Nemyslíte, že je české bankovnictví nudné? Tedy že výhradně klasické banky tu obsluhují občany, střední a malé podniky a nakonec i korporátní bankovnictví.
Nemyslím, hodně to zjednodušujete. České banky nabízejí klasické bankovní služby jako ve zbytku Evropy. Naopak bych řekl, že vzhledem k rychlým událostem ve světě, makroekonomickému vývoji a digitalizaci, a nakonec i s tím, jak roste propojenost napříč finančním trhem i v regulaci, můžeme používat ve vztahu k českému bankovnictví různé pojmy, ale "nudné" rozhodně ne.
Je tedy výhoda, že české banky vesměs dělají totéž a mají snadno pochopitelný byznys?
České banky aplikují klasický obchodní model s důrazem na systém řízení rizik, v tom se ukazuje z dlouhodobého pohledu jejich síla. Podívejte se na USA - příliš upřednostnit inovace bez adekvátního řízení rizik může výrazně ohrožovat stabilitu příslušné instituce.
Máte plán pro případ, že by na bankovním trhu vypukla panika, i kdyby byla iracionální? Co když lidé začnou ve velkém vybírat peníze jako v Silicon Valley Bank?
V mimořádných situacích jsme připraveni použít i mimořádné nástroje a postupy, jaké nám umožňují zákony i regulace. Vykonáváme opravdu precizní dohled nad jednotlivými bankami z pohledu kapitálové, finanční i likvidní pozice. A je strašně důležité to zvlášť v této době opakovat. Pravidelně vyhodnocujeme rizikový profil institucí a i podle toho plánujeme dohledové aktivity tak, abychom splnili mandát, který ČNB v této oblasti má.
V pořádku byla i Sberbank, a přesto se na ni lidé po začátku války vrhli, masivně vybírali vklady a položili ji.
To byla výjimečná souhra okolností. Do reakce klientů banky se promítal i jejich odmítavý postoj k válce jako takové. Proto nepovažuji za šťastné na základě této události zevšeobecňovat chování klientů. Naše banky jsou dobře kapitálově vybaveny, stejně i v likviditě. Bankovní sektor je stabilní, a proto nevidím důvod pro paniku klientů. Ač si čeští bankéři na naši přísnost občas stěžují, v této neklidné době se ukazuje, jak dobře je, že jsme tak přísní. Oni sami občas připouštějí, že je to dobře, ač je to pro ně občas těžké obhájit před akcionáři. Právě kvůli přísnému dohledu ČNB v Česku nemusíme přemýšlet o mimořádných opatřeních.
Je potřeba zabránit panice za jakoukoliv cenu?
Ano, run může jakoukoliv banku položit, důležitá je komunikace vůči veřejnosti. Proto ČNB pravidelně a poměrně detailně osvětluje situaci v jednotlivých sektorech finančního trhu a ujišťuje, že bankovní sektor je stabilní a pro paniku není důvod. Svět se mění. Vezměte si vývoj při pádu SVB. Nejprve to vypadalo, že padne celá. Pak se ukázalo, že její britskou část převezme HSBC, přestože se zdálo, že není systémově důležitá. Jenže se zjistilo, že její pád by poškodil britskou ekonomiku. Jak ale říkám, je naprosto nesmyslné teď u nás malovat čerta na zeď, protože čísla českého bankovního sektoru jsou výborná.
Znamená dění posledních týdnů na finančním trhu, že přijde přísnější regulace bank?
Podle mého názoru jsou na úrovni EU regulace a příslušné procesy zahájené před těmito událostmi dostatečné. Neměli bychom při každé krizi nebo náznaku krize řešit případné problémy vydáváním nové a nové regulace, protože potom se dostáváme do kontraproduktivní situace přeregulováním. To by nebylo dobré ani pro banky, ani pro dohled. Teď vidíme odlišnosti mimo EU, tedy v USA a Švýcarsku a nejspíš se regulatorní standardy více sjednotí.
Švýcarský regulátor nahlíží na emisi dluhopisů AT1, takových, jaké byly odepsány po pádu Credit Suisse, jinak než ECB či ČNB. To je přesně ten typ regulace, který se nejspíš bude sjednocovat. Potíž regulace je v tom, že vždycky něco doháníte. Musíme umět nastavit podmínky jednoznačně a dlouhodobě. Ale ano, jsou tu velké výzvy. Dnes run na banku nevypadá tak, že jsou fronty před bankomatem či pobočkou. Rozšíří se zpráva na sociálních sítích a lidé mohou na několik kliknutí poslat peníze jinam.
Jan Procházka (44)
Člen bankovní rady ČNB od 13. února 2023. V letech 2012-2023 předseda představenstva a generální ředitel státní pojišťovny EGAP. Působil ve finanční skupině Cyrrus. Dvakrát byl členem NERV, naposledy stál v jeho čele. Byl i předsedou dozorčí rady Budějovického Budvaru.
To se stalo u SVB a v jednom dnu zmizelo 40 miliard vkladů.
Ta banka měla nedostatečnou diverzifikaci vkladů. Větší část měla nepojištěnou, protože se jednalo o vysoké částky od jednotlivých vkladatelů, jako byly start‑upy. I díky internetovému bankovnictví mohly odtéct velice rychle. Je třeba říct, že to bylo nejen selhání banky, ale i regulátora.
