Nobelovu cenu míru dostali Tunisané. Zabránili kolapsu země po pádu diktátora

Michal Žák Zuzana Kleknerová Martin Novák Michal Žák, Zuzana Kleknerová, Martin Novák
Aktualizováno 9. 10. 2015 11:45
Letošní Nobelova cena za mír putuje do Tuniska. Získaly ji čtyři organizace, které pomohly vybudovat demokracii v zemi po takzvané jasmínové revoluci v roce 2011. Norský Nobelův výbor cenu Tunisanům udělil za "jejich rozhodující příspěvek k budování pluralitní demokracie v Tunisku". Vítězství Tunisanů je velkým překvapením. Většina odborníků tipovala osobnosti či organizace, které se podílejí na řešení současné uprchlické krize.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Oslo - Velkým překvapením vyvrcholily týdny spekulací o letošním laureátu Nobelovy ceny míru.

Nobelův výbor v norském Oslu oznámil, že nejprestižnější ocenění získali Tunisané. Přesněji tuniský Kvartet národního dialogu.

Tunisané cenu dostali za "jejich rozhodující příspěvek k budování pluralitní demokracie v Tunisku po jasmínové revoluci v roce 2011". Tedy v době, "kdy se proces demokratizace ocitl - v důsledku politických vražd a rozsáhlých sociálních nepokojů - na pokraji kolapsu".

Hnací síla míru

Kvartet národního dialogu zahrnuje čtyři klíčové organizace tuniské občanské společnosti: odborovou centrálu Všeobecný tuniský svaz práce (UGTT), Tuniský svaz průmyslu, obchodu a řemesel (UTICA), Tuniskou ligu na obranu lidských práv (LTDH) a Tuniský spolek právníků.

"Tyto organizace reprezentují různé oblasti a hodnoty tuniské společnosti: pracovní život a dobré životní podmínky, zásady právního státu a lidských práv. Na tomto základě kvartet s velkou morální autoritou vykonává svoji roli jako prostředník a hnací síla rozvoje mírového demokratického vývoje v Tunisku," stojí v odůvodnění ocenění.

"Nobelova cena míru za rok 2015 se uděluje tomuto kvartetu, nikoliv čtyřem jednotlivým organizacím jako takovým," zní jeho dovětek.

Právě v Tunisku odstartovalo na přelomu let 2010 a 2011 takzvané arabské jaro, které vedlo k politickým a sociálním změnám v několika zemích severní Afriky a Blízkého východu.

Revoluce tehdy přinesly pád autoritářských režimů v Egyptě či Libyi.

Proč Tunisko. A proč teď

Tunisko má za sebou pluralitní prezidentské a parlamentní volby. Ve srovnání s jinými protagonisty arabského jara (Libyí, Sýrií, Egyptem, Jemenem) tak dokázalo přejít od diktatury k demokratickému systému bez války či chaosu.

Problémem však zůstávají teroristé, jak ukázaly dva letošní útoky v Tunisu a na pláží nedaleko Súsy.

Revoluce proti dlouholetému diktátorovi Zínu Abidínu bin Alímu vypukla na konci roku 2010, když se upálil na protest proti šikaně úřady stánkový prodavač Muhammad Buazizí. Protesty a demonstrace donutily prezidenta 14. ledna 2011 uprchnout do exilu. Tím se daly do pohybu i protesty v Egyptě, Jemenu, Sýrii a dalších zemích.

Příklad, že lze spolupracovat

Směr, jaký pak nabraly události v Tunisku, je podle Nobelova výboru "jedinečný a pozoruhodný hned z několika důvodů".

Podle zdůvodnění ukazuje, že islámské a sekulární politické proudy mohou spolupracovat na dosažení nejlepších výsledků, které jsou v zájmu země. "Příklad Tuniska tak podtrhuje význam dialogu a pocit národní sounáležitosti v regionu poznamenaném konflikty."

Tunisko je rovněž dobrým příkladem, že občanská společnost může hrát klíčovou roli v demokratizaci dané země a že takový proces může i za obtížných okolností vést ke svobodným volbám a pokojnému předání moci. "Kvartet národního dialogu musí být oceněn za to, že nebyl ztracen přínos jasmínové revoluce," píše Nobelův výbor.

Čtete rádi zpravodajský on-line deník Aktuálně.cz? Podpořte nás v anketě českého internetu Křišťálová lupa. Hlas nám můžete dát zde. Děkujeme!

 

Právě se děje

před 33 minutami

V Británii skončilo hlasování o novém předákovi labouristů, výsledek strana oznámí v sobotu

V Británii dnes skončilo několikatýdenní hlasování o novém předákovi labouristů. Členové a příznivci opoziční strany vybírali ze tří uchazečů o funkci, kterou dosud zastával Jeremy Corbyn. Favoritem klání je stínový ministr pro brexit Keir Starmer, který se v boji střetl se dvěma ženami: Rebeccou Longovou-Baileyovou a Lisou Nandyovou. Výsledek hlasování labouristé oznámí v sobotu.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Ropa prudce zdražuje, podle Trumpa Rijád a Moskva sníží těžbu

Ceny ropy se prudce zvyšují - severomořská ropa Brent i americká lehká ropa WTI vykázaly svůj nejprudší jednodenní nárůst v historii. Ropa reaguje na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Rusko a Saúdská Arábie brzy oznámí, že se dohodly na snížení těžby o deset až 15 milionů barelů denně. Moskva ale takový vývoj nepotvrdila.

Americká lehká ropa WTI přidávala krátce před koncem obchodování 25 procent na 25,38 dolaru za barel, což byl její nejvyšší jednodenní nárůst. Severomořská ropa Brent ve stejnou dobu zdražovala o 21,3 procenta na 30,02 dolaru za barel. Je to také rekordní jednodenní nárůst, ale cena stále zůstává o více než polovinu nižší než v závěru loňského roku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy