Osekejte výdaje. Klaus radí vládě, jak skončit "nerůst"

Tereza Holanová Tereza Holanová
5. 11. 2014 19:42
Během přednášky k 25. výročí pádu komunismu vzpomínal exprezident hlavně na devadesátá léta a privatizaci. Kromě toho kritizoval centrální banku za oslabení koruny a vládu za plánovaný deficit.
Václav Klaus na VŠE.
Václav Klaus na VŠE. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Pokud chce česká vláda vyvést tuzemskou ekonomiku ze stagnace a "nerůstu", tak by měla hlavně osekat výdaje a snížit tak schodek rozpočtu, míní bývalý prezident Václav Klaus.

"Když jsme zahajovali transformaci, tak jsme přísahali na vyrovnané státní rozpočty jako na naprostou nezbytnost a povinnost a přišlo nám vyloučené, že by to mohlo být jinak," řekl během zasedání Vědecké rady Národohospodářské fakulty na Vysoké škole ekonomické.

"Takže když vznikla Maastrichtská smlouva a přišla myšlenka povolit nejvýše tříprocentní deficit státního rozpočtu, tak jsem mávnul rukou, protože jsem měl pocit, že to je naprosto nezajímavé číslo, že tak hluboce klesnout nikdy přece nemůžeme," pokračuje.

Česká republika se podle něj nyní nachází v období nejdelší stagnace ve své historii. "Naprosto nepříznivá je komparace se všemi našimi sousedy. Jsme jediný, kdo ještě nedosáhl ekonomického růstu z roku 2008," zdůrazňuje. To, aby mělo Česko v příštím roce, kdy se opět počítá s ekonomickým růstem, stomiliardový deficit, je proto podle něj nesmyslné a nepochopitelné.

ČNB nám přistřihla křidýlka

Kriticky se nevyjádřil jen k zadlužování, ale také k intervenci České národní banky, v rámci které euro zdražilo na 27 korun. Zákrok podle něj ani po roce nepřinesl tuzemské ekonomice žádná pozitiva, naopak zhoršil kupní sílu Čechů.

Odvolává se přitom na úterní studii společnosti Incoma GfK, podle které je tuzemská kupní síla až 26. v Evropě a jen na 53 procentech celoevropského průměru. "Intervence nás nejvíce poškozuje v mezinárodním srovnání. Přistříhává nám to křidýlka ve světě, nemůžeme se tak moc rozšoupnout," říká Klaus.

Privatizace byla směs spontánnosti

Většinu přednášky na téma "25. výročí pádu komunismu" ale věnoval vzpomínkám na devadesátá léta a privatizaci. "Byl to pokus neztratit se, nerozplynout se jako kostka cukru v Evropské unii," tvrdí.

Privatizace podle něj nebyla žádnou šachovou partií ani tvorbou předem připraveného plánu, ale směsicí spontánnosti a konstruktivismu. "Neboli jinak řečeno evolučního samopohybu společnosti," říká Klaus.

Experti se podle něj tehdy snažili, aby Česko nepřejalo zahraniční standardy bez toho, aby se Západu přizpůsobilo ekonomicky a aby si tuzemské domácnosti i podniky byly schopné na lepší životní úroveň vydělat.

"Bylo to nenadbíhání zahraničním firmám a pokus dát maximální šanci domácím subjektům," pokračuje exprezident s tím, že nemůže říci, že by se to zdařilo. "Odpor proti tomu byl velmi silný, a to jak odpor od domácí páté kolony, tak zájmy cizích firem a mezinárodních institucí a jejich síla, proti které jsme nebyli schopni nic srovnatelně adekvátního postavit," uvádí.

Šoková terapie je falešný termín

Dodnes trvající spor o to, zda byla vhodná takzvaná "šoková terapie" neboli rychlá privatizace a jednorázová liberalizace cen a zahraničního obchodu, je podle Klause falešný.

"Jednak nic jako šoková terapie neexistovalo, zároveň jsme věděli, že gradualismus (tedy názor, že změny se mají provádět postupně, pozn. red.) je vlastně absencí reformy a hluboké systémové změny," dodává. To, že podobný termín používá například nositel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz, je podle něj jen důkazem, že americký expert něčemu nerozumí. "Musím trvat na tom, že tato změna proběhla klidně, lidsky, únosně," dodává k privatizaci.

Kupónovou privatizaci bude podle svých slov vždy hájit, zároveň ale zdůrazňuje, že nešlo o jedinou metodu, podle které se v Česku privatizovalo – ve více než třech čtvrtinách případů se využívaly jiné způsoby, například veřejné dražby, veřejné obchodní soutěže, bezúplatné převody do vlastnictví obcí či náhradní restituce.

 

Právě se děje

před 35 minutami

Pokud to bude nutné pro bezpečnost, pozveme ruskou armádu, říká Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko uvedl, že je připraven nechat v Bělorusku rozmístit ruské jednotky, pokud by to bylo nezbytné pro bezpečnost společného svazového soustátí. V současnosti to potřeba není, uvedl Lukašenko podle médií. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle listu Kommersant uvedl, že Minsk nežádal Moskvu o rozmístění vojsk.

"Jestli to bude nutné pro bezpečnost svazového soustátí, které (s Ruskem) budujeme, budou zde (ruské jednotky) rozmístěny neprodleně. Nyní to ale není nijak nezbytné," řekl Lukašenko během porady o situaci. Podle státní agentury Belta ujistil, že Bělorusko je s to v případě potřeby v mžiku postavit do zbraně půl milionu vojáků.

"Pokud to bude málo, budou sem převedeny všechny ozbrojené síly Ruské federace. To se nikdy nestane. Ale pokud to bude nutné, nebudeme váhat," zdůraznil Lukašenko.

Mluvčí Kremlu Peskov na dotaz novinářů odpověděl, že vyslat ozbrojené síly do jiné země lze ze zákona jen na základě žádosti vedení této země k Moskvě, což se ale v případě Běloruska nestalo. Kommersant připomněl, že prezident Vladimir Putin dříve upozornil, že svazové soustátí s Běloruskem představuje "určitou úroveň integrace", a ne stát v přímém smyslu slova. A úroveň integrace ve svazovém soustátí je podle Putina nižší než v Evropské unii.

Zdroj: ČTK
před 47 minutami

Trump chtěl po ministerstvu spravedlnosti, aby loňské volby označilo za zkorumpované, píše se v poznámkách bývalého náměstka zveřejněných Kongresem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy