Finský experiment s nepodmíněným základním příjmem končí. Sociální dávky se zpřísní

Filip Sýkora
24. 4. 2018 13:17
Dva tisíce vybraných lidí z řad nezaměstnaných dostávají 560 eur měsíčně. Ty si mohou ponechat bez ohledu na to, zda najdou práci, či nikoliv.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: iStock

Helsinky - Finský experiment s univerzálním základním příjmem končí. Tamní vláda se rozhodla nepokračovat po roce 2018 ve zkušebním programu, v jehož rámci dostávaly dva tisíce vybraných lidí z řad nezaměstnaných 560 eur měsíčně. Ty si mohli ponechat bez ohledu na to, zda najdou práci, či nikoliv.

Experiment s takzvaným nepodmíněným příjmem měl prokázat, jestli jistota "peněz na ruku" podnítí nezaměstnané přijmout i nárazovou či hůře placenou práci, kterou by v tradičním sociálním systému mohli vzít jen za cenu, že přijdou o možnost čerpat sociální dávky.

Pokud by se experiment osvědčil, mohl by základní nepodmíněný příjem přispět k reformě sociálního systému, který je podle některých kritiků příliš komplikovaný na svou správu a jeho nastavení může nezaměstnané odrazovat od přijetí nabízené práce.

Britský list Guardian píše, že finská vláda nyní odmítla žádost výzkumníků o původně zamýšlené rozšíření programu i na zaměstnané pracovníky, což by umožnilo porovnat dopady liší mezi oběma skupinami. Politici navíc rozhodli program neprodloužit po jeho plánovaném konci na sklonku roku 2018.

"Dva roky jsou příliš krátká doba na to, abychom přijali nějaké závěry z tak velkého experimentu," řekl finské veřejnoprávní televizi YLE Olli Kangas, vedoucí výzkumník projektu. "Bývali bychom potřebovali více času a peněz, abychom mohli získat nějaké spolehlivé výsledky," dodal.

Není přitom zřejmé, zda se program vysloveně neosvědčil, nebo finská vláda jen přijala vyčkávací taktiku. Zástupci agentury Kela, která je obdobou české správy sociálního zabezpečení a která experiment pro finskou vláda zajišťovala, se však do médií vyjadřují skepticky.

"Vláda v současnosti činí změny, které náš systém posouvají pryč od základního příjmu," řekl švédskému listu Svenska Dagbladet Miska Simanainen z agentury Kela. Finsko například v prosinci loňského roku podmínilo pobírání sociálních dávek tím, že zájemci musí odpracovat alespoň 18 hodin během tří měsíců.

Závěry z celého experimentu budou k dispozici až po oficiálním ukončení programu. Finské koketování se systémem automatických "peněz na ruku" však alespoň prozatím končí.

Ideu základního příjmu ale zkoumají i jinde. Podobný projekt spustila loni kanadská provincie Ontario. Čtyři tisíce náhodně vybraných Kanaďanů s nízkým příjmem dostávají od loňského podzimu více než tisíc kanadských dolarů na ruku.

Na rozdíl od finského experimentu je však kanadský model nastavený odlišně. Když si účastník najde práci, vyplácený příjem se mu zmenšuje. Za každý dolar z platu se základní příjem od státu sníží o 50 centů. V roce 2016 pak odmítli zavedení nepodmíněného základního příjmu v referendu Švýcaři.

Základní nepodmíněný příjem láká část myslitelů napříč politickým spektrem. Zatímco příznivci malého státu a nízkých daní v něm vidí zjednodušení sociálního systému a odbourání byrokracie, zástupci levice zase prostředek, jak efektivně bojovat s chudobou. Základní příjem by také mohl pomoct zmírnit dopady nezaměstnanosti, která se očekává s rozvojem robotiky a umělé inteligence.

Neshody však panují ohledně toho, zda by nepodmíněný příjem vedl lidi k větší iniciativě a práci, či naopak k větší zahálce. Pochybnosti se objevují i ohledně jeho financování. Pokud by si skutečně měly nepodmíněný příjem ponechat i osoby s vlastními výdělky (ať už ze zaměstnání či podnikání), fakticky by šlo o přenastavení nejen sociálního, ale i daňového systému.

Video: Nepodmíněný příjem je odpovědí na většinu otázek, může nastartovat ekonomiku, tvrdí Šoltys

Základní potřebou člověka je pracovat, těch, co by nechtěli, by bylo jen několik, myslí si předseda strany Národ sobě Jiří Šoltys. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 6 hodinami

Ruští lékaři vyzvali Navalného, aby ukončil hladovku, než bude pozdě

Ruští lékaři, kteří poskytovali péči opozičnímu představiteli Alexeji Navalnému, když byl na svobodě, politického aktivistu nyní vyzvali, aby v zájmu zachování svého zdraví ukončil protestní hladovku. Vyjádřili obavy o jeho život a úřady vyzvali, aby umožnily jeho převoz z vězeňské do civilní nemocnice v Moskvě.

Ruská ombudsmanka Taťjana Moskalkovová dnes naopak uvedla, že lékařská péče, které se Navalnému ve vězeňském zařízení ve Vladimirské oblasti dostává, odpovídá mezinárodním standardům, napsala agentura Interfax.

Vězněný Navalnyj drží hladovku již 23 dní. Chce její pomocí docílit, aby k němu byli puštěni kromě vězeňských zdravotníků také lékaři zvenčí.

"Pokud bude hladovka pokračovat, dokonce i po velmi krátkou dobu, bohužel brzy jednoduše nebudeme mít koho léčit. Naším hlavním úkolem je ochránit život a zdraví našeho pacienta," napsali lékaři. Jejich výzvu zveřejnil ruský opoziční zpravodajský portál Mediazona.

K otevřenému dopisu se připojila šéfka ruských lékařských odborů a Navalného lékařka Anastasija Vasiljevová. "Opravdu doufáme, že Alexej zítra (v pátek) hladovku ukončí," sdělila Vasiljevová agentuře Reuters.

Zdroj: ČTK
Další zprávy