reklama
 
 

Nobelovu cenu za ekonomii získal profesor zkoumající chudobu, spotřebu a úspory

Aktualizováno 12. 10. 2015 14:39
Cenu Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy získal skotský ekonom Angus Deaton, který působí na Princeton University v USA. Ocenění dostal za "analýzu vztahu mezi spotřebou, příjmy a úsporami." Jeho poznatky jsou důležité například pro hodnocení toho, jak fungují vládní reformy.

Stockholm - Nobelovu cenu za ekonomii si letos odnesl skotský ekonom Angus Deaton. Ten zkoumá, jaký je vztah mezi spotřebou, příjmy a úsporami. Jméno oceněného ekonoma zveřejnil výbor pro udělování Nobelovy ceny při Švédské akademii věd.

Ve svém díle se profesor, který má jak britské, tak americké občanství, zabývá třemi základními otázkami: Jak spotřebitelé rozdělují své výdaje mezi různými druhy zboží, jaká část příjmu ve společnosti je utracena a jaká uspořena a jak nejlépe měřit a analyzovat bohatství a chudobu.

Odpovědi na tyto otázky jsou klíčové nejen kvůli tomu, aby bylo možné předpovídat spotřebitelské návyky, ale také k hodnocení, jak reformy ovlivňují jednotlivé společenské "třídy". To může být pro vlády důležité, když rozhodují o zvýšení daní nebo naopak o zavádění daňových výhod.

Spolu s ekonomem Johnem Muellbauerem formuloval Deaton již v osmdesátých letech takzvaný Téměř dokonalý poptávkový systém (anglická zkratka AIDS), který spotřební zvyky domácností popisuje. V rámci svého výzkumu došel mimo jiné k závěru, že se spotřeba domácností mění více než příjmy. V době oživení ekonomiky lze totiž například čekat, že lidé budou mít vyšší příjmy i v dalších letech. Racionálně uvažující spotřebitel se pak rozhodne část tohoto očekávaného příjmu utratit ještě před tím, než jej skutečně získá.

Ve své knize "The Great Escape: Health, Wealth, and the Origins of Inequality" zase Deaton zkoumá, jak se měnila světová chudoba v uplynulých desetiletích a jak vůbec správně interpretovat zveřejňovaná ekonomická čísla. "Tato kniha poukazuje na fakt, že ačkoliv blahobyt většiny světové populace se zvýšil díky růstu HDP, existují skupiny obyvatel, kterým se růst blahobytu vyhnul," upozorňuje analytička České spořitelny Jana Urbánková.

Zároveň tu kritizuje humanitární pomoc, která podle něj bývá neefektivní. "Zahraniční pomoc podle Deatona podkopává motivaci vlády a obyvatel příslušné rozvojové země či regionu. Spoléhání se na zahraniční pomoc zkrátka oslabuje motivace rozvojového světa stavět se na vlastní nohy," vysvětluje ekonom finanční skupiny Roklen Lukáš Kovanda.

Most mezi teorií a daty

Deaton se narodil v roce 1945 v Edinburghu, kde také studoval. Titul Ph.D. získal na univerzitě v Cambridge. Následně působil jako profesor na univerzitě v Bristolu a dále na Princeton University ve Spojených státech amerických."

"Společným jmenovatelem jeho výzkumu je touha stavět mosty mezi teorií a daty a mezi chováním jednotlivců a ekonomiky jako celku," shrnují ve své zprávě členové výboru pro udělování Nobelovy ceny.

Podle Aleše Roda z Centra ekonomických a tržních analýz se Královská švédská akademie letos oceněním Deatona rozhodla vydat ke kořenům ekonomie. "Ekonomie je společenská věda, která se zabývá jednáním lidí. Veškeré makroekonomicky zaměřené výzkumy a složitě konstruované ekonometrické modely se musí vypořádat s jednotlivcem, který se na základě svých preferencí a svého důchodu rozhoduje, zda a kolik bude spotřebovávat," připomíná.

"Jeho výzkum klade již od 90. let minulého století velký důraz na analýzu individuálních dat, což je základem pro moderní makroekonomii," říká o Deatonovi analytička České spořitelny Dana Hájková. Velkou práci podle ní vykonal i při snaze měřit dosud neměřené nebo dobře neměřené veličiny, jako je právě například blahobyt.

Máte rádi Aktuálně.cz?

Máte rádi Aktuálně.cz?

Hlasujte pro nás v internetové anketě Křišťálová Lupa 2015 v kategorii Zpravodajství. Za každý Váš hlas děkujeme!

HLASOVAT MŮŽETE ZDE >>

Kromě diplomu a zlaté medaile získá osm milionů švédských korun. Tuto částku by měl slavnostně převzít 10. prosince na výročí úmrtí Alfreda Nobela.

Šestá "Nobelovka"

Nobelova cena za ekonomii je jednou z šesti, které se každoročně udělují - další ocenění jsou za fyziku, fyziologii a medicínu, chemii, literaturu a za mír.

Mezi odborníky přitom často zaznívá argument, že v případě ekonomie nejde o skutečnou cenu. K ostatním pěti, které se udělují od roku 1895, totiž byla přidána až dodatečně, v roce 1969. Navíc ji neuděluje přímo Královská švédská akademie věd, nýbrž Sveriges Riksbank, tedy švédská centrální banka, která začala ekonomy oceňovat při příležitosti svého třístého výročí. Přestože se tedy cena za ekonomii dnes řadí mezi ostatní Nobelovky a běžně tak bývá i označována, její oficiální název zní Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela.

Od roku 1969 Švédská centrální banka ocenila celkem 75 ekonomů. Žena je mezi nimi zatím jen jedna, a to Elinor Ostromová, která v roce 2009 získala ocenění za studie, ve kterých případech je společné vlastnictví zdrojů efektivnější než soukromé.

V loňském roce získal cenu Francouz Jean Tirole, který se věnuje regulacím oligopolů - tedy odvětví, ve kterých působí jen několik silných hráčů. Ve své práci poukázal například na to, že pokud podobný trh funguje bez kontroly, může to vést k vysokým cenám či poklesu produktivity. Stejně tak mohou velké firmy bránit vstupu nových konkurentů, kteří by mohli být efektivnější.

Průměrný věk všech laureátů Nobelovy ceny za ekonomii činil (bez letošního výsledku) 67 let. Vůbec nejmladším oceněným byl Američan Kenneth J. Arrow, který získal cenu v 51 letech, nejstarším je naopak americký ekonom britského původu Leonid Hurwicz.

autor: Tereza Holanová | 12. 10. 2015 13:17

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama