Sto let penězokazectví v Česku: Ani nářadí shozené z mostu padělateli nepomohlo

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
10. 3. 2019 15:30
Koruna slaví letos sto let. A za celou tu dobu se padělatelé snažili a snaží vytvořit co nejvěrnější kopie, především kvůli vlastnímu obohacení, v minulosti ale i kvůli získání území či dokonce z politických důvodů. Zajímavé příběhy z oblasti penězokazectví představila Česká národní banka v rámci oslav výročí naší měny.
Padělky koruny za sto let její existence
Padělky koruny za sto let její existence | Foto: Zbyněk Pecák

Půlka u nás, půlka v zahraničí

Koruny lákaly ale i další padělatele. Dochoval se celý arch padělků stokoruny 1919 z dílny Vitolda Bromoviče z Krakova. "Je to ukázka toho, že z padělků státovek 1. emise byla více než polovina padělána u nás, ale téměř polovina pocházela ze zahraničních padělatelských dílen hlavně v Rakousku, Maďarsku a Polsku," doplňuje Jaroslav Moravec.

Padělky se vyráběly především technikou kamenotisku, tedy tisku z litografického kamene. A pak také knihtiskem, to byl vyvýšený tisk ze zinkových nebo měděných tiskových desek.

Tím se tehdejší doba zásadním způsobem odlišuje od té dnešní. Padělatelé to měli náročné. Pravé peníze musely fotomechanicky reprodukovat, přefotografovat, následně museli separovat jednotlivé barvy, retušovat a vyrobit nové tiskové desky pro jednotlivé tiskové operace a barvy. Při tom docházelo k chybám. A díky drobným vadám v tisku je bylo možné rozpoznat od pravých peněz.

 

Právě se děje

Další zprávy