Londýn/Praha – Zavádějící, nicneříkající, politický pamflet – tak ekonomové vesměs označují studii neziskové organizace Oxfam, podle které vlastní osm nejbohatších jedinců světa stejný majetek jako 3,6 miliardy chudší populace. Oxfam zprávu vydal tradičně těsně před zahájením Světového ekonomického fóra v Davosu, a ekonomické experty tak opět popudil metodikou, podle které k výsledku došel.
"Každý rok nás statistiky Oxfamu o bohatství uvádějí v omyl," říká vedoucí výzkumu v Adam Smith Institute Ben Southwood. "Data jsou v pořádku – pocházejí od Credit Suisse –, ovšem interpretace nikoli," dodává.
Oxfam používá pro srovnání majetku čistá aktiva, což může do skupiny nejchudších paradoxně zařadit i relativně dobře fungující domácnosti. "V USA má řada lidí dům na hypotéku a auto na leasing. Kvůli dluhům pak mohou vykázat čistý majetek nulový, nebo dokonce záporný. Žijí si přitom mnohem lépe než skutečně chudí lidé v Africe nebo v Indii, kde nejsou úvěry tak lehce k dispozici nebo lidé nemají dostatečně vysoké a stabilní příjmy na to, aby je dokázali splácet," vysvětluje Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance.
"Někteří chudí mají určité úspory, zatímco jiní jsou až po uši v dluhu. Rovněž ovšem někteří bohatí jsou až po uši v dluhu. Někteří chudí zas nevlastní vůbec nic, ani ty nejtenčí úspory," potvrzuje ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. "Takže když tyto chudé hodíme do jednoho pytle, sečteme zůstatky jejich kont (pokud nějaká mají), i s příslušnými znaménky, dospějeme nevyhnutelně k nějaké nízkému číslu. K číslu, které však v podstatě nic neříká," upozorňuje Kovanda.
Naproti datům od Credit Suisse Oxfam staví žebříček nejbohatších lidí podle časopisu Forbes. Majetek chudší poloviny lidstva tak porovnává třeba s nejbohatším člověkem na planetě a zakladatelem Microsoftu Američanem Billem Gatesem. Jeho majetek je odhadován na 75 miliard dolarů (1,9 bilionu Kč). Mezi osmi nejbohatšími je například i Španěl Amancio Ortega, zakladatel módního řetězce Inditex s odhadovaným majetkem 67 miliard dolarů, anebo finančník Warren Buffett s 60,8 miliardy dolarů.
"Je nestoudné, že tolik bohatství je v rukou několika jedinců, když každý desátý člověk na světě musí přežít se dvěma dolary na den," uvedla Winnie Byanyimová z Oxfamu. "Nerovnost žene do chudoby stovky milionů lidí, rozděluje společnost a podkopává demokracii," podotýká Byanyimová, která se zasedání v Davosu zúčastní. Světoví lídři debatují v Davosu ode dneška a mezi hlavní témata patří i rostoucí nespokojenost veřejnosti s důsledky globalizace.
Zpráva Oxfamu sice podle britského ekonoma Gerarda Lyonse nenabízí zcela ucelený obrázek o ekonomickém stavu ve světě, organizace ale podle něj dělá dobře, když "vypichuje" firmy, které svými obchodními modely – zaměřujícími se na stále vyšší zisky svých majitelů a manažerů – přispívají k nerovnosti.
Faktem totiž je, že nůžky mezi nejbohatšími a nejchudšími lidmi se rozevírají rychle. "Problém to představuje především ve vyspělých ekonomikách, které byly historicky zvyklé na silnější střední třídu. Zostřující globální konkurence, která má svůj odraz v rozevírajících se příjmových i majetkových nůžkách, dostává střední třídu pomalu mimo hru," upozorňuje Bureš. To může být podle něj vážný problém pro fungování demokratických institucí, které předpokládají určitou míru sociální soudržnosti.
Na druhou stranu podle Southwooda se životní podmínky chudých rok od roku zlepšují. A rozevírání majetkových a příjmových nůžek šlo v minulosti v rozvíjejících se ekonomikách ruku v ruce s bohatnutím i těch nejchudších.
"Za posledních dvacet let poklesl počet lidí, kteří žijí pod hranicí absolutní chudoby (příjem okolo 1,25 USD/den) ze zhruba 30 procent na přibližně 10 procent," připomíná Bureš. Od roku 1990 tak unikla chudobě podle dat Světové banky téměř 1,1 miliardy lidí, přičemž okolo 100 milionů z nich se dostalo z chudoby právě v její nejextrémnější podobě.
