Nové tunely a podzemní nádraží v Praze. Kvůli rychlovlakům se chystá největší dopravní stavba

Roman Šitner
Aktualizováno 4. 6. 2017 9:15
Kapacita pražského hlavního nádraží nestačí chystané výstavbě vysokorychlostních tratí. Město proto mají protnout tunely a vzniknout zde nové podzemní nádraží. Investice dosáhnou nejméně 80 miliard korun, očekává vládní materiál. Hospodářská komora se nyní s pomocí ministerstva pro místní rozvoj snaží protlačit jinou variantu, která má být výrazně levnější a přitom zahrnout i vysokorychlostní trať na letiště.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Praha - Českou metropoli čeká nejdražší dopravní stavba v historii. V souvislosti s plánem na vysokorychlostní železnici má do projektů jen na území Prahy zamířit přes 80 miliard korun. Pro srovnání: silniční tunelový komplex Blanka vyšel na 43 miliard, do podobné sumy se má vejít i výstavba metra D.

Pražské hlavní nádraží se ovšem už nyní často dostává na hranici svých možností. Přijíždějící vlaky musí čekat na volné nástupiště. Výstavba rychlé železnice tento tlak ještě zvýší, protože přiláká nové cestující. V posledních letech také výrazně roste poptávka po příměstských vlacích, které potřebují kratší intervaly.

Bez nových staveb to proto nepůjde. Pod Prahou má vzniknout zhruba 20 kilometrů nových tratí, z nichž část povede tunelem, který spojí Holešovice s Vršovicemi a Karlín se Smíchovem. Tratě se protnou na nové podzemní části hlavního nádraží. "To bude zhruba v místech, kde je Státní opera," popisuje Luděk Sosna, šéf odboru strategie ministerstva dopravy.

Do vysokorychlostní železnice v Česku má podle vládního materiálu směrovat celkem 500 až 650 miliard korun. Náklady na pražskou část budou v přepočtu na kilometr tratě zdaleka nejvyšší. Nečeká se, že by kilometr stál pod čtyři miliardy korun.

Na peníze z EU nelze spoléhat

"Schválením tohoto dokumentu se stát poprvé přihlásil ke stavbě vysokorychlostních tratí. Můžeme tedy přejít od teorií k jejich reálné přípravě a výstavbě," říká ministr dopravy Dan Ťok. Kdy se začne stavět, ale není jisté. První část tratí, na kterých budou vlaky dosahovat rychlosti až přes 300 kilometrů za hodinu, pravděpodobně nevznikne před rokem 2035.

Ministerstvo dopravy tvrdí, že je potřeba změna zákonů, aby tratě vůbec postavit šlo. Tím, že vláda schválila plán ministerstva, zatím jen začíná kolečko dalších studií a povolování. Nejméně deset let pak potrvá, než se bude stavět první z avizovaných tratí − spojení Prahy a Drážďan. Optimistický termín zprovoznění je právě rok 2035. Další tratě pak mají vést mezi Prahou a Brnem či Plzní.

Trasa mezi Prahou a Saskem dostala prioritu před spojením Prahy s Brnem kvůli vyšší evropské podpoře. Evropská unie ochotněji podporuje přeshraniční projekty. Dopravní expert EU Mathieu Grosch, který má právě dopravní cestu ze Saska přes Česko a dále do Maďarska na starosti, se v minulosti vyjádřil, že spojení Prahy a Brna si má Česko financovat samo. To se píše i ve schváleném materiálu. Podle něj se nedá spoléhat na podporu EU.

Předpokládá se, že na některé z dílčích projektů dá unie pouze záruky a Česko bude peníze shánět u investorů, kterými budou moci být například penzijní fondy. Nejlevnější varianta celé vysokorychlostní trati Praha−Brno mezi okraji obou měst (tedy bez investic v obou městech) pak počítá s rozpočtem 122 miliard.

Schválený materiál počítá s tím, že nové pražské tunely využije příměstská doprava - například tunel z hlavního na smíchovské nádraží by mohly využívat vlaky s podzemními zastávkami na Václavském a Karlově náměstí.

