reklama
 
 

Peníze jen tak bez práce? Nepodmíněný příjem nechceme, odmítají experiment německé odbory

2. 5. 2018
Proti takzvanému základnímu příjmu se překvapivě postavili i němečtí odboráři. Lidé nejsou šťastní, když sedí doma a nechají se živit, říká jejich šéf.

Helsinky, Berlín - Sedět jen tak doma a dostávat peníze od státu bez ohledu na to, zda se člověk snaží získat práci? Nic atraktivního, uvedl na letošní Svátek práce šéf Německého odborového svazu, který je tamní obdobou tuzemské ČMKOS.

"Volání po základním nepodmíněném příjmu je absolutní dezorientace," prohlásil Reiner Hoffmann ve vyjádření pro Deutsche Welle. Řešením situace, kdy již není k dispozici práce, kterou by se mohli uživit, podle něj není "odsunout lidi stranou s odměnou za to, že budou stát mimo provoz".

Podle šéfa odborů není zaměstnání jen cestou k obživě, ale i něčím, co dodává lidskému životu nějakou strukturu a zajišťuje společenskou soudružnost.

Jörg Hofmann, šéf odborářského sdružení IG Metall, který je členem Německého odborového svazu, o den dříve v rozhovoru pro deník Heilbronner Stimme prohlásil, že "lidé nejsou šťastní, když sedí doma a nechají se živit".

Myšlenka nepodmíněného příjmu je mezi některými zastánci populární i proto, že by mohla usnadnit vyrovnávání se s nezaměstnaností, která se očekává po razantním rozvoji nástupu robotizace a automatizace. Proto si našla podporovatele i mezi technologickými podnikateli v americkém Silicon Valley. Právě pracovníci ohrožení nástupem robotů patří mezi ty, které německé odbory mimo jiné zastupují.

Při bližším pohledu však není postoj odborů až tak překvapivý, všímá si německý deník Die Zeit. V nejhorším případě by totiž zavedení nepodmíněného příjmu mohlo snížit tlak zaměstnanců na výši mezd, nebo dokonce ještě urychlit další nástup digitalizace a robotizace. Zavedení základního nepodmíněného příjmu by tak pozici odborů mohlo znatelně oslabit.

Tím, co základní nepodmíněný příjem odlišuje od klasického systému sociálních dávek, je právě jeho nepodmíněnost. Příjem by měl dostávat každý automaticky, bez ohledu na to, zdali pracuje, či nikoliv.

Základní nepodmíněný příjem láká část myslitelů napříč politickým spektrem. Zatímco příznivci malého státu a nízkých daní v něm vidí zjednodušení sociálního systému a odbourání byrokracie, zástupci levice zase prostředek, jak efektivně bojovat s chudobou. Neshody však panují ohledně toho, zda by nepodmíněný příjem vedl lidi k větší iniciativě a práci (nezaměstnaní by byli snáze motivováni přijmout třeba i jen nárazovou nebo nepříliš dobře placenou práci, která by jim v současném systému mohla čerpání dávek zkomplikovat), či naopak k větší zahálce.

V dubnu oznámilo ukončení experimentu s nepodmíněným příjmem Finsko. Tamní vláda se rozhodla nepokračovat po roce 2018 ve zkušebním programu, v jehož rámci dostávaly dva tisíce vybraných lidí z řad nezaměstnaných 560 eur měsíčně. Ty si mohli ponechat bez ohledu na to, zda najdou práci, či nikoliv.

Experiment s takzvaným nepodmíněným příjmem měl prokázat, jestli jistota "peněz na ruku" podnítí nezaměstnané přijmout i nárazovou či hůře placenou práci, kterou by v tradičním sociálním systému mohli vzít jen za cenu, že přijdou o možnost čerpat sociální dávky.

Ministr financí Petteri Orpo nyní v rozhovoru s deníkem Financial Times řekl, že je "otevřený" výsledkům, jež z experimentu vzejdou, ale že nebyl příznivcem tohoto řešení. O případném pokračování pokusu s nepodmíněným příjmem rozhodne podle něj až nová vláda, která vzejde z voleb v příštím roce.

Favoritem na vítěze nadcházejících voleb je přitom podle aktuálních průzkumů Strana národní koalice, které je Orpo lídrem a která je v současnosti menšinovým partnerem vládnoucí koalice. Orpova vyjádření tak naznačují, že pokud jeho strana volby skutečně vyhraje, Finsko se zřejmě vydá v reformě sociálního systému jiným směrem.

Stávající ministr financí v rozhovoru s Financial Times říká, že finský sociální systém potřebuje reformu. "Musíme zreformovat naši společnost, abychom dosáhli vyšší míry zaměstnanosti a mohli zachránit sociální stát," podotkl Orpo.

Experiment se základním nepodmíněným příjmem uskutečňuje ve Finsku agentura Kela, která v zemi plní funkci správy sociálního zabezpečení. Výzkumníci z této agentury si už v průběhu dubna posteskli, že na úspěšnou realizaci průzkumu by potřebovali více času a peněz.

"Vláda v současnosti činí změny, které náš systém posouvají pryč od základního příjmu," řekl švédskému listu Svenska Dagbladet Miska Simanainen z agentury Kela. Finsko například v prosinci loňského roku podmínilo pobírání sociálních dávek tím, že zájemci musí odpracovat alespoň 18 hodin během tří měsíců.

Video: Základní potřebou člověka je pracovat, těch, co by nechtěli, by bylo jen několik, myslí si předseda strany Národ sobě Jiří Šoltys

Základní potřebou člověka je pracovat, těch, co by nechtěli, by bylo jen několik, myslí si předseda strany Národ sobě Jiří Šoltys. | Video: Martin Veselovský |  18:48

autor: Filip Sýkora | 2. 5. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama