Nové tunely a podzemní nádraží v Praze. Kvůli rychlovlakům se chystá největší dopravní stavba

Roman Šitner
Aktualizováno 4. 6. 2017 9:15
Kapacita pražského hlavního nádraží nestačí chystané výstavbě vysokorychlostních tratí. Město proto mají protnout tunely a vzniknout zde nové podzemní nádraží. Investice dosáhnou nejméně 80 miliard korun, očekává vládní materiál. Hospodářská komora se nyní s pomocí ministerstva pro místní rozvoj snaží protlačit jinou variantu, která má být výrazně levnější a přitom zahrnout i vysokorychlostní trať na letiště.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Praha - Českou metropoli čeká nejdražší dopravní stavba v historii. V souvislosti s plánem na vysokorychlostní železnici má do projektů jen na území Prahy zamířit přes 80 miliard korun. Pro srovnání: silniční tunelový komplex Blanka vyšel na 43 miliard, do podobné sumy se má vejít i výstavba metra D.

Pražské hlavní nádraží se ovšem už nyní často dostává na hranici svých možností. Přijíždějící vlaky musí čekat na volné nástupiště. Výstavba rychlé železnice tento tlak ještě zvýší, protože přiláká nové cestující. V posledních letech také výrazně roste poptávka po příměstských vlacích, které potřebují kratší intervaly.

Bez nových staveb to proto nepůjde. Pod Prahou má vzniknout zhruba 20 kilometrů nových tratí, z nichž část povede tunelem, který spojí Holešovice s Vršovicemi a Karlín se Smíchovem. Tratě se protnou na nové podzemní části hlavního nádraží. "To bude zhruba v místech, kde je Státní opera," popisuje Luděk Sosna, šéf odboru strategie ministerstva dopravy.

Do vysokorychlostní železnice v Česku má podle vládního materiálu směrovat celkem 500 až 650 miliard korun. Náklady na pražskou část budou v přepočtu na kilometr tratě zdaleka nejvyšší. Nečeká se, že by kilometr stál pod čtyři miliardy korun.

Na peníze z EU nelze spoléhat

"Schválením tohoto dokumentu se stát poprvé přihlásil ke stavbě vysokorychlostních tratí. Můžeme tedy přejít od teorií k jejich reálné přípravě a výstavbě," říká ministr dopravy Dan Ťok. Kdy se začne stavět, ale není jisté. První část tratí, na kterých budou vlaky dosahovat rychlosti až přes 300 kilometrů za hodinu, pravděpodobně nevznikne před rokem 2035.

Ministerstvo dopravy tvrdí, že je potřeba změna zákonů, aby tratě vůbec postavit šlo. Tím, že vláda schválila plán ministerstva, zatím jen začíná kolečko dalších studií a povolování. Nejméně deset let pak potrvá, než se bude stavět první z avizovaných tratí − spojení Prahy a Drážďan. Optimistický termín zprovoznění je právě rok 2035. Další tratě pak mají vést mezi Prahou a Brnem či Plzní.

Trasa mezi Prahou a Saskem dostala prioritu před spojením Prahy s Brnem kvůli vyšší evropské podpoře. Evropská unie ochotněji podporuje přeshraniční projekty. Dopravní expert EU Mathieu Grosch, který má právě dopravní cestu ze Saska přes Česko a dále do Maďarska na starosti, se v minulosti vyjádřil, že spojení Prahy a Brna si má Česko financovat samo. To se píše i ve schváleném materiálu. Podle něj se nedá spoléhat na podporu EU.

Předpokládá se, že na některé z dílčích projektů dá unie pouze záruky a Česko bude peníze shánět u investorů, kterými budou moci být například penzijní fondy. Nejlevnější varianta celé vysokorychlostní trati Praha−Brno mezi okraji obou měst (tedy bez investic v obou městech) pak počítá s rozpočtem 122 miliard.

Schválený materiál počítá s tím, že nové pražské tunely využije příměstská doprava - například tunel z hlavního na smíchovské nádraží by mohly využívat vlaky s podzemními zastávkami na Václavském a Karlově náměstí.

