Ke smrtelnému pracovnímu úrazu dojde v Česku každé tři dny, ukazuje nová statistika

Tereza Holanová Tereza Holanová
25. 11. 2015 14:42
Podle Státního úřadu inspekce práce letos došlo v českých firmách k 27 277 pracovních úrazů. Úrazů je tak téměř o 4100 méně než loni. Počet osob, které za první tři čtvrtletí v práci zemřely, ale vzrostl. Zatímco loni jich bylo 78, letos se počet smrtelných úrazů zvýšil na 97. Pracovní úrazy se týkají hlavně mužů, o život nejvíce kvůli úrazům v práci přicházeli lidé po čtyřicítce.
Foto: Jakub Plíhal

Praha - Pracovních úrazů v českých firmách letos ubylo. Během prvních devíti měsíců jich bylo 27 277, což je meziročně o 4098 méně než loni. Smrtelných úrazů je ovšem v tomto roce více, v zaměstnání takto přišlo o život už 97 osob.

Ukazují to statistiky Státního úřadu inspekce práce (SÚIP). Ten získává uvedená data z informačního systému o pracovních úrazech, které musí zaměstnavatelé povinně hlásit.

Na každé čtvrtletí tak letos připadalo v průměru 9092 úrazů. Pokud by toto tempo platilo i pro čtvrtý kvartál, přihodilo by se za celý letošek zhruba 36 370 úrazů, tedy méně než loňských 40 358.

Úmrtí každý třetí den

Počet lidí, kteří v práci přišli kvůli úrazu o život, vzrostl za prvních devět měsíců na 97, což je o 21 více než ve stejném období loňského roku. Nejvíce smrtelných úrazů se přihodilo ve Středočeském kraji, kde jich bylo osmnáct.

"Podle statistiky dochází k úmrtí na pracovišti prakticky každý třetí den," zdůrazňuje ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová s tím, že v říjnu přibylo dalších 11 smrtelných úrazů.

Smrtelné úrazy se stávají hlavně na silnicích při dopravních nehodách. Za žádný ze smrtelných úrazů naopak podle generálního inspektora SÚIP Rudolfa Hahna nemohl alkohol.

Kolik lidí v jednotlivých profesích letos zemřelo, ministerstvo práce a sociálních věcí zatím neuvedlo, například loni ale přišlo v práci o život 13 řidičů nákladních automobilů a tahačů, devět stavebních dělníků, osm řidičů motorových vozidel a osm pomocných a nekvalifikovaných dělníků.

"Co se týká pracovních činností, tak dlouhodobě je problematická hlavně manipulace s materiálem,“ doplňuje Hahn. Zdrojem úrazu může být jak ruční manipulace, tak různé zdvihací práce pomocí jeřábů či kladkostrojů. Na staveništích pak dochází k úrazům při výkopových pracích nebo při práci ve výškách.

Závažných úrazů, tedy těch, které si vyžádaly hospitalizaci delší než pět dní, bylo letos 1130. Vzhledem k tomu, že za celý loňský rok jich inspektoři evidovali 1409, by tedy měl být celoroční údaj obdobný jako loni.

Nebezpečné je hlavně pondělí

Nejvíce úrazy trpěli zaměstnanci ve věkové skupině 36 až 40 let. Smrtelné úrazy se týkají především věkové skupiny 41 až 45 let. "U těchto zaměstnanců jde zřejmě o podcenění rizika v rámci dlouhodobé pracovní činnosti či o běžný rutinní postup," uvádí ministerská zpráva.

Zajímavostí je, že nejčastěji k úrazům letos docházelo v pondělí, mezi desátou a jedenáctou hodinou dopolední. Celkově se úrazy týkaly hlavně mužů - v práci si letos způsobilo úraz 19 661 zaměstnanců a 7616 žen.

Podle loňských údajů SÚIP se "běžné" pracovní úrazy nevyhýbají ani úředníkům a lidem, kteří sedí u počítače. Ti mohou v zaměstnání například spadnout či uklouznout, kromě toho byl mezi úrazy z minulého roku i pád z vozítka Segway, které pracovnice zkoušela v rámci akce pro zákazníky.

Firma přispěje na hrob

Pokud zaměstnanec v důsledku pracovního úrazu zemře, musí firma podle zákoníku práce uhradit "přiměřené náklady", které souvisejí s jeho pohřbem. Kromě samotného obřadu sem spadají hřbitovní poplatky, výdaje na zřízení a úpravu pomníku, cestovní výlohy pozůstalých, ale i třetina obvyklých výdajů na smuteční ošacení.

Stejně tak musí zaměstnavatel odškodnit pozůstalé a později jim přispívat na náklady spojené s obživou. Na to mají nárok příbuzní, kterým zemřelý pracovník výživu poskytoval, případně měl tu povinnost. V takovém případě musí firma posílat peníze po celou dobu trvání závazku, nejpozději ale do nedožitých 65. narozenin zaměstnance.

Pozůstalému manželovi a nezaopatřenému dítěti navíc přísluší jednorázové odškodnění, každý z nich má nárok na nejméně 240 tisíc korun. Pokud pracovník žil v jedné domácnosti s rodiči, dostanou dohromady také nejméně 240 tisíc.

Celkově pracovních úrazů za posledních patnáct let ubylo. Například ještě v roce 1998 jich inspektorát evidoval 85 469.

 

Právě se děje

před 8 minutami

V Katalánsku policie zadržela 25 demonstrantů, zraněných je nejméně 74

Pětadvacet osob zadržela policie při úterních demonstracích v Barceloně a dalších katalánských městech, které vypukly po pondělním rozsudku nad separatistickými politiky.

Potyčky s policií, v něž úterní demonstrace mnohdy přerostly, si vyžádaly nejméně 74 zraněných, informoval dnes list La Vanguardia. Španělská vláda násilí odsoudila a uvedla, že jejím cílem je zachovat v Katalánsku bezpečnost.

Nejvíce lidí místní policie podle listu La Vanguardia zadržela během střetů ve městě Tarragona (13), dalších osm ve městě Lleida, tři v Barceloně a jednoho ve městě Sabadell.

před 33 minutami

Írán už od léta drží francouzského vědce i jeho kolegyni

Íránské úřady zadržely a uvěznily francouzského vědce Rolanda Marchala z Pařížského institutu politických věd, informoval list Le Figaro. Teherán Marchala drží podle deníku už od léta, a to společně s jeho francouzsko-íránskou kolegyní Faribou Adelkhahovou, o jejímž zadržení psala íránská média v červenci. Vědkyně byla zatčena pro podezření ze špionáže, důvod Marchalova zadržení zatím není jasný.

Marchalovi tamní úřady povolily setkání s francouzskými diplomaty a přesunuly ho do běžné věznice. V případě Adelkhahové Teherán v říjnu oznámil, že požadavek Francie na propuštění šedesátileté vědkyně s dvojím občanstvím je vměšováním se do vnitřních záležitostí Íránu a vyřešení situace nijak nepomůže.

Další zprávy