Praha - Privatizace v Česku byla přes všechny chyby, které někteří lidé trochu zatlačují do pozadí, úspěch. Uvedl to prezident republiky Miloš Zeman na konferenci nazvané 25 let svobodného podnikání, pořádané Hospodářskou komorou ČR.
"Uvědomme si, že za těch 25 let se mnohé změnilo k pozitivnímu. Jdeme po stoupající cestě, byť jsou tam občas kameny, tu Viktor Kožený, tu Zdeněk Bakala, ale ta cesta je úspěšná," řekl Zeman.
Odmítá přitom pohledy, podle nichž během transformace bylo vše dobře, nebo naopak úplně špatně. "Nedávno Tomáš Ježek (ekonom, jeden z "otců privatizace" - pozn. red.) v televizi prohlásil, že když dělal privatizaci on, bylo to za jedna, ale když přišli další ekonomové, bylo to za čtyři minus. Tak ostré polemiky bych se já nikdy neodvážil," zdůraznil Zeman.
Kradl Kožený, nebo ne?
Hlavním problémem české privatizace byla podle Zemana nedostatečná regulace, zvláště investičních fondů, které se účastnily druhé vlny kupónové privatizace.
"My pravicového myšlení jsme od počátků důvěřovali člověku – že bude dobře, když ho necháme samotného, aby se prosadil," vysvětlil na konferenci bývalý ministr financí, předseda vlády a exprezident Václav Klaus.
"Kladu si otázku, zda máme důvěřovat například Viktoru Koženému," připomněl mu ale Zeman jméno podnikatele a zakladatele takzvaných harvardských fondů. Ty díky kampani s heslem "jistota desetinásobku" získaly od lidí více než milion kuponových knížek a v důsledku připravily střadatele údajně o miliardy korun.
Klaus se ale Zemana ptá, v čem Kožený lidi okradl. "Oni sami si za jeden tisíc korun koupili knížku, a místo aby si sami ty peníze investovali, tak skočili na reklamu, že dostanou desetinásobek. Je to hrozivé zklamání, musím říct," říká Klaus. Podobně se vyjadřuje i ekonom Dušan Tříska, další z důležitých osob tehdejší privatizace. "Myslím si, že je Viktoru Koženému křivděno," řekl s tím, že tento názor nebude dál rozvádět.
Zahraniční fondy netunelovaly
Odlišné názory mají Klaus se Zemanem i na investiční pobídky neboli státní programy, které mají přilákat podnikatele z ciziny. Vláda jim nabízí například úlevy na dani z příjmů, podporu na vytváření nových pracovních míst či rekvalifikaci zaměstnanců.
Klaus tuto formu pomoci dlouhodobě kritizuje. Ve své nové knize nazvané Chtěli jsme víc než supermarkety například uvádí, že autoři privatizace tehdy plánovali vytvořit českého podnikatele. "Cílem české cesty bylo umožnit co největšímu počtu lidí, kteří z období komunismu neměli nakumulovaný žádný kapitál, aby se privatizace zúčastnili," vzpomíná.
Ekonomové se podle něj snažili místo nadbíhání zahraničním subjektům dát co největší šanci domácím podnikům. "Nemohu říci, že se to zdařilo. Odpor proti tomu byl velmi silný, a to jak odpor od domácí páté kolony, tak zájmy cizích firem a mezinárodních institucí a jejich síla, proti které jsme nebyli schopni nic srovnatelně adekvátního postavit," řekl Klaus minulý týden na Vysoké škole ekonomické v Praze.
Zeman je naopak za příliv zahraničních firem, který podporovala zvláště jeho vláda koncem devadesátých let, rád. "Díky investičním podmínkám jsme si vytvořili prostor pro vstup zahraničního kapitálu a ukázali si, že solidní zahraniční fondy netunelují, když už mluvíme o tom rodinném stříbře," dodává prezident.
Pomaleji privatizovat nešlo
Současný a bývalý prezident se vrátili také k pojmu bankovní socialismus. "Podniky tehdy vlastnily fondy, fondy vlastnily banky a banky vlastnil stát," vysvětluje Zeman. Jím spuštěná privatizace bank pak byla, "jak sami uznáte, typické pravicové opatření".
"To slovo je politická nálepka, ne analytický termín, který by byl popsán v učebnicích a ke kterému bychom mohli vytvářet alternativní názory, prosím nepoužívejme ho," oponuje ovšem Klaus, podle něhož byl tehdy podobný systém nevyhnutelný.
Většina účastníků konference se shodla, že provádět privatizaci pomaleji nebo v několika fázích nebylo možné. Narážejí hlavně na takzvaný gradualismus neboli transformaci v několika krocích, kterou vedle Zemana zastával například ekonom Milan Zelený.
"V devadesátých letech byla obrovská poptávka po masové a rychlé privatizaci, byl to obrovský tlak. Dokonce jsem čelil kritice průmyslníků, kde jsou ty změny, proč postupujeme tak pomalu," vzpomíná prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý. "Čím pomalejší by privatizace byla, tím více by ekonomika chřadla," souhlasí Klaus.
