Sto let penězokazectví v Česku: Ani nářadí shozené z mostu padělateli nepomohlo

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
10. 3. 2019 15:30
Koruna slaví letos sto let. A za celou tu dobu se padělatelé snažili a snaží vytvořit co nejvěrnější kopie, především kvůli vlastnímu obohacení, v minulosti ale i kvůli získání území či dokonce z politických důvodů. Zajímavé příběhy z oblasti penězokazectví představila Česká národní banka v rámci oslav výročí naší měny.
Prvními československými platidly byly státovky v hodnotě jedna, pět, deset, 20, 50, 100, 500, 1000 a 5000 korun.
Prvními československými platidly byly státovky v hodnotě jedna, pět, deset, 20, 50, 100, 500, 1000 a 5000 korun. | Foto: ČNB

Maďarská stopa

Právě k působení maďarské iredenty se vztahuje největší z případů padělání koruny.

Od roku 1919 do roku 1945 bylo zadrženo celkem 105 tisíc kusů padělků. "Ovšem tím, že hned po uvedení na trh byly státovky padělány, začaly se záhy stahovat z oběhu a byly nahrazovány státovkami druhé emise, které už měly více ochranných prvků," uvádí Jaroslav Moravec. Padělky se podle něj objevovaly ale ještě dlouho po tom, co už státovky neplatily. 

Ze 105 tisíc kusů zadržených padělků, bylo nejvíce vyrobeno v dílně u Štýrského Hradce, a to přes 60 tisíc kusů. Šlo o pětistovkové koruny. Tuto dílnu vedl univerzitní profesor, doktor Gyula Mészáros. Dílna pracovala právě pod dohledem iredenty a nejvyšších maďarských politických kruhů.

 

Právě se děje

Další zprávy