Česká práce je devátá nejlevnější v EU. Projděte si nové porovnání států

Petr Kučera Petr Kučera
10. 4. 2018 6:18
Přestože náklady práce v Česku stouply od roku 2004 téměř na dvojnásobek, zůstávají hluboko pod průměrem EU.
Náklady práce v EU - rozdělení na mzdovou část a ostatní náklady. (Klikněte pro kompletní zobrazení.)
Náklady práce v EU - rozdělení na mzdovou část a ostatní náklady. (Klikněte pro kompletní zobrazení.) | Foto: Eurostat

Lucemburk/Praha - Náklady na pracovní sílu jsou v Česku téměř čtyřikrát nižší než v Dánsku. Levnější práce je už jen v dalších osmi zemích Evropské unie. Vyplývá to z údajů za rok 2017, které zveřejnil statistický úřad Eurostat.

Do porovnání jsou zahrnuty výdělky v celé ekonomice kromě zemědělství a veřejné správy, a to z podniků s alespoň deseti zaměstnanci. Kromě přímých nákladů práce (samotná mzda nebo plat) zahrnují tato čísla i nepřímé náklady, do kterých patří zejména povinné odvody zaměstnavatele na sociální pojištění.

Náklady práce v roce 2017 (v eurech za hodinu)

Dánsko 42,5
Belgie 39,6
Lucembursko 37,6
Švédsko 36,6
Francie 36,0
Nizozemsko 34,8
Německo 34,1
Rakousko 34,1
Finsko 32,7
Irsko 31,0
Itálie 28,2
průměr EU 26,8
Velká Británie 25,7
Španělsko 21,2
Slovinsko 17,0
Kypr 16,0
Řecko 14,5
Portugalsko 14,1
Malta 13,8
Estonsko 11,7
Česko 11,3
Slovensko 11,1
Chorvatsko 10,6
Polsko 9,4
Maďarsko 9,1
Lotyšsko 8,1
Litva 8,0
Rumunsko 6,3
Bulharsko 4,9

Nejvyšší náklady na práci jsou v Dánsku (42,5 eura za hodinu), Belgii (39,6 eura) a Lucembursku (37,6 eura). Ještě vyšší jsou ve dvou nečlenských zemích EU, jejichž data Eurostat pro porovnání uvádí - v Norsku (51 eur) a na Islandu (42,6 eura).

Průměr Evropské unie dosahuje 26,8 eura, Česko je s hodnotou 11,3 eura hluboko pod ním - až za Slovinskem či Estonskem. Oproti předchozímu roku si Česko nicméně o jednu příčku polepšilo, když předběhlo Slovensko. Za státy bývalé federace pak skončily ještě Chorvatsko, Polsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko a Bulharsko (4,9 eura).

Mezi lety 2004 a 2017 stoupla cena práce - při přepočtu na eura, tedy se zohledněním případného vývoje kurzu vůči národní měně - nejvíce v Rumunsku (o 231,6 procenta) a Bulharsku (o 206 procent). Náklady práce v Česku stouply v letech 2004 až 2017 téměř na dvojnásobek (95 procent). K poklesu došlo jen v Řecku - o 5,2 procenta.

Růst nákladů práce (v eurech) v letech 2004 až 2017

Rumunsko 231,6 %
Bulharsko 206,3 %
Lotyšsko 200 %
Estonsko 172,1 %
Slovensko 170,7 %
Litva 150 %
Polsko 100 %
Česko 94,8 %
Maďarsko 54,2 %
Chorvatsko 53,6 %
Slovinsko 51,8 %
Malta 43,8 %
Dánsko 43,6 %
Belgie 35,6 %
průměr EU 35,4 %
Rakousko 35,3 %
Finsko 34 %
Španělsko 28,5 %
Kypr 28 %
Francie 27,7 %
Německo 27,2 %
Nizozemsko 27 %
Švédsko 26,2 %
Itálie 25,9 %
Portugalsko 24,8 %
Lucembursko 24,1 %
Irsko 22,5 %
Velká Británie 19 %
Řecko -5,2 %

Zdroj obou tabulek: Eurostat

Při porovnání let 2016 a 2017 zaznamenaly nejvyšší meziroční růst - při přepočtu na eura - náklady práce v Rumunsku (o 15 procent), Bulharsku (o 12 procent) a Česku (o 11,3 procenta). Naopak práce zlevnila ve Velké Británii (o 4,1 procenta) a Finsku (o 1,5 procenta). Průměrný růst v celé EU dosáhl 2,3 procenta.

Pokud bychom meziroční změnu počítali v národních měnách bez kurzového vlivu, nejvíce zdražila práce v Rumunsku (o 17,1 procenta), Bulharsku (o 12 procent) a Maďarsku (o 9,2 procenta), až poté následuje Česko (8,4 procenta). Jediným, kdo by si oproti předchozímu roku pohoršil, by zůstali Finové, protože náklady práce ve Velké Británii - bez přepočtu na euro - stouply o 2,6 procenta.

Nejvyšší podíl nepřímých nákladů (nemzdová složka, tedy zejména povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění) na celkové ceně práce mají ve Francii (32,8 procenta), Švédsku (31,1 procenta) a Litvě (28,3 procenta), naopak nejmenší na Maltě (6,7 procenta). V Česku dosahují 27 procent.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Jednání ČR a Polska o dolu Turów budou pokračovat ve středu. Sejdou se experti i ministři, řekl Brabec. Doufá, že setkání přinese významný posun

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Babiš chce stanovit vrchní hranici emisních povolenek, oznámil po schůzce se Zemanem

Premiér Andrej Babiš (ANO) se vyslovil pro stanovení horní hranice ceny emisních povolenek. Po pondělní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem na lánském zámku ministerský předseda novinářům řekl, že se bude snažit o to, aby o záležitosti jednala Evropská unie. Měla by podle Babiše využít příslušný článek směrnice o povolenkách.

Studie Evropské komise z loňského roku podle premiéra uváděla, že cena povolenek v roce 2025 by měla být 26 eur a v roce 2030 pak 30 eur a o pět let později 50 eur. "Skutečnost je taková, že dnes se emisní povolenky obchodují za 60 eur. Jsou předmětem spekulativního kapitálu," řekl Babiš. Jejich cena má podle něho přímý dopad na energetické a průmyslové firmy a na cenu elektřiny.

Babiš bude chtít, aby evropští lídři na neformálním summitu 5. a 6. října aktivovali článek povolenkové směrnice, který podle premiéra předpokládá, že cenový výkyv je nutné řešit. Soudí, že členské státy by měly stanovit cenový koridor. "To znamená, že by mělo být určené zastropování emisních povolenek," uvedl premiér.

Míní, že na summitu by se mělo diskutovat také o společném nákupu zemního plynu v souvislosti s naplněností zásobníků a jeho rostoucí cenou

Zdroj: ČTK
Další zprávy