Pokud bychom my viděli, že nějaké bance u nás obřím způsobem narůstá bilance, věřte mi, že by se stala předmětem našeho zájmu - jak má vyvážená krátká versus dlouhodobá aktiva a pasiva, jak je schopna řídit rizika spojená s touto změnou. Vedle toho funguje v EU systém pojištění vkladů do výše 2,5 milionu korun, což je převažující retailová klientela v bankách v ČR.
Znamená to, že budete v regulaci a dohledu ještě přísnější?
Současná krize dostatečně prověřila naše nástroje a ukázala, že jsou dostatečné. I když někdy z trhu cítíme opačnou tendenci, tedy zmírnit regulaci, nyní například u hypoték.
Co konkrétně chtějí banky zmírnit?
Třeba ukazatel DSTI týkající se výše dluhové služby k příjmu klienta (určuje maximální velikost měsíční splátky vůči jeho čistým měsíčním příjmům - pozn. red.). Samozřejmě je otázka, jestli tyto ukazatele, které brzdily trh v době nízkých sazeb, fungují stejně i u vysokých sazeb, kdy překážkou jsou samotné vysoké sazby. Na tato kritéria se jednou za půl roku díváme, ale zároveň se teď snažíme působit protiinflačně a zatím nám nedává smysl uvolňovat hypoteční pravidla. Hodnotit to budeme zase v červnu.
Problém Silicon Valley Bank byl, že vsadila na státní dluhopisy a pak je nedržela až do splatnosti. I české banky jsou významnými investory do státního dluhu, který chtějí držet až do splatnosti. Vidí tam ČNB do budoucna riziko?
Státní dluhopisy tvoří asi 13 procent aktiv českých bank. Skutečně jde o relativně vysoké číslo. Jde ale o dluhopisy dobře rozložené v čase a ČNB nesleduje jen samotnou angažovanost, ale i toto rozložení. Tedy aby bankám seděla krátká a dlouhá aktiva a pasiva a nehrozilo jim to, co se stalo SVB. Jsme si ale vědomi, že náš stát má vysoký strukturální deficit a bude muset vydávat stále více dluhopisů.
Poptávka bank a dalších finančních institucí po nich ještě poroste. Rozhodně bych jim to nezazlíval. Jde celkem o pochopitelné a uhlídatelné riziko. U SVB došlo k základním selháním řízení aktiv a pasiv ve spojení s vysokou koncentrací nepojištěných vkladů. Proto při runu musela tyto dluhopisy pod tlakem prodávat, a tím utrpěla ztrátu. Jejím případem nelze poměřovat situaci v Česku.
Růst sazeb není problém jen z hlediska přeceňování dluhopisů, ale i zmíněných hypoték. Budete teď chtít po bankách, aby více diverzifikovaly a více vytvářely opravné položky?
Sledujeme, že se přesouvá část úvěrů z první elitní kategorie do druhé či třetí, kdy se již vytvářejí opravné položky. Děje se to ve všech bankách, ale podíl těchto nevýkonných pohledávek není vysoký a banky mají proces řízení kreditního rizika včetně tvorby opravných položek propracovaný.
Vyšší sazby by se měly odrážet v úročení, které banky nabízejí klientům. Můžete říct, kolik loni od ČNB na repo sazbě dostaly?
Bylo to přes 150 miliard korun.
Proč podle vás nejsou banky ke klientům velkorysejší?
Jednak malou flexibilitou - Češi neradi mění banku. Když porovnáte růst sazeb například s měsíčními či dvouměsíčními termínovanými vklady, je to podobné jako u pohonných hmot. Ty jsou také flexibilní jen na jednu, pro spotřebitele nevýhodnou stranu. Teprve loni o prázdninách začali lidé dostávat úrokové sazby, které odpovídají nárůstu našich sazeb.
Co současná nejistota na celosvětovém finančním trhu znamená pro českou měnovou politiku?
Jak se svět v posledních třech týdnech změnil, je vidět na výrocích centrálních bankéřů Fedu či ECB i tržních hráčů, kteří dnes vidí sazby níž než před měsícem. Všechny centrální banky na světě ale jednohlasně říkají, že inflace tu s námi bude déle, a sazby tak budou muset být na vyšších úrovních delší dobu. Pro nás jsou hlavním nástrojem boje proti inflaci samozřejmě úrokové sazby a pomocným nástrojem silný kurz koruny.
Do té doby, dokud neuvidíme dostatečně silné signály, že inflace klesá, nepůjdou dolů ani sazby. Všichni již chápou, že finanční a měnová stabilita jsou spojené nádoby.
Jak nahlížíte na dosavadní kroky ČNB před vaším nástupem?
Chápu, že moji kolegové stáli na nějaké křižovatce a rozhodli se jít touto cestou. Já se k nim přidal v únoru a v březnu jsem se ztotožnil se směrem, kterým tato cesta vede. Musíme ale sazby na vyšší úrovni držet dlouho a nepovolit moc brzy. Pak se nám podaří ekonomiku zchladit.
Kompletní rozhovor si můžete přečíst v aktuálním vydání týdeníku Ekonom.
