reklama
 
 

Minimální mzda může rekordně stoupnout, částku určí vláda. Tripartita je pro automatické zvyšování

Aktualizováno 29. 5. 2017 20:34
Tripartita se podle očekávání neshodla na konkrétním zvýšení minimální mzdy. Stejně jako před rokem tak rozhodne vláda. Pravděpodobně se znovu přikloní k návrhu ministerstva práce, který předpokládá růst o rekordních 1200 korun na 12 200 korun. Odboráři chtějí zvýšení o 1500 korun, zaměstnavatelé připouštějí jen 800 korun. Shodli se však na přípravě modelu, podle něhož by se minimální mzda v následujících letech valorizovala automaticky.

Praha - Tripartita - tedy zástupci vlády, zaměstnavatelů a zaměstnanců - se v pondělí nedohodla na zvýšení minimální mzdy pro příští rok. Stejně jako před rokem proto rozhodne vláda. Loni dala přednost návrhu ministerstva práce a sociálních věcí - to nyní počítá s růstem o rekordních 1200 korun na 12 200 korun měsíčně.

Minimální mzda od letošního ledna dosahuje 11 000 korun, když stoupla o dosud rekordních 1100 korun. Odboráři nyní požadují, aby od příštího roku stoupla o 1500 korun. Zástupci zaměstnavatelů ze Svazu průmyslu a dopravy připouštějí růst jen o 800 korun.

Růst minimální mzdy:

od za měsíc za hodinu
1991 únor 2 000 Kč 10,80 Kč
1992 leden 2 200 Kč 12 Kč
1996 leden 2 500 Kč 13,60 Kč
1998 leden 2 650 Kč 14,80 Kč
1999 leden 3 250 Kč 18 Kč
1999 červenec 3 600 Kč 20 Kč
2000 leden 4 000 Kč 22,30 Kč
2000 červenec 4 500 Kč 25 Kč
2001 leden 5 000 Kč 30 Kč
2002 leden 5 700 Kč 33,90 Kč
2003 leden 6 200 Kč 36,90 Kč
2004 leden 6 700 Kč 39,60 Kč
2005 leden 7 185 Kč 42,50 Kč
2006 leden 7 570 Kč 44,70 Kč
2006 červenec 7 955 Kč 48,10 Kč
2007 leden 8 000 Kč 48,10 Kč
2013 srpen 8 500 Kč 50,60 Kč
2015 leden 9 200 Kč 55 Kč
2016 leden 9 900 Kč 58,70 Kč
2017 leden 11 000 Kč 66 Kč

V koaliční dohodě a programovