Praha - Způsob, jak české domácnosti topí nebo ohřívají vodu, se od roku 1990 zásadně změnil. Zatímco před čtvrtstoletím připadala polovina spotřeby energií na uhlí, dnes je to pouze 13 procent. Zvyšuje se naopak používání zemního plynu a obnovitelných zdrojů, které společně tvořily 54 procent spotřeby energií. Mezi obnovitelné zdroje ale statistiky řadí také palivové dřevo a pelety.
Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad. Data sbíral od 20 tisíc domácností ve druhé polovině roku 2015.
Energetická náročnost českých domácností od roku 1990 výrazně klesla - o 28 procent. Pomohlo hlavně zateplování nebo výměna oken. Nyní dosahuje průměrně 65 gigajoulů na byt.
Zhruba dvě třetiny energií využívají české domácnosti k vytápění. Druhou největší položkou je ohřev vody, na který jde necelá pětina spotřeby. Následují osvětlení, spotřebiče a vaření se sedmi procenty. Češi naopak téměř nevyužívají klimatizaci - připadá na ni pouze 0,1 procenta spotřeby.
Na domácnosti připadá 28 procent z celkové spotřeby energií v Česku. U obnovitelných zdrojů energie činí tento podíl dvě třetiny. Důvodem tak vysokého poměru je hlavně palivové dřevo, které tvoří ve struktuře obnovitelných zdrojů připadajících na domácnosti 86 procent, dalších pět procent jde na dřevěné brikety. Teprve pak následují solární termické systémy, fotovoltaiky a tepelná čerpadla.
Na celkové spotřebě hnědého a černého uhlí v Česku se domácnosti nyní podílejí jednou třetinou. Průměrně domácnosti spotřebovaly 3,7 tuny hnědého uhlí a 2,9 tuny černého uhlí. Znamenalo to pro ně výdaj 13 a 14 tisíc korun.
Přes výrazný pokles spotřeby je Česko třetí v Evropě, pokud jde o podíl uhlí na spotřebě domácností. S odstupem vede Polsko, následuje Irsko.
Na domácnosti připadá téměř polovina nakupovaného tepla a zhruba čtvrtina spotřeby elektřiny v Česku. Elektřinu využívá 4,3 milionu domácností. Průměrná spotřeba elektřiny v roce 2015 činila 3279 kWh na byt.
