První tramvajová trať byla slavnostně zprovozněna v roce 1875. Tramvaje tažené koňmi začínaly u rozestavěného Národního divadla a pokračovaly do Karlína, kde končily v místech dnešní zastávky Urxova. Sunuly se pomalu po dřevěných kolejích potažených plechem. Místo čísel se k odlišení užívaly barevné čtverce a úplně poslední spoj byl vždy označený modrou svítilnou. S růstem Prahy se rozšiřovala tramvajová síť. Napřed zmizely dřevěné koleje, které rychle nahradily kovové traverzy, koňskou sílu vystřídala elektřina a barevné čtverce nahradila čísla.

Trať Hlubočepy–Barrandov byla posledním velkým rozšířením tramvajové sítě v Praze. Stavba v sobě zahrnuje šest tramvajových zastávek – Hlubočepy, K Barrandovu, Chaplinova, Poliklinika Barrandov, Sídliště Barrandov. Trať je postavená na pomezí tramvajové dráhy a rychlodráhy. Architektem stanic je Patrik Kotas.

Tři navrhované trasy, s nimiž počítá územní plán, jsou už v pokročilém stadiu přípravy. Město je chce postavit do tří let:

Nová trať v úseku Modřany–Libuš má zlepšit spojení obyvatel přilehlého sídliště. Trať má být zakončena smyčkou v Libuši, kde má podle plánu stát stanice metra D.

Počítá se také s prodloužením tramvajové trasy ze stanice Sídliště Barrandov do rozvíjející se části Slivenec.

A velmi reálné je také protažení trasy z Divoké Šárky na Dědinu. Tramvaje se tak zase o krůček posunou k pražskému letišti.

Ve hře je celkem 16 projektů, které chce vedení města realizovat do roku 2030. Projekty jsou součástí územně-plánovací dokumentace nebo jsou ve stádiu změn v územním plánu.

Do roku 2030 by se mohly tramvaje vrátit do Opletalovy ulice naproti budově Hlavního nádraží, kde by se napojily na trať vedoucí Jindřišskou a Vodičkovou ulicí. Ve výhledové studii se objevila i varianta, ve které by se tramvaje vrátily na vrchní část Václavského náměstí. Došlo by tak k přímému tramvajovému spojení Vinohrad s centrem města. Ulevilo by se tak Ječné a Karlovu náměstí, které tvoří jeden z páteřních uzlů pražské tramvajové dopravy. Situaci však komplikuje pražská magistrála. Situaci dlouho blokovala i radnice Prahy 1, která si návrat tramvají na Václavské náměstí nepřála.

Dopravní podnik a vedení města má na stole dalších 11 tratí, které by po roce 2030 měly rozšířit stávající tramvajovou síť. Tyto projekty jsou však pouze ve výhledu a je potřeba je nejprve zanést do vznikajícího metropolitního plánu.

Součástí plánu je postavení nového spojení mezi Podbabou a Trojou. Vzniknout by tak mělo nové spojení s pražskou zoo. Součástí je realizace nového vchodu do zoo a rozšíření zahrady do příslušných částí. Trasa ze zastávky Nádraží Podbaba by měla směřovat dále na sever do Suchdola. Zvažovanou variantou ve výhledové koncepci je odbočka do Bohnic.

Tramvaje by vůbec poprvé také mohly zamířit mimo metropoli do Středočeského kraje. Dopravní podnik společně s vedením Středočeského kraje jedná o napojení sousedních obcí do tramvajové sítě. Tramvaje by tak mohly nahradit autobusy a doplnit některé regionálních železnice. Zvažované trasy jsou méně finančně nákladné než budovaní nových železničních tratí a rychlotratí. Důvodem tohoto rozšíření je zejména snaha ulevit obcím od automobilové dopravy a zefektivnit spojení hlavního města se sousedním krajem. Tramvaje taktéž představují menší ekologickou zátěž na životní prostředí.

Současná tramvajová trať, která končí v zastávce Vozovna Kobylisy, by měla být prodloužena ve směru na sever od Prahy do středočeské obce Zdiby. Tramvajová trať končící v zastávce Sídliště Modřany by měla být prodloužena ve směru Libuš, kde by měla navazovat na stanici metra D Libuš. Dále by měla trať zamířit podél dálnice D1 do obce Jesenice. Tramvajová trať na Spořilově by měla být ve druhé fázi protažena přes Choceradskou na Opatov a v další fázi pak směřovat na jih od Prahy do Průhonic a Čestlic.