Komora navrhuje levnější variantu

Hospodářská komora se ale nyní s pomocí ministerstva pro místní rozvoj snaží protlačit jinou variantu vedení tratí. Hlavní změna je právě v pražském železničním uzlu, který je pro všechny tratě klíčový. Koncepci připravil Emanuel Šíp, dopravní expert, bývalý náměstek ministra dopravy a v 90. letech také šéf Českých drah.

Návrh komory zcela mění i plánované připojení pražského Letiště Václava Havla na železniční síť. Na letiště by neměly jezdit lokální vlaky z Masarykova nádraží ale vysokorychlostní vlak s přímými spoji směrem na Berlín, Brno, Vídeň či Plzeň. "Vlaky vedené po buštěhradské dráze by oslovily jen cestující z autobusu. My chceme oslovit hlavně ty, kteří jezdí auty," říká Šíp.

Plánované úseky vysokorychlostníc tratí v Praze. Modré tratě v centru města vyžadují tunely pro příměstské vlaky. Červeně je návrh prezentovaný Hospodářskou komorou.
Plánované úseky vysokorychlostníc tratí v Praze. Modré tratě v centru města vyžadují tunely pro příměstské vlaky. Červeně je návrh prezentovaný Hospodářskou komorou. | Foto: Emanuel Šíp

Tato varianta by teoreticky mohla být i o desítky miliard korun levnější než stávající verze. Ministerstvo dopravy zatím počítá s tím, že se v Praze do chystaných tunelů přesunou příměstské vlaky, vznikne pro ně velké podzemní nádraží v centru města i několik podzemních stanic a částečně by tak vzniklo nové metro.

Oproti tomu návrh Hospodářské komory předpokládá, že by pod zem šly vysokorychlostní vlaky. Pak by nová podzemní část hlavního nádraží stačila menší než pro příměstské vlaky a odpadla by i nutnost stavět další podzemní stanice. Výhodou by měla být i menší pravděpodobnost, že se rychlé vlaky při průjezdu Prahou zpozdí.

Hospodářská komora náklady na svou variantu odhaduje na 40 až 50 miliard korun, ministerstvo dopravy tu svou nejméně na zmíněných 80 miliard. Tyto údaje ale nejsou plně porovnatelné - návrh komory například neobsahuje investice do stávajících kolejí, které by bylo tak jako tak nutné provést a s nimiž ministerstvo ve svém odhadu již počítá.

Jinak řešený pražský uzel by vyžadoval i změnu trasy z Prahy na Drážďany i na Plzeň. Stávající návrhy těchto tras jsou přitom již dlouhé roky hotové. Posuzování změn by tak znamenalo další zpoždění výstavby.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

Bayern i v oslabení zvládl bundesligový zápas ve Fürthu a vyhrál 3:1

Fotbalisté Bayernu Mnichov porazili v předehrávce 6. kola německé ligy Fürth 3:1, přestože proti nováčkovi hráli takřka celý druhý poločas v oslabení. Po úvodní remíze vyhráli v sezoně páté utkání za sebou a vedou neúplnou tabulku o tři body před Wolfsburgem, který má sobotní zápas k dobru.

Skóre otevřel v 10. minutě Thomas Müller, po půlhodině hry zvýšil na 2:0 Joshua Kimmich. Tři minuty po začátku druhého poločasu ale dostal za ostrý faul červenou kartu Benjamin Pavard a bavorský tým se v deseti na výhru ještě hodně nadřel. Ve vyhrocené atmosféře dostal žlutou kartu v 64. minutě i trenér Bayernu Julian Nagelsmann.

Uklidnění úřadujícím šampionům přinesl v 68. minutě vlastní gól Sebastiana Griesbecka, po němž Bayern vedl už o tři branky. V závěru už jen zkorigoval stav přesnou hlavičkou Cedric Itten.

Aktualizováno před 8 hodinami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy.  Polský prezident Duda ke sporu řekl v televizi, že se Polsko nemůže připravit o 7 procent energetického trhu a že vybízí k dialogu.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro v pátek podle agentury PAP řekl, že Soudní dvůr Evropské unie neměl v dané etapě sporu o důl Turów právo uložit Polsku pokutu. Spor o Turów před unijním soudem ještě nedospěl k verdiktu. 

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy