Praha - Desítky tisíc nezaměstnaných přijdou o možnost přivýdělku. Stát už za ně nechce platit pojistné. Pokud se nechají zaměstnat na dohodu o provedení práce, budou vyřazeni z evidence uchazečů o zaměstnání. Změnu přináší novela zákona o zaměstnanosti, kterou ve čtvrtek schválili senátoři.
V dubnu si takto přivydělávalo přibližně 42 tisíc lidí z celkových 327 tisíc lidí, kteří byli nezaměstnaní.
Nové podmínky začnou platit už během léta. Účinnost je v zákoně nastavena patnáct dnů od zveřejnění Sbírce zákonů. To se stane nedlouho poté, co zákon podepíše prezident. Pro lidi, kteří si při evidenci na úřadu práce už vydělávají, bude platit tříměsíční přechodné období, po které si ještě mohou přivydělat podle starých podmínek.
Lidé běžně zůstávají v evidenci úřadu práce i poté, co už nepobírají podporu v nezaměstnanosti. Občas si přivydělají na dohodu o provedení práce (DPP) a nemusí přitom platit zdravotní ani sociální pojištění.
Nezaměstnaní, kteří pobírají podporu, zase mají možnost její příjem na několik dní pozastavit, nechat se zaměstnat na dohodu a brigádně si tak vydělat za krátkou dobu víc peněz. Podpora jim zůstává, pouze je snížená o několik odpracovaných dnů. Z výdělku lidé opět žádné poplatky státu neodvádí. Takové možnosti ale končí.
Každý, kdo na dohodu o provedení práce vykonává takzvané nekolidující zaměstnání, tedy takové, u něhož výdělek nepřesahuje polovinu minimální mzdy (nyní 5500 korun měsíčně), bude podle nových pravidel automaticky vyřazen z evidence uchazečů o práci.
"Z výdělku na dohodu o provedení práce se neplatí žádné odvody, v budoucnu tak mohou lidé mít problém například se získáním důchodu nebo vymáháním nemocenské v případě nemoci. Lidé, kteří si takto dlouhodobě přivydělávají, si to vůbec neuvědomují," vysvětluje důvod změny Jiří Vaňásek, náměstek ministryně práce pro řízení sekce nezaměstnanosti.
Takto pracujících lidí neustále přibývá. Podle ministerstva práce a sociálních věcí tímto způsobem probíhá 95 procent ze všech zaměstnání, u kterých si lidé vydělají pod 5500 korun. Za takto pracujícího uchazeče doposud zdravotní pojištění platil stát, u sociálního pojištění se počítá pro budoucí výpočet důchodu takzvaná náhradní doba.
"Jsou dva typy uchazečů o zaměstnání evidovaní na úřadu práce. Lidé, kteří pobírají podporu v nezaměstnanosti, si nemohou přivydělávat vůbec. Někteří na ni ale nemají nárok, třeba proto, že už ji v celé výši vyčerpali. Takoví si doposud mohli alespoň do výše poloviny minimální mzdy přivydělávat na dohodu o provedení práce. Zdravotní pojištění za ně přitom odváděl stát, takže mu utíkaly peníze za poplatky," vysvětluje expertka na pracovní právo Nataša Randlová.
"Původním záměrem bylo, že si nezaměstnaní takto přivydělají příležitostně a krátkodobě, jenže oni tak často pracují i několik let," komentuje situaci Vaňásek.
Lidé v evidenci uchazečů si budou moci dál přivydělávat v pracovním poměru, či na dohodu o pracovní činnosti. Stále platí, že si mohou vydělat nanejvýš polovinu minimálně mzdy. "Také očekáváme, že tato skupina uchazečů o zaměstnání bude více spolupracovat s úřadem práce, a to zapojováním se do aktivit jako je rekvalifikace," vysvětluje Vaňásek.
V případě dohody o provedení činnosti se odvody státu platí stejně jako u klasického pracovního poměru. Zdravotní a sociální pojištění lidé neodvádí, jedině když je měsíční hrubá odměna nižší než dva a půl tisíce korun.
