Začalo to portréty a krajinkami. Banky vlastní umění za miliony, teď se ho zbavují

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
6. 9. 2022 6:13
Na uměleckých sbírkách si banky dříve zakládaly. Na rozdíl od peněz, zlata či cenných papírů, které se ukrývaly v sejfech, se vzácnými obrazy a sochami mohli kochat i klienti na pobočkách. Postupem času ovšem zájem bank o investice do umění ochladl. Dnes se sbírkou může pochlubit už jen několik málo institucí. Podívejte se, které to jsou a jaké poklady vlastní.
Vysokohmotnostní zlatá mince v nominální hodnotě 100 000 000 korun
Vysokohmotnostní zlatá mince v nominální hodnotě 100 000 000 korun | Foto: Jakub Plíhal

Největší sbírku má centrální banka

  • Umělecká sbírka České národní banky čítá zhruba 1200 artefaktů. Jde o obrazy, grafiky i sochařská díla. "Nalézají se v ní díla od druhé poloviny 19. století a první poloviny 20. století do současnosti, nicméně nejhodnotnější část tvoří umění českých umělců z konce 20. století," popisuje dále Kunert.

Ve sbírce centrální banky jsou například díla Jana Smetany, Josefa Jíry, Michaela Rittsteina, Vladimíra Kokolii, Vladimíra Nováka, Ivana Ouhela, Petra Pavlíka, Václava Bendy, Václava Bláhy a dalších.

"V případě umělecké sbírky byla tato plánovitě budována primárně v 90. letech minulého století. S ohledem na současné potřeby banky nedocházelo v posledních letech k průběžnému doplňování sbírky," připomíná Kunert, podle něhož banka díla často půjčuje na různé výstavy.

Zlatá mince je nejvzácnější

Jednou z funkcí České národní banky jakožto centrální banky je emise bankovek a mincí. Proto má ve svém archivu také realizované či nerealizované návrhy bankovek, státovek a mincí, ať již oběžných, obchodních, nebo pamětních, které pocházejí od předních českých umělců, kteří reprezentují umělecké styly od vzniku ČSR v roce 1918 do současnosti.

"Zcela mimořádným celkem v rámci tohoto souboru je pak umělecká sbírka děl skláře a medailéra Jiřího Harcuby, kterou Česká národní banka získala od jeho rodiny a na jejímž zpracování a zpřístupnění široké veřejnosti se v současné době pracuje," avizuje archivář ČNB Kunert. 

Návrhy platidel jsou permanentně - v originálech a kopiích - vystavovány v rámci expozic Návštěvnického centra centrální banky v Praze a Brně. V pražském centru je možné vidět i nejhodnotnější dílo sbírky ČNB, a tou je vysokohmotnostní zlatá mince v nominální hodnotě 100 000 000 korun, která vznikla v roce 2019 u příležitosti oslav stého výročí od vzniku československé koruny Jejím autorem je akademický sochař Vladimír Oppl. Jedná se z hlediska hmotnosti o druhou největší zlatou minci na světě a první v Evropě.

Pro Českou národní banku má pak podle Kunerta mimořádnou symbolickou hodnotu sousoší Světlonoš se lvem (či také Génius se lvem) od významného českého sochaře Antonína Poppa, jež již více než 120 let dominuje pražské ulici Na Příkopě a od svého vzniku pomyslně stráží a ochraňuje české bankovnictví.

"Je třeba zmínit, že vedle tepané plastiky o váze dvou tun, která se nalézá na střeše budovy ČNB v Praze, se v rámci sbírky uměleckých děl nalézá i její předobraz, tedy bronzové modeletto, které jen asi o půl roku předcházelo odlití jednotlivých částí rozměrného sousoší," pokračuje Kunert. 

Vzhledem k tomu, že sbírky uměleckých děl nemají jednotný charakter, není jednotná ani jejich administrace. O dříve uvedené umělecké předměty se starají odpovědní zaměstnanci sekce správní a sekce peněžní.

 

Právě se děje

Další zprávy