Komora navrhuje levnější variantu

Hospodářská komora se ale nyní s pomocí ministerstva pro místní rozvoj snaží protlačit jinou variantu vedení tratí. Hlavní změna je právě v pražském železničním uzlu, který je pro všechny tratě klíčový. Koncepci připravil Emanuel Šíp, dopravní expert, bývalý náměstek ministra dopravy a v 90. letech také šéf Českých drah.

Návrh komory zcela mění i plánované připojení pražského Letiště Václava Havla na železniční síť. Na letiště by neměly jezdit lokální vlaky z Masarykova nádraží ale vysokorychlostní vlak s přímými spoji směrem na Berlín, Brno, Vídeň či Plzeň. "Vlaky vedené po buštěhradské dráze by oslovily jen cestující z autobusu. My chceme oslovit hlavně ty, kteří jezdí auty," říká Šíp.

Plánované úseky vysokorychlostníc tratí v Praze. Modré tratě v centru města vyžadují tunely pro příměstské vlaky. Červeně je návrh prezentovaný Hospodářskou komorou.
Plánované úseky vysokorychlostníc tratí v Praze. Modré tratě v centru města vyžadují tunely pro příměstské vlaky. Červeně je návrh prezentovaný Hospodářskou komorou. | Foto: Emanuel Šíp

Tato varianta by teoreticky mohla být i o desítky miliard korun levnější než stávající verze. Ministerstvo dopravy zatím počítá s tím, že se v Praze do chystaných tunelů přesunou příměstské vlaky, vznikne pro ně velké podzemní nádraží v centru města i několik podzemních stanic a částečně by tak vzniklo nové metro.

Oproti tomu návrh Hospodářské komory předpokládá, že by pod zem šly vysokorychlostní vlaky. Pak by nová podzemní část hlavního nádraží stačila menší než pro příměstské vlaky a odpadla by i nutnost stavět další podzemní stanice. Výhodou by měla být i menší pravděpodobnost, že se rychlé vlaky při průjezdu Prahou zpozdí.

Hospodářská komora náklady na svou variantu odhaduje na 40 až 50 miliard korun, ministerstvo dopravy tu svou nejméně na zmíněných 80 miliard. Tyto údaje ale nejsou plně porovnatelné - návrh komory například neobsahuje investice do stávajících kolejí, které by bylo tak jako tak nutné provést a s nimiž ministerstvo ve svém odhadu již počítá.

Jinak řešený pražský uzel by vyžadoval i změnu trasy z Prahy na Drážďany i na Plzeň. Stávající návrhy těchto tras jsou přitom již dlouhé roky hotové. Posuzování změn by tak znamenalo další zpoždění výstavby.

 

Právě se děje

před 12 minutami

Šéf uskupení Modrá a bílá Ganc informoval izraelského prezidenta, že se mu nepodařilo sestavit vládu. Zemi tak nejspíš čekají již třetí volby za rok.

před 29 minutami

Trump se distancoval od výpovědi velvyslance při Evropské unii Sondlanda

Prezident Spojených států Donald Trump se distancoval od středeční veřejné výpovědi amerického velvyslance při Evropské unii Gordona Sondlanda v Kongresu zmínkou o rozhovoru, kdy mu řekl, že od Ukrajiny nic nechce. Šéf Bílého domu novinářům zároveň řekl, že Sondlanda příliš dobře nezná a nijak často s ním nehovořil.

Trump citoval z jiné Sondlandovy výpovědi, ve které velvyslanci na dotaz, co žádá od Ukrajiny, odpověděl, že nic nechce. Sondland pod přísahou vypověděl, že nebylo pochyb, že Trump k Ukrajině přistupuje stylem "něco za něco", a že každý ve vedení Trumpovy administrativy o této politice věděl.

"Moc dobře ho neznám. Nemluvil jsem s ním často. Není to člověk, kterého dobře znám. Jeví se ale jako dobrý chlapík," řekl Trump novinářům o Sondlandovi. Velvyslanec v minulosti podporoval Trumpovu prezidentskou kampaň a na volby mu skrze své společnosti podle médií poslal milion dolarů (23 milionů korun).

