Proč teď Češi málo utrácejí? Rostoucí daň za to nemůže

Tereza Holanová Tereza Holanová
29. 8. 2013 8:35
Lidem více vadí nejistota a to, že si mohou koupit z výplaty méně věcí
Foto: Petr Vyoral

Praha - Mezi důvody, proč Češi omezili nákupy, patří i stále vyšší daň z přidané hodnoty (DPH). Od roku 2008 vláda postupně zvýšila její sníženou sazbu z pěti až na letošních 15 procent, základní sazbu pak na 21 procent.

Odborníci oslovení online deníkem Aktuálně.cz se ale shodují, že rostoucí daň představuje jen "jeden dílek v mozaice"., K neochotě utrácet podle nich přispívá také ekonomická nejistota nebo například skutečnost, že reálné mzdy od počátku roku 2011 - s výjimkou loňského čtvrtého čtvrtletí - klesají. 

Výsledkem jsou klesající tržby maloobchodníků - v červnu se po očištění o vliv pracovních dní meziročně snížily o 1,1 procenta, za samotné potraviny přitom daly domácnosti o 3,6 procenta méně. Podle Českého statistického úřadu rostly pouze tržby z prodeje oděvů a obuvi (o 3,8 procenta), stejně tak počítačového a komunikačního zařízení (o dvě procenta).

Daně nejsou všechno

Rostoucí povinné odvody k vyšší spotřebě samozřejmě nemotivují. Zvyšování DPH zdražuje jak zboží, tak služby. Tato daň je navíc všudypřítomná - protože funguje celoplošně, takže ovlivňuje nákupy nejvíce.

"Nastává jednorázový cenový šok pro spotřebitele a ti okamžitě omezí své nákupy. Mnohdy není důležitá samotná velikost změny sazby, ale to, na jaký typ zboží se uplatní," říká analytik Michal Kozub z Home Credit.

Samotná vyšší daň ale nevede k tomu, že by si lidé přestali část věcí kupovat. Další příčinou je negativní výhled do budoucna - skutečné oživení české ekonomiky se stále odkládá.

Vliv má také inflace a pokles reálných mezd, což znamená, že nominální mzdy rostou pomaleji než ceny zboží a služeb. 

"Například v roce 2011 nakoupila průměrná česká domácnost zboží a služby za 132 tisíc korun. Pokud by si chtěla totéž dopřát v následujícím roce, musela mít v peněžence o 1500 korun více," vysvětluje analytik Filip Fyrbach z GE Money Bank

Nepomáhají ani slevy zboží v supermarketech. Takzvané akce totiž přestávají na zákazníky zabírat, jelikož se s nimi setkávají prakticky všude. Podle Aleše Langra, který mediálně zastupuje Interspar, se aktuálně prodává v akci 40 procent maloobchodního zboží.

"Mezi maloobchodními řetězci zuří cenová válka, na jejíž nebezpečí upozornil při své poslední návštěvě v Česku i velikán marketingu Philip Kotler," připomíná Milan Postler, který na Vysoké škole ekonomické v Praze přednáší marketing. Obchody se dostaly do takzvané slevové spirály.

Důležitější je víra

Analytici věří, že tuzemské domácnosti opět zvýší svou spotřebu i v případě, že sazby DPH zůstanou na současné vyšší úrovni. Důležitější je podle nich víra, že bude lépe a že si toho lze z výplaty koupit alespoň tolik jako minulý měsíc či rok. "Jestliže spotřebitelé dostanou jistotu zlepšení situace, může spotřeba vzrůst i při stávajícím daňovém zatížení," shrnuje Kozub.

S tím souhlasí analytik Jiří Cihlář ze společnosti Next Finance, podle kterého jsou k nastartování spotřeby nutné dvě podmínky. "Tou první je, aby naše ekonomika začala růst. V tomto ohledu jsme nyní skeptičtí. Recese české ekonomiky by měla trvat ještě minimálně dva kvartály," uvádí.

Kromě toho považuje za důležité, aby se do daňového systému každou chvíli nezasahovalo. Největším problémem podle něj totiž není ani tak samotná výše sazeb, jako časté změny.

"Pro ekonomiku není až tak podstatné, jestli je sazba DPH 20 či 21 procent, ale aby si na ni mohly ekonomické subjekty dokonale zvyknout," vysvětluje. To ovšem podle něj není možné, pokud se sazba za posledních dvacet let měnila šestkrát. Další novinky přitom očekává po předčasných parlamentních volbách.

