reklama
 
 

Čechy sužuje drahota, z výplaty koupí stále méně věcí

26. 8. 2013 6:00
Současný růst cen nemá s inflací nic společného, varuje expert České národní banky

Praha - Vysoké ceny a klesající množství zboží a služeb, které si finančně české domácnosti mohou dovolit, nejsou projevem inflace, ale drahoty.

Ta se projevuje například u energie a dalších položek, kde se cena kvůli regulaci drží nahoře, uvedl expert České národní banky Jan Frait během přednášky o rizicích pro českou ekonomiku.

"Cenová hladina roste jen v některých segmentech, zatímco příjmy stagnují," vysvětluje Frait.

Příjmy rostou méně

A přesně v tom se drahota liší od inflace. Jak totiž uvádí například Robert Holman v knize Ekonomie, "inflace neznamená snižování kupní síly lidí".

Jinými slovy, kromě růstu cen by mělo docházet i k nárůstu příjmů domácností. Při inflaci se tedy sice snižuje objem zboží a služeb, které si může domácnost dopřát za určitou peněžní částku. Zároveň se ale nemění množství věcí, které si lze koupit z celkového příjmu.

Jak je ale patrné z čísel Českého statistického úřadu (ČSÚ), to se v Česku neděje. "V roce 2012 dosáhla průměrná mzda výše 25 101 Kč, v meziročním srovnání činil přírůstek 2,7 procenta. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 3,3 procenta, reálně se tedy mzda snížila o 0,6 procenta," uvádí.

Jak je patrné z aplikace ČSÚ, v roce 2010 si česká domácnost mohla z průměrné mzdy koupit 1296 kilogramů konzumního kmínového chleba, loni to bylo jen 1096 kilo. Podobně tomu bylo také u dalších potravin.

Na chvostu EU

O tom, že se kupní síla (tedy množství statků a služeb, které si lze pořídit z výplaty) v Česku nezvyšuje, vypovídá i žebříček Eurostatu, který srovnává státy EU podle skutečné individuální spotřeby (AIC). Tedy podle toho, kolik věcí si mohou lidé za stejnou peněžní jednotku v různých trzích koupit.

Česká republika zaujímá v tabulce pro rok 2012 sedmnácté místo v Unii, tuzemské domácnosti si mohou dovolit jen 71 procent toho, co průměrný občan EU (zatímco Dánové 145 procent a třeba Francouzi 110 procent).

Jak je přitom z čísel Eurostatu patrné, ke zlepšování situace nedochází, stejně na tom bylo Česko už v roce 2010.

Důsledek konvergence, nebo podmnožina inflace?

Analytici, které online deník Aktuálně.cz oslovil, se zatím s "problémem drahoty" nesetkali. "Souhlasím s kolegou Fraitem, že inflace není momentálně problém, ale ekonomický pojem drahota slyším poprvé a moc nevím, co si pod ním představit," uvádí Václav Franče z Raiffeisenbank.

Zároveň je ale přesvědčen, že dlouhodobě rostou ceny hlavně u položek, se kterými nelze mezinárodně obchodovat. To znamená především ve službách. "Cenová hladina je zde v Česku nižší než na západě a vlivem konvergence české ekonomiky se ceny postupně vyrovnávají," komentuje.

A tak tomu podle něj bude do té doby, než se domácí ceny srovnají s těmi "západními" - proces dohánění se nazývá Balassa-Samuelsonův efekt. Urychlit jej může především růst produktivity práce.

Michal Kozub z Home Credit považuje drahotu pouze za podmnožinu, jeden z možných typů inflace. "Tedy růst cen v jednom segmentu vyšší než v jiném," říká. Nejvíce se tento problém podle něj týká potravin.

Pokud bychom ale mluvili o drahotě jako samostatném jevu, musí podle něj platit několik podmínek: k nárůstu cen dojde jen u několika segmentů spotřebního koše a zdražení bude ve srovnání s jinými položkami několikanásobně vyšší.

Zároveň by mělo jít o nezbytné zboží - v takovém případě drahota negativně zasáhne hlavně nízkorozpočtové domácnosti, které právě za nutné položky utrácejí největší podíl svých příjmů. A konečně, tento trend musí trvat delší dobu. "Jedno čtvrtletí není pro fenomén ještě klíčové, ale pokud trvá tři čtvrtě roku nebo rok, na chování spotřebitelů se to podepíše," myslí si analytik.

Vysoké zdražování některých statků podle něj potrvá rok nebo dva a poté odezní. "Prakticky vše je založené na tom, že klesají reálné mzdy, a rozhodně neočekávám, že by takový trend mohl být dlouhodobý. Ve chvíli, kdy příjmy začnou růst, problém drahoty začne ustupovat," dodává Kozub.

"Pohled na drahotu či levnotu je relativní a týká se každého jednotlivého zboží či služby. Navíc nesmíme zapomínat, že v průběhu času se mění i kvalita zboží. Pokud nám tedy produkt zdražil, nejedná se nutně o negativní zprávu," shrnuje potom Filip Fyrbach z GE Capital.

autor: Tereza Holanová | 26. 8. 2013 6:00

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama