Online rozhovor - Mzdy v Česku rostou nejrychleji od roku 2008, ukazují čerstvá data Českého statistického úřadu za letošní první čtvrtletí. Současně ale po delší době výrazně rostou i ceny. Zatímco průměrná i mediánová mzda vzrostly meziročně o více než pět procent, inflace se ve stejném období dostala na 2,4 procenta.
Ukazuje růst mezd na dobrý výkon české ekonomiky, nebo firmy reagují hlavně na nedostatek zaměstnanců? Je dobře, když vláda opakovaně a výrazně zvedá minimální mzdu? A jsou odborářské požadavky na ještě výraznější růst výdělků reálné? Na podobné dotazy čtenářů online deníku Aktuálně.cz odpovídala Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.
Čtenáře nejvíce zajímalo, proč jsou mzdy v Česku stále výrazně menší než v Německu, když podle nich český dělník není výrazně méně výkonný oproti svému německému kolegovi. "Výkonnost českého zaměstnance není možná tak výrazně nižší než v Německu či jinde na západě. Problém ale je v tom, co vyrábíme," odpovídá Horská.
"Když vyrábíme převážně jen polotovary nebo hotové výrobky ale pod jménem zahraniční firmy, tak z té ceny/hodnoty výrobku na nás zbude jen málo. A to málo rozdělíme mezi zaměstnance a hned máme na papíře nízkou produktivitu. Řešením je přestat vyrábět polotovary a snažit se prosadit vlastní výrobky na trhu," dodala ekonomka. Náš růst podle ní nemůže být postaven na levné práci. "Už dávno nejsme v EU nejlevnější," připomněla Horská.
Měla by vláda dělat více, aby české mzdy doháněly rychleji ty německé? "Vláda začala tlačit na růst mezd přes minimální mzdu a růst platů ve státní správě. Ale růst mezd ve firmách musí odpovídat růstu produktivity, ne aktuální politice státu. Je také na zaměstnancích, aby si o vyšší mzdu uměli říci!" reagovala ekonomka.
Odpovídala také na dotaz, zda stát dělá dost pro to, aby česká mládež byla produktivnější. "Podceňujeme roli rodičů jako průvodce životem dětí. Rodiče by měli vést děti k zájmu o práci, rozvíjet jejich schopnosti a hlavně je nenutit do studia, když samy nechtějí," odpověděla Horská.