![](http://cdn.xsd.cz/resize/5189efef3d1232ac832d95d69932b673_resize=908,605_.png?hash=47c1fb667ead7f45b0b1e63b399b4d8c)
Foto: Shutterstock
V době, kdy si kvůli vysoké inflaci mohou zaměstnanci za stávající mzdy a platy pořídit stále méně zboží a služeb, roste jejich nespokojenost s částkou, kterou vidí každý měsíc na výplatnici. Přestože od začátku letošního roku řada podniků lidem mzdy zvýšila (v průměru byly ve druhém čtvrtletí mzdy vyšší o 7,7 procenta než před rokem), pořád to nestačilo pokrýt růst cen. Reálně si proto lidé za navýšenou průměrnou mzdu nakoupí o 3,1 procenta méně zboží a služeb než před rokem.
Někteří zaměstnanci se proto ptají, jak jsou na tom ve srovnání se svými kolegy a zda by si neměli říci o vyšší mzdu. Odpovědi jim nabízí datová redakce Aktuálně.cz, která ve spolupráci s týdeníkem Ekonom zanalyzovala podrobné údaje ze mzdové statistiky Českého statistického úřadu a ministerstva práce. A to rovnou za posledních deset let.
Statistika obsahuje podrobná data o příjmech více než tří stovek profesí. Vedle základní měsíční mzdy se do ní započítávají i všechny prémie, odměny, náhrady mzdy například za dovolenou či odměny za pracovní pohotovost za celý kalendářní rok.
Statistika neudává průměrnou mzdu, ale výši mediánu. Tedy hodnotu, která ukazuje mzdu „prostředního“ zaměstnance – polovina lidí bere víc a polovina méně. Medián tak o skutečném odměňování v dané profesi vypovídá mnohem lépe.
Manažer personální společnosti ManpowerGroup Jiří Halbrštát vysvětluje, že řídící letového provozu jsou mezi třemi zkoumanými stovkami profesí nejlépe placení kvůli své extrémně stresové práci. „Chyba v navádění může ohrozit stovky životů. Uchazeči prochází velmi přísným výběrem a je velmi těžké najít vhodné kandidáty,“ řekl Halbrštát. „Pokles jejich mezd během pandemie odráží prakticky nulový letový provoz, kdy velká část z nich měla zkrácené směny nebo zůstávali s částečnou kompenzací doma,“ dodal.
Na druhém místě mezi nejlépe placenými zaměstnáními se umístila další profese, která má co do činění s bezpečností letového provozu: elektrotechnici jeho řídících a navigačních zařízení. Pak už následovali šéfové z různých oblastí – informačních technologií, bank či pojišťoven.
Na druhé straně mzdového žebříčku se vedle nejhůře placených kurýrů a doručovatelů zařadili zedníci, pomocníci v kuchyni či pracovníci ostrahy. Ti všichni si měsíčně přijdou na částky kolem dvaceti tisíc korun.
Jen pro srovnání: Medián mezd všech zkoumaných profesí byl v loňském roce 37 418 korun měsíčně. Za posledních deset let vzrostl zhruba o 15 tisíc korun. Naproti tomu si právě kurýři a doručovatelé v posledních deseti letech pohoršili, a to o šest stovek.
Pokud vás zajímá, jak dobře jste v rámci své profese placení, Aktuálně.cz nabízí následující infografiku s vývojem mediánových mezd v posledních deseti letech u více než tří stovek profesí. Zvolte si profesi, která vás zajímá (začněte psát, nebo si zvolte z nabízeného seznamu). Vybraná profese se vám pak zvýrazní v grafu silnou modrou linkou. Červená čára pak zobrazuje mediánovou mzdu napříč všemi profesemi.
Přestože řada zaměstnanců dostala na začátku letošního roku přidáno, stále platí, že se firmám podařilo přenést velkou část břemene vysoké inflace právě na zaměstnance. Jinak řečeno na domácnosti, které za to zaplatily poklesem reálné kupní síly.
„Reálná mzda klesla posedmé za sebou,“ komentovala vývoj mezd ve druhém čtvrtletí letošního roku Jitka Erhartová z Českého statistického úřadu. „Nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců sice proti stejnému období minulého roku vrostla o 7,7 procenta, ale po započtení vlivu inflace se reálně snížila o 3,1 procenta,“ vysvětlila.
V příštím roce se ale dá očekávat oživení české ekonomiky a mzdy by se mohly dostat do „skutečného“ růstu. Například Česká národní banka v aktuální prognóze pro příští rok uvedla nominální růst průměrné měsíční mzdy o 7,8 procenta a reálně po očištění o inflaci o 5,6 procenta.
„Pokud vyjdu z toho, že se růst spotřebitelské inflace v příštím roce vrátí ke dvěma procentům, v horším případě ke třem procentům, tak mzdy reálně porostou,“ řekl Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta. Odhaduje, že nominální růst mezd v roce 2024 se bude pohybovat kolem pěti procent. „Na kompenzaci hlubokého propadu reálných mezd z období začátku loňského až druhého čtvrtletí tohoto roku to však v příštím roce stačit rozhodně nebude,“ dodal Novák.