"Bankovní identita představuje jednoduchou a bezplatnou formu přístupu ke službám e-Governmentu i on-line službám soukromého sektoru pro přibližně pět milionů občanů, kteří používají internetové bankovnictví," napsali předkladatelé v důvodové zprávě.
Rozšíření možností využívání bankovní identity - s níž lidé běžně zacházejí - má zvýšit dostupnost on-line služeb vyžadujících prokázání totožnosti a povede k dalšímu rozvoji regulovaných on-line služeb a veřejných služeb e-Governmentu. "Bez dostatečného počtu reálných uživatelů totiž nikdy nebude možné dosáhnout plošného využívání těchto služeb," uvedli autoři předlohy ve zdůvodnění.
Využívání rozšířených možností bankovní identity by nebylo podle předlohy nijak zpoplatněno.
Jediným rozšířenějším státním nástrojem pro elektronickou identifikaci jsou nyní občanské průkazy se strojově čitelnými údaji a kontaktním elektronickým čipem vydávané povinně od loňského července. Je k nim ale zapotřebí počítačový program a čtečka a aktivně je využívají podle důvodové zprávy jen desítky tisíc lidí.
Předloha také vytváří podmínky pro omezený přístup bank do základních registrů. Banky tak budou moci podle předkladatelů lépe předcházet legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a také bránit případům zneužití identity.
Úřad pro zahraniční styky a informace a Bezpečnostní informační služba, tedy civilní rozvědka a kontrarozvědka, měly k předloze výhrady. Zpravodajcům se nelíbil navrhovaný rozsah přístupu bank k údajům z registrů. Pirátský poslanec Ondřej Profant bez bližších podrobností uvedl, že existuje politický konsensus na tom, že se nedostatky odstraní celkovým pozměňovacím návrhem.
Novelu podepsalo přes 120 poslanců, tedy nadpoloviční většina. Šance na její schválení je proto značná.