Vysoké daně škodí i státu

Příliš vysoké daně nemusí být problémem jen pro domácnosti. Užitek nepřinášejí ani vládě, byť to může na první pohled vypadat, že mezi daňovým zatížením a vybranou sumou existuje přímá úměra.

Vztah mezi sazbou daně a výnosem vyjadřuje Lafferova křivka. Ta ukazuje, že při zvyšování sazby roste vybraná částka jen do určitého zlomu, následně začne výnos opět klesat. Důvodů je několik. Enormní daně působí demotivačně a odrazují lidi od podnikání. Část činností se přesouvá do šedé ekonomiky, kromě toho dochází k odlivu kapitálu do zahraničí.

Teoretický tvar Lafferovy křivky ilustruje například profesor Robert Holman v knize Ekonomie.

Statistika české Celní a daňové správy nicméně ukazují, že předchozí česká vláda se za "Lafferův bod" ještě nedostala - výnosy z DPH totiž meziročně nadále rostou (v roce 2012 to bylo o 2,9 miliardy korun), stejně tak v případě obou daní z příjmu. „Podle našeho názoru se velmi výrazně blížíme bodu zlomu," varuje ovšem Cihlář.

Analytik Kozub si však myslí, že ani Lafferova křivka není dokonalá. "Je to jednoduchý konstrukt, který platí za jinak stálých okolností. Ty ale v reálné ekonomice nepanují," upozorňuje. Jak zase píše ekonom G. N. Mankiw v knize Zásady ekonomie, uvedená teorie může platit jen u poplatníků, kteří jsou vystaveni největším daňovým sazbám.

Ekonom Pavel Kohout ale připomíná, že se dopady liší v čase. "Pokud jsou daně vysoké teprve krátce, může se opravdu vybrat o něco více a zastánci vysokých daní budou tvrdit: vidíte, my jsme vám to říkali, žádná Lafferova křivka neexistuje, a pokud ano, tak má vrchol někde na devadesáti procentech," komentuje.

Z politiků dal na Lafferovu křivku například někdejší prezident USA Ronald Reagan - snižování daní se stalo součástí jeho volebního programu.

"Výsledky však teoretickým předpokladům neodpovídaly, a konzervativní Reagonova administrativa se tak zasloužila o rekordně astronomické deficity státního rozpočtu," uvádí ekonom Jiří Witzany.

Proč mají politici DPH rádi

Reagan byl každopádně výjimkou. Většina politiků má DPH ráda, a to hned z několika důvodů.

Zvýšení daně si zákazníci často vůbec neuvědomí - DPH je totiž součástí ceny. Jak uvádí Václav Jurečka v knize Makroekonomie, už ministr financí Jindřicha VII. zdůrazňoval, že "umění vybírat daně se rovná schopnosti oškubat husu, aniž by to postřehla".

K dalším výhodám patří jednoduchý a účinný výběr, celoplošnost nebo odolnost - na rozdíl od daní z příjmu nedochází u výnosu k dramatickým výkyvům, protože zboží každodenní spotřeby lidé nakupovat musí.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 hodinami

Vláda je připravena zastropovat energie pro velké firmy do konce roku, řekl Fiala

Vláda je připravena do konce letošního roku zavést cenové stropy na energie pro velké firmy. Mělo by to být na podobné úrovni jako pro domácnosti a malé firmy. Premiér Petr Fiala (ODS) to řekl CNN Prima News. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) v neděli v České televizi řekl, že v polovině minulého týdne evidovalo jeho ministerstvo přes 1000 žádostí velkých firem o podporu kvůli vysokým cenám energií.

"Museli jsme si pro to připravit evropské rozhodnutí, abychom to mohli udělat. To se nám podařilo. Dnes je tedy možné provést i zastropování pro velké firmy, což dříve možné nebylo," uvedl premiér.

Možnost zavést horní hranice cen elektřiny a plynu i pro velké firmy se dostala ve Sněmovně do již přijaté novely energetického zákona, která zejména zavedla výrobcům elektřiny povinnost platit odvody z nadměrných příjmů z jejího prodeje. Podobu zastropování cen by měl kabinet stanovil svým nařízením. Také Síkela v neděli na ČT hovořil o tom, že by nařízení mohla vláda vydat do konce roku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy