Finský experiment s nepodmíněným základním příjmem končí. Sociální dávky se zpřísní

Filip Sýkora
24. 4. 2018 13:17
Dva tisíce vybraných lidí z řad nezaměstnaných dostávají 560 eur měsíčně. Ty si mohou ponechat bez ohledu na to, zda najdou práci, či nikoliv.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: iStock

Helsinky - Finský experiment s univerzálním základním příjmem končí. Tamní vláda se rozhodla nepokračovat po roce 2018 ve zkušebním programu, v jehož rámci dostávaly dva tisíce vybraných lidí z řad nezaměstnaných 560 eur měsíčně. Ty si mohli ponechat bez ohledu na to, zda najdou práci, či nikoliv.

Experiment s takzvaným nepodmíněným příjmem měl prokázat, jestli jistota "peněz na ruku" podnítí nezaměstnané přijmout i nárazovou či hůře placenou práci, kterou by v tradičním sociálním systému mohli vzít jen za cenu, že přijdou o možnost čerpat sociální dávky.

Pokud by se experiment osvědčil, mohl by základní nepodmíněný příjem přispět k reformě sociálního systému, který je podle některých kritiků příliš komplikovaný na svou správu a jeho nastavení může nezaměstnané odrazovat od přijetí nabízené práce.

Britský list Guardian píše, že finská vláda nyní odmítla žádost výzkumníků o původně zamýšlené rozšíření programu i na zaměstnané pracovníky, což by umožnilo porovnat dopady liší mezi oběma skupinami. Politici navíc rozhodli program neprodloužit po jeho plánovaném konci na sklonku roku 2018.

"Dva roky jsou příliš krátká doba na to, abychom přijali nějaké závěry z tak velkého experimentu," řekl finské veřejnoprávní televizi YLE Olli Kangas, vedoucí výzkumník projektu. "Bývali bychom potřebovali více času a peněz, abychom mohli získat nějaké spolehlivé výsledky," dodal.

Není přitom zřejmé, zda se program vysloveně neosvědčil, nebo finská vláda jen přijala vyčkávací taktiku. Zástupci agentury Kela, která je obdobou české správy sociálního zabezpečení a která experiment pro finskou vláda zajišťovala, se však do médií vyjadřují skepticky.

"Vláda v současnosti činí změny, které náš systém posouvají pryč od základního příjmu," řekl švédskému listu Svenska Dagbladet Miska Simanainen z agentury Kela. Finsko například v prosinci loňského roku podmínilo pobírání sociálních dávek tím, že zájemci musí odpracovat alespoň 18 hodin během tří měsíců.

Závěry z celého experimentu budou k dispozici až po oficiálním ukončení programu. Finské koketování se systémem automatických "peněz na ruku" však alespoň prozatím končí.

Ideu základního příjmu ale zkoumají i jinde. Podobný projekt spustila loni kanadská provincie Ontario. Čtyři tisíce náhodně vybraných Kanaďanů s nízkým příjmem dostávají od loňského podzimu více než tisíc kanadských dolarů na ruku.

Na rozdíl od finského experimentu je však kanadský model nastavený odlišně. Když si účastník najde práci, vyplácený příjem se mu zmenšuje. Za každý dolar z platu se základní příjem od státu sníží o 50 centů. V roce 2016 pak odmítli zavedení nepodmíněného základního příjmu v referendu Švýcaři.

Základní nepodmíněný příjem láká část myslitelů napříč politickým spektrem. Zatímco příznivci malého státu a nízkých daní v něm vidí zjednodušení sociálního systému a odbourání byrokracie, zástupci levice zase prostředek, jak efektivně bojovat s chudobou. Základní příjem by také mohl pomoct zmírnit dopady nezaměstnanosti, která se očekává s rozvojem robotiky a umělé inteligence.

Neshody však panují ohledně toho, zda by nepodmíněný příjem vedl lidi k větší iniciativě a práci, či naopak k větší zahálce. Pochybnosti se objevují i ohledně jeho financování. Pokud by si skutečně měly nepodmíněný příjem ponechat i osoby s vlastními výdělky (ať už ze zaměstnání či podnikání), fakticky by šlo o přenastavení nejen sociálního, ale i daňového systému.

Video: Nepodmíněný příjem je odpovědí na většinu otázek, může nastartovat ekonomiku, tvrdí Šoltys

Základní potřebou člověka je pracovat, těch, co by nechtěli, by bylo jen několik, myslí si předseda strany Národ sobě Jiří Šoltys. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 49 minutami

Evropský parlament odsoudil polský zákaz potratů. Ohrožuje podle něj zdraví žen a povede k tajným interrupcím

Evropský parlament ve čtvrtek odsoudil říjnové rozhodnutí polského ústavního soudu zásadně omezit možnost umělého přerušení těhotenství. Podle europoslanců tento de facto zákaz potratů ohrožuje zdraví polských žen a povede k výraznému rozšíření tajně prováděných a méně bezpečných interrupcí. Omezení je podle evropských zákonodárců dalším důkazem posilování vlivu polských vládnoucích politiků na justici.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Ve věku 63 let po krátké těžké nemoci zemřel prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil

Ve věku 63 let po krátké těžké nemoci zemřel prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil. V tiskové zprávě to oznámila mluvčí komory Lenka Desatová. Plášil působil od roku 2001 jako soudní exekutor v Praze 7 a v minulosti byl mimo jiné členem Legislativní rady vlády. Byl zakládajícím členem Exekutorské komory ČR a také dlouholetým členem jejího prezidia. V čele komory pak stál od roku 2018.

"Zasadil se o další transparentnost a elektronizaci komory, která za jeho působení významným způsobem zefektivnila svou činnost. Významným způsobem také přispěl k zapojení komory do legislativních procesů a k užší spolupráci s orgány veřejné moci," sdělila Desatová. Za Plášilova působení v prezidiu také podle ní posílila Exekutorská komora ČR svou pozici v Mezinárodní unii soudních exekutorů.

Exekutorská komora České republiky sdružuje soudní exekutory, vykonává jejich samosprávu a dohlíží nad jejich úřední činností. Členství v komoře je pro všechny exekutory ze zákona povinné. Komora sídlí v Praze a má pobočku v Brně.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na daňového balíčku, který bude projednávat Senát, dál není v koalici shoda. Střet je nešťastný, říká Babiš

V koalici dál není shoda na podobě daňového balíčku, který bude projednávat Senát. Premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) se ve čtvrtek na návrhu daňových změn jako lídři vládních stran nedohodli. V jednání o zvýšení přídavků na děti se posunuli ke shodě. 

Změnu daní po zrušení superhrubé mzdy, postoj k návrhu státního rozpočtu a navýšení přídavků měla ve čtvrtek projednávat koaliční rada. Vládní strany mají rozdílné postoje. Babiš jednání zrušil, místo toho se sešli jen s Hamáčkem.

"Střet ohledně daní je nešťastný," uvedl po jednání premiér. Podle něj původně shoda byla. Do předloženého vládního daňového balíčku Babiš jako poslanec doplnil návrh na zrušení superhrubé mzdy a s daní z příjmu 15 a 23 procent u vysokých výdělků. Hamáček pak také jako poslanec přidal vlastní návrh daní z příjmu 19 a 23 procent a se zvýšením daňové slevy na poplatníka z 24.840 na 30.000 korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy