Brusel - Praha byla v roce 2016 sedmým nejbohatším regionem v Evropské unii, pokud jde o hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele. Uvedl to statistický úřad Eurostat.
Z porovnání 276 územních jednotek nazvaných NUTS2 vyšel opět jednoznačně nejlépe Londýn, kde výkon tamní ekonomiky na osobu dosahuje 611 procent celounijního průměru.
Praha si udržela pozici z roku 2015, kdy skončila na šestém až sedmém místě. HDP však zvýšila z 168 na 172 procent průměru EU. Ještě v roce 2013 byla Praha devátým nejbohatším regionem.
Nejbohatší regiony podle HDP na obyvatele v roce 2016 |
|
| Pořadí, region a stát | HDP ve vztahu k průměru EU |
| 1. Inner London - West (Velká Británie) | 611 % |
| 2. Luxembourg (Lucembursko) | 257 % |
| 3. Southern and Eastern (Irsko) | 217 % |
| 4.-5. Bruxelles-Cap. / Brussel Hfdst. (Belgie) | 200 % |
| 4.-5. Hamburg (Německo) | 200 % |
| 6. Bratislavský kraj (Slovensko) | 184 % |
| 7. Praha (Česká republika) | 182 % |
| 8. Oberbayern (Německo) | 177 % |
| 9. Île de France (Francie) | 175 % |
| 10. Stockholm (Švédsko) | 173 % |
Na prvních místech se po Londýnu umístil Lucemburk (257 procent), jihovýchodní Irsko (217 procent), Brusel a Hamburk (oba s HDP v přepočtu na obyvatele na úrovni 200 procent unijního průměru). Před Prahou skončil i slovenský Bratislavský kraj.
Hodnotu Londýna, Lucemburska či Bruselu zvyšuje fakt, že v nich sídlí centrály řady firem a pracuje pro ně mnoho lidí, kteří v daném místě nebydlí. Přispívají tak k tvorbě tamního HDP, který se pak ale při rozpočítání na osobu dělí jen mezi obyvatele - tedy menší počet osob, než jej vytváří.
Nejchudší regiony podle HDP na obyvatele v roce 2016 |
|
| Pořadí, region a stát | HDP ve vztahu k průměru EU |
| 1. Severozapaden (Bulharsko) | 29 % |
| 2. Mayotte (Francie) | 33 % |
| 3.-4. Severen tsentralen (Bulharsko) | 34 % |
| 3.-4. Yuzhen tsentralen (Bulharsko) | 34 % |
| 5. Nord-Est (Rumunsko) | 36 % |
| 6. Severoiztochen (Bulharsko) | 39 % |
| 7. Sud-Vest Oltenia (Rumunsko) | 42 % |
| 8.-9. Yugoiztochen (Bulharsko) | 43 % |
| 8.-9. Észak-Alföld (Maďarsko) | 43 % |
| 10. Dél-Dunántúl (Maďarsko) | 44 % |
Nejchudším regionem v EU bylo v roce 2016 Severozápadní Bulharsko, jehož ekonomika pracovala v přepočtu na hlavu jen na 29 procent průměru bloku. Druhý byl francouzský Mayotte, což je Paříží spravovaný ostrov v Indickém oceánu. Následovaly další dva bulharské kraje a severovýchodní oblast Rumunska.
V Evropské unii bylo podle Eurostatu v roce 2016 celkem 19 regionů, kde HDP na hlavu přesahovalo průměr EU o polovinu či více. Pět v Německu, tři v Británii, dva v Rakousku a po jednom v Belgii, Lucembursku, ČR, Dánsku, Irsku, Francii, v Nizozemsku, na Slovensku a ve Švédsku.
Z celkem 21 regionů, které byly naopak o polovinu či více pod průměrem unie, bylo po pěti v Bulharsku a v Polsku, čtyři v Maďarsku, po třech v Rumunsku a Řecku a jeden - právě onen zámořský - ve Francii.
Výkon ekonomiky jednotlivých regionů v členských zemích EU ve střední a východní Evropě může mít dopad na množství peněz, které státy po roce 2020 získají z unijních fondů. Menší množství financí v unijním rozpočtu totiž může znamenat i změny v podmínkách pro zisk prostředků určených na rozvoj především chudších regionů Evropské unie.
Kromě Prahy v Česku nedosahuje unijního průměru ani jedna oblast. Nejlépe jsou na tom s 81 a 80 procenty regiony Jihovýchod (tvořený Jihomoravským a krajem a krajem Vysočina) a Střední Čechy, tedy Středočeský kraj. Nejhůř s 63 procenty celoevropského průměrného HDP v přepočtu na hlavu region Severozápad, tedy Karlovarský a Ústecký kraj.
