Sto let penězokazectví v Česku: Ani nářadí shozené z mostu padělateli nepomohlo

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
10. 3. 2019 15:30
Koruna slaví letos sto let. A za celou tu dobu se padělatelé snažili a snaží vytvořit co nejvěrnější kopie, především kvůli vlastnímu obohacení, v minulosti ale i kvůli získání území či dokonce z politických důvodů. Zajímavé příběhy z oblasti penězokazectví představila Česká národní banka v rámci oslav výročí naší měny.
Padělky koruny za sto let její existence
Padělky koruny za sto let její existence | Foto: Zbyněk Pecák

Státovky - první peníze a první padělky

Prvními ryze československými penězi byly státovky 1. emise, které začaly být do oběhu vydávány v červenci 1919. Do roku 1920 postupně nahradily kolkované rakousko-uherské bankovky, kterými se do té doby platilo. Tím byla dokončena měnová odluka od Rakouska-Uherska.

"Státovky byly tištěny za dosti složitých technických podmínek v šesti tuzemských a dvou zahraničních tiskárnách. Všechny mají datum 15. dubna 1919 a je na nich podepsán první československý ministr financí Alois Rašín," uvádí Jaroslav Moravec z České národní banky.

Tyto peníze byly hojně padělány, a to jednak za přispění německých nacionalistů, kteří chtěli odtrhnout některé pohraniční části našeho státu a připojit je k Německu, a také za podpory maďarské iredenty, tedy nacionalistických kruhů, které se pokoušely o revizi územních ztrát Uher po roce 1918.

 

Právě se děje

Další zprávy