Miliardové odškodnění za uhlí. Energetické firmy žalují vlády o náhradu ušlých zisků

Jana Václavíková Jana Václavíková
6. 11. 2022 17:05
Třicet let stará dohoda, která měla chránit energetické společnosti, se obrací proti státům, které ji podepsaly. Firmy ji používají jako důvod, proč žádat vysoké odškodné od vlád, které se pokoušejí o přechod k obnovitelným zdrojům. Aktuálně.cz přináší říjnové novinky o klimatu.
Hnědouhelný důl Turów poblíž české hranice v Polsku. O těžbu, jejíž následky ohrožují obce v Česku, se obě země několik let přely. K dohodě došlo v únoru 2022.
Hnědouhelný důl Turów poblíž české hranice v Polsku. O těžbu, jejíž následky ohrožují obce v Česku, se obě země několik let přely. K dohodě došlo v únoru 2022. | Foto: Jakub Plíhal

Na klimatickou konferenci COP27, která začíná v Egyptě první listopadovou neděli, vyrazí představitelé většiny zemí světa s důkladnými podklady. K ruce mají několik výročních zpráv o stavu životního prostředí vydaných v uplynulých dvou týdnech Organizací spojených národů. Výsledky nejsou povzbudivé. 

Koncentrace tří hlavních skleníkových plynů, tedy oxidu uhličitého, metanu a oxidu dusného, podle Světové meteorologické organizace vrostly v letech 2020 a 2021 na rekordní úroveň. Metan v atmosféře se měří od roku 1983, ve zmiňovaných dvou letech ho přibylo vůbec nejvíc. Oxidu uhličitého je zase tolik jako před třemi miliony let, kdy byla Země teplejší.

Skleníkové plyny přispívají podle vědeckých výzkumů k oteplování planety, které s sebou přináší vlny veder a lesních požárů, vymírání rostlin i živočichů, nedostatek potravin a vody i zvýšený výskyt nemocí. Podepsáním Pařížské dohody v roce 2015 se 195 států zavázalo udržet průměrnou teplotu maximálně o 1,5 stupeň vyšší oproti předindustriální době. Nová zpráva Programu OSN pro životní prostředí ale uvádí, že neexistuje žádná věrohodná cesta, jak dojít tohoto cíle, uvedl britský deník The Guardian

Konec spalovacích motorů

O snížení emisí se pokouší Evropská unie, které do konce letošního roku předsedá Česko. Na konci měsíce členské státy odsouhlasily, že po roce 2035 se v Evropě nebudou vyrábět nové automobily se spalovacími motory, které vypouští oxid uhličitý. Česká vláda zpočátku protestovala, změna přišla až poté, co automobilky v čele s Volkswagen Group, kam spadá i Škoda Auto, sdělily že s přechodem na elektroauta počítají ještě před zmíněným datem.

Evropští ministři pro energetiku také odsouhlasili nová pravidla pro stavby - nové budovy po začátku roku 2030 budou muset být bezemisní. Pro stávající budovy budou platit přísnější limity. "Lepší a energeticky méně náročné budovy zvýší kvalitu života obyvatel a zlevní jejich účty za energie," uvedl český ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN), který jednání ministrů řídil. "Nejlevnější energie je ta, kterou vůbec nespotřebujete," dodal.

Nevýhodná charta

Výrazný podíl na emisích mají fosilní paliva, tedy uhlí, ropa a plyn, některé státy se proto pokouší od nich postupně odejít. Překážkou mohou být energetické společnosti, které v posledních letech žalovaly vlády několika zemí o kompenzace za ušlé zisky. Umožňuje jim to Energetická charta vzniklá v 90. letech na ochranu firemních investic po pádu železné opony.

Příkladem může být Nizozemsko, které se zavázalo, že do roku 2030 přestane spalovat uhlí. Společnost RWE ho ale zažalovala o kompenzace v hodnotě několika miliard eur, uvádí německá stanice Deutsche Welle. Podobně žaluje ČEZ o stovky milionů eur Bulharsko.

Letos v říjnu proto Nizozemsko od charty odstoupilo, stejně jako Francie a Španělsko. Už dříve odchod oznámily Polsko a Itálie. Česko se zatím nevyjádřilo. Soudům čelilo šestkrát, pětkrát podle Deníku Referendum proces vyhrálo, jeden spor ještě běží.

Aktivisté a útoky na umění

K otázkám klimatu připoutaly v říjnu pozornost vandalské útoky aktivistů, kteří se zaměřili na umělecká díla v předních evropských galeriích. Na obraz Vincenta van Gogha vychrstli polévku, na malbu Clauda Moneta bramborovou kaši. Exponáty byly za sklem, proto nebyly poškozeny. 

"Co má větší cenu, umění, nebo život?" ptala se aktivistka Phoebe Plummerová u díla van Gogha přihlížejícího davu. "Bojíte se víc o ochranu obrazu než o ochranu naší planety a lidí?" dodala. 

Environmentální psycholog Jan Krajhanzl z Masarykovy univerzity vysvětluje, že motivací k takovým činům je snaha rozšířit debatu o tématu. I v klimatickém hnutí se ale stále častěji mluví o negativních dopadech takového jednání. "Hrozí polarizace společnosti. Pokud budeme reprezentovat téma tím, že lijeme bramborovou kaši na Moneta, k polarizaci přispíváme," uvedl v podcastu Vinohradská 12

Klimatické aktivistky ušpinily rajčatovou polévkou obraz Slunečnice od Vincenta van Gogha. | Video: Reuters

Speciály Aktuálně.cz o klimatické změně

V říjnu přineslo Aktuálně.cz několik textů popisujících dopady klimatické změny na život běžných lidí. Například o tom, jak kvůli extrémnímu počasí přichází o svoji kulturu a živobytí mongolští pastevci, jak se žije v zemích, které jsou nejvíce ohroženy klimatickou změnou, nebo také o tom, jak za další a dosud největší vlnu migrace budou zodpovědné změny klimatu.

 

Právě se děje

Další zprávy