Řada terminálů bude od soboty bezdůvodně odmítat karty, varuje ČNB. Pomoci má obsluha

Ekonomika ČTK Ekonomika, ČTK
Aktualizováno 11. 9. 2019 16:53
Kvůli novým pravidlům pro ověřování karetních plateb, která budou platit od 14. září, mohou platební terminály zamítat některé bezkontaktní platby kartami do 500 korun bez informace o důvodu zamítnutí.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock

Pokud k odmítnutí platby dojde, lze ji provést vložením karty do terminálu a zadáním PIN. Upozornila na to Česká národní banka. Důvodem je podle banky skutečnost, že některé platební terminály nemusí být na nová pravidla připraveny.

Varování ČNB se týká jen fyzických platebních karet, bez komplikací bude možné podle centrální banky bezkontaktní platbu provést kartou nahranou v mobilním telefonu či jiném zařízení.

"Od 14. září se v České republice uplatní nová pravidla pro ověřování karetních plateb stanovená evropským nařízením. Česká národní banka v této souvislosti upozorňuje, že při platbě fyzickou platební kartou v kamenných obchodech mohou v některých případech nastat určité komplikace," uvedla ČNB.

ČNB v tiskové zprávě uvedla, že zamítání bezkontaktních plateb bude v některých případech pravděpodobné i na terminálech využívaných k prodeji jízdného v prostředcích hromadné dopravy. "Ty obvykle nedisponují možností provést kontaktní platbu se zadáním PIN, v případě zamítnutí tak musíte využít jinou bezkontaktní platební kartu nebo si jízdenku zakoupit prostřednictvím SMS, mobilní aplikace či u řidiče," upozornila centrální banka.

Podle šéfa obchodu a rozvoje kartové společnosti Mastercard Martina Dolejše se však problém na platby v městské hromadné dopravě a na platby za parkování nevztahuje. 

"V případě plateb v kamenných obchodech se zavádí počítadla na sčítání po sobě jdoucích transakcí bez ověření, kterých může být maximálně pět. Poté se musí uživatel ověřit. Na počátku se může stát, že zákazník může narazit na terminál, který jeho platbu bez PIN zamítne. V takovém případě je nutné kartu vložit do terminálu, který si pak požádá o zadání PIN, a vše proběhne, jak má," uvedl Dolejš. Tyto problémy jsou podle něj dočasné. Očekává, že se bude týkat malého počtu terminálů.

"Připravit přechod k nové technologii je výzvou pro celý platební ekosystém a vyžaduje svůj čas nejen pro úspěšné zavedení, ale také řádné testování," doplnil ředitel Visa Marcel Gajdoš. Zákazníci by podle něj měli při autorizaci transakcí postupovat i po 14. září tak, jak jsou zvyklí. "A zatímco banky budou novou technologii testovat, měli by obchodníci začít s implementací, což jim zároveň umožní zjistit, které z výjimek pro jejich zákazníky budou fungovat nejlépe," dodal.

Nově začne pro banky v celé EU platit také jednotný strop, kdy celkový součet zaplacených částek od posledního silného ověření (zadání PIN) nesmí přesáhnout 150 eur (3800 Kč) nebo přesáhnout pět plateb za sebou.

Česká spořitelna, která má v Česku nejvíce klientů, proto spouští aplikaci George klíč pro všechny klienty. Klienti spořitelny, kteří ji nepoužívají, mohou nadále potvrzovat všechny transakce v digitálním bankovnictví pomocí SMS kódu, řekl novinářům ředitel digitálních služeb ČS Filip Zeman.

Podle nařízení EU by měly mít platby kartou silné, dvoufaktorové ověření uživatele. To by mělo být vyžadováno při on-line přístupu k platebnímu účtu, při provádění elektronické platební transakce nebo při jakémkoli úkonu prostřednictvím komunikace na dálku, který by mohl vést k riziku platebního podvodu nebo jiného zneužití.

Zároveň jsou v nařízení také výjimky, mezi něž patří bezkontaktní platby nízkých částek, důvěryhodní příjemci či opakující se transakce se stejnou částkou a stejným příjemcem. Dosud pravidla na bezpečnost a limity stanovovaly jednotlivé banky.

Počet vydaných platebních karet v Česku loni stoupl o půl milionu na 11,8 milionu. Počet karetních transakcí v obchodech činil 1,089 miliardy, o 277 milionů meziročně více. Objem plateb v obchodech vzrostl v tomto období o 160 miliard na 700 miliard korun. Podle srpnového průzkumu společnosti Mastercard podíl Čechů platících chytrým mobilem je 31 procent, zatímco v roce 2016 to bylo pouze 13 procent.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 minutou

Ruský šéf obrany nařídil, aby se vojáci z jihozápadu země vrátili na základny

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu ve čtvrtek ukončil vojenská cvičení na jihu a západě země a nařídil vojákům, aby se v pátek začali vracet na své stálé základny. Informovaly o tom tiskové agentury. Šojgu rozhodnutí oznámil z anektovaného poloostrova Krym, kde dohlížel na rozsáhlé vojenské cvičení. Kyjev a Západ posilování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou v posledních dnech sledují s obavami.

"Vojáci prokázali schopnost poskytnout zemi spolehlivou obranu. V tomto ohledu jsem se rozhodl ukončit prověřovací akce v Jižním a Západním vojenském okruhu," prohlásil ruský ministr obrany několik hodin poté, co na Krymu manévry začaly. Vojáci by se měli na své stálé základny začít vracet od pátku a přesuny dokončit do 1. května.

Agentury Reuters a AP podotkly, že z oznámení není zcela jasné, zda se rozkaz ke stažení jednotek týká všech vojáků, které Moskva na Krym a jihozápad Ruska přesunula. AP zároveň píše, že ministr obrany nařídil ponechat některé zbraně na západě země pro příští vojenské cvičení, které by se mělo konat v letošním roce. Zůstat mají ve vojenském výcvikovém prostoru Pogonovo ve Voroněžské oblasti, zhruba 160 kilometrů východně od ukrajinských hranic.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Spojené státy chtějí do roku 2030 snížit emise o více než polovinu oproti roku 2005

Spojené státy se zavázaly do roku 2030 snížit své emise skleníkových plynů o 50 až 52 procent oproti úrovni z roku 2005. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek řekl novinářům činitel administrativy prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu hostí dvoudenní virtuální summit světových lídrů zaměřený na boj s klimatickými změnami. Smyslem nově stanoveného cíle je podle americké vlády přimět další velké producenty skleníkových plynu ke zvýšení vlastních ambicí.

Biden se od ledna, kdy se ujal úřadu, snaží znovu postavit USA do čela celosvětového boje s klimatickými změnami po prezidentství jeho předchůdce Donalda Trumpa, který USA stáhl z pařížské klimatické dohody, která měla zajistit snižování emisí.

Nový cíl je podle Reuters význačným milníkem v Bidenově širší snaze dovést USA k takzvané uhlíkové neutralitě do roku 2050. Prezident přitom počítá s tím, že jeho plán přinese Američanům miliony nových a dobře placených pracovních pozic. Opoziční republikáni naopak tvrdí, že americké hospodářství poškodí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy