace Moravskoslezského kraje a rozpočtu obce a dalších pět milionů na studii proveditelnosti. Celkově však bude potřeba až 2,5 miliardy korun. "Jaký bude poměr veřejných a soukromých peněz, zatím nevíme," říká Novotný.
V představách místního vedení hraje klíčovou roli Fond pro spravedlivou transformaci Evropské unie. Ten má podporovat území, která se potýkají se sociálními a ekonomickými problémy kvůli přechodu ke klimatické neutralitě. Na té se členské státy dohodly k roku 2050, poté nesmí vypouštět více škodlivých emisí, než je krajina schopna vstřebat. V Česku budou mít problémy zejména uhelné regiony, kde se těžba od 90. let utlumuje.
Česko by mělo z fondu mezi lety 2021 a 2027 vyčerpat 41 miliard korun. Polovina zamíří do Moravskoslezského kraje, pro Trojanovice by chtěl Novotný až půl miliardy.
Projekty chystají i jiné obce. Na Karvinsku by na místě poničeném těžbou a průmyslem měl vzniknout Eden Silesia, síť velkých skleníků s různými zemskými biotopy. Ty poslouží výzkumu Slezské univerzity, ale také by měly do místa přilákat turisty. Peníze z fondu má slíbené i Ostrava, například na stavbu Černé kostky, tedy projektu nové budovy vědecké knihovny.
Druhou polovinu peněz si rozdělí Karlovarský a Ústecký kraj. Stovky milionů poputuje například do Ústí nad Labem, které za ně pořídí autobusy poháněné vodíkem. S pomocí více než miliardové dotace chce ČEZ v kraji postavit továrnu na lithiové baterie, peníze mají pomoci i k těžbě tohoto kovu na Cínovci.
