Praha – Téměř rok po vypršení lhůty se do kolektivního systému pro recyklaci vysloužilých solárních panelů nepřihlásila skoro pětina provozovatelů fotovoltaických elektráren, kteří svá zařízení uvedli do provozu před rokem 2013. Za nesplnění zákonné povinnosti jim sice teoreticky hrozí pokuta až do výše 50 milionů korun, v praxi se ale drtivá většina zatím bát nemusí.

Stát si totiž nedokáže zkontrolovat povinnost, kterou před rokem a půl sám stanovil. Poslanci tehdy rozhodli, že každý provozovatel fotovoltaické elektrárny – ať už jde o velké "solární barony", nebo majitele drobných zařízení na střeše rodinného domu – musí k ceně samotného zařízení dodatečně zaplatit také recyklační poplatek za budoucí likvidaci panelů.

Na registraci do některého z kolektivních systémů měli provozovatelé podle zákona půl roku – do konce loňského června. Potřebnou vyhlášku však ministerstvo životního prostředí vydalo až 28. června. Dlouho chyběl i seznam systémů, které od státu získaly příslušnou licenci.

I kvůli tomuto zpoždění ve druhé polovině loňského roku nikdo nekontroloval, zda provozovatelé tuto povinnost splnili. Letos už chce stát, konkrétně Česká inspekce životního prostředí, postupovat přísněji.

Podle informací deníku Insider se k žádnému z jedenácti "recyklačních systémů" nepřihlásilo zhruba 4600 z celkového počtu 22 tisíc provozovatelů fotovoltaických elektráren. Převážně jde o malé střešní instalace, v menší míře jsou zastoupeny větší elektrárny.

"Toto číslo vyplynulo ze srovnání databází provozovatelů fotovoltaických elektráren s databázemi kolektivních systémů," vysvětluje mluvčí České inspekce životního prostředí Simona Cigánková.

Stihneme zatím padesát kontrol

Podle zákona hrozí "solárníkům", kteří svá zařízení uvedli do provozu před rokem 2013, sankce až do výše 50 milionů korun. Jenže inspekce je nemůže automaticky dát všem 4600 provozovatelům, které v databázích kolektivních systémů nenašla.

Inspektoři nyní musí zkontrolovat, zda konkrétní provozovatelé svou povinnost skutečně nesplnili. Do konce letošního června plánuje asi padesát namátkově vybraných kontrolních akcí. "V současné době probíhají kontroly na třech inspektorátech. V rámci toho byly učiněny kontrolní úkony v různé fázi rozpracování zatím u dvanácti provozovatelů fotovoltaických elektráren,“ upřesňuje Cigánková.

Proč proběhne jen padesát kontrol, když databáze ukazují na nesplnění povinnosti u skoro 4600 elektráren? "Abychom měli přesná čísla, museli bychom prověřit všech 22 tisíc subjektů. Je ale zcela zřejmé, že naše personální kapacity – zhruba 75 inspektorů – nemohou zajistit kontrolu takovéhoto počtu subjektů," vysvětluje Cigánková s tím, že by na jednoho inspektora připadlo 300 kontrolovaných elektráren.

Spuštění kontrolní akce tak má být spíše varováním. Inspekce doufá, že ti, kteří zatím povinnost nesplnili, tak učiní dodatečně. Podle inspekce se kontroly zaměří převážně na elektrárny s menším výkonem, které jsou mezi odhadovanými 4600 subjekty zastoupeny ve větší míře.

"Při stanovování výše sankce za porušení zákonných povinností přihlíží inspekce k mnoha okolnostem vztahujícím se ke konkrétnímu případu, zejména k aspektu, do jaké míry bylo ohroženo životní prostředí,“ říká Jana Taušová z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí.

Jaká je reálná výše hrozících pokut a zda už inspekce nějaké udělila, zatím úřady říci nechtějí. "Jelikož kontroly probíhají a nejsou uzavřeny, nelze sdělit bližší informace. Výši případných pokut zveřejníme, až nabudou právní moci," vysvětluje Cigánková.

Čtyřnásobek tržní ceny?

Cenu za recyklaci jednoho kilogramu panelů stanovilo ministerstvo životního prostředí na 8,50 koruny. Česká fotovoltaická a průmyslová asociace, sdružující část provozovatelů, přitom tvrdí, že podle tržní ceny by poplatek neměl přesáhnout dvě koruny za kilogram.

Při ministerstvem předepsané ceně zaplatí majitel malé elektrárny na střeše rodinného domu o dvaceti panelech za recyklaci 680 korun ročně, odhaduje asociace. Platit má pět let, což v součtu znamená 3400 korun.

Asociace navíc upozorňuje, že recyklační příspěvek má být u provozovatele kolektivního systému zatížen daní z příjmu. "Toto daňové zatížení musí neziskový kolektivní systém přenést na provozovatele elektráren," upozorňuje mluvčí asociace Miloš Cihelka.

Zástupci solárníků přitom považují recyklační poplatek za „druhé zdanění“, protože většina výrobců podle nich zahrnuje částku za recyklaci panelů již do ceny panelů. "Značná část komponentů může navíc sloužit k dalšímu využití, takže se recyklace případně zaplatí sama," tvrdí Cihelka.

Problematický je podle něj také fakt, že se poplatek bude platit jen do roku 2019. Peníze na recyklaci budou ale fakticky potřeba až za dvacet let. Nikdo tedy nezaručí, že vybrané peníze půjdou skutečně na tyto účely.

Ministerstvo životního prostředí argumentuje tím, že je potřeba mít peníze na recyklaci s větším časovým předstihem, aby se předešlo případným problémům s financováním. Odhaduje, že jen za letošní rok se na recyklačních poplatcích vybere 400 milionů korun. Do roku 2019, kdy má povinnost platit na recyklaci skončit, by měl fond disponovat asi dvěma miliardami korun.