Zdroj: ČTK
před 52 minutami

Pravomoci prezidenta se zřejmě nezmění. Nemáme k tomu mandát, tvrdí poslanci

Pravomoci prezidenta republiky pravděpodobně Parlament v současném složení nezmění. Proti se na středečním jednání ústavních komisí sněmovny a Senátu postavili zástupci ANO a SPD, které svými hlasy mohou ústavní změny ve Sněmovně zablokovat. Většinu možných úprav kompetencí hlavy státu odmítla i KSČM.

"Nemáme mandát k otevření této otázky," uvedla za ANO její poslankyně Helena Válková. Debatu komisí o možných změnách ústavních pravomocí prezidenta před svým předčasným odchodem označila za "zajímavou akademickou diskusi, které se ráda zúčastní, až bude mít čas". "Nevnímáme to jako zásadní nebo akutní problém," dodal poslanec ANO Milan Feranec.

Změnu prezidentských pravomocí odmítl také předseda SPD Tomio Okamura, který s ohledem na nemožnost je prosadit jednání komisí také předčasně opustil.

Předseda KSČM Vojtěch Filip byl ochoten podpořit odvolání přímo voleného prezidenta v referendu. Ochoten byl i k tomu, aby Sněmovna schvalovala kandidáty na ministry před jejich jmenováním tak, jako to činí Evropský parlament u adeptů na eurokomisaře. Bylo by to přijatelné i pro předsedkyni sněmovní komise Kateřinu Valachovou (ČSSD).

před 58 minutami

Djokovič pomohl Srbsku k vítěznému vstupu do Davisova poháru

Druhý hráč světového žebříčku Novak Djokovič vstoupil do finálového turnaje Davisova poháru hladkou výhrou nad Jošihitem Nišiokou. Po nevydařeném vystoupení na Turnaji mistrů zvítězil ve druhé dvouhře 6:1, 6:2 a zpečetil vítězství Srbů nad Japonskem, které po druhé porážce přišlo o šanci postoupit ze skupiny. Srbsko se o první místo utká ve čtvrtek s Francií.

Vítězný návrat do týmové soutěže oslavil Andy Murray a v úvodním utkání Velké Británie v Madridu udolal Tallona Griekspoora z Nizozemska 6:7, 6:4, 7:6. Trojnásobný grandslamový šampion, jenž v Davis Cupu naposledy nastoupil v roce 2016, se proti 179. hráči světového žebříčku dlouho trápil, koncovku ale zvládl a potvrdil, že je po lednové operaci kyčle naplno zpět.

O druhý bod marně bojoval Daniel Evans, který nakonec Robinu Haasemu podlehl 6:3, 6:7, 4:6. Duel rozhodne závěrečná čtyřhra.

První výhru ve skupině slaví Německo, jehož hráči v obou úvodních dvouhrách porazili soupeře z Argentiny. Druhý duel sehrají ve čtvrtek proti Chile.

před 1 hodinou

Penceův úřad popřel tvrzení velvyslance Sondlanda o Ukrajině

Americký republikánský viceprezident Mike Pence nikdy nehovořil s velvyslancem Spojených států v Evropské unii Gordonem Sondlandem o propojení vojenské pomoci Ukrajině s požadavkem, aby Ukrajina otevřela vyšetřování dřívějšího viceprezidenta za Demokratickou stranu Joea Bidena. V prohlášení, které popírá dnešní Sondlandovo tvrzení v Kongresu, to uvedl šéf Penceovy kanceláře Marc Short.

Sondland ve středu předstoupil před výbor Sněmovny reprezentantů pro kontrolu tajných služeb. Řekl mimo jiné, že prezident Donald Trump naléhal na Ukrajinu, aby zahájila vyšetřování jeho politického soka Bidena a že každý ve vedení americké administrativy včetně Pence o této politice věděl.

Ač podle televize CNN Sondlandova výpověď Bílý dům a republikány zcela jistě nepotěšila, demokratům očekávané důkazy rovněž nepřinesla. Sondland totiž opakovaně popřel, že by mu Trump přímo řekl, že by americká vojenská pomoc byla podmíněna tím, že Ukrajina oznámí vyšetřování Joea Bidena.

Zdroj: ČTK
Další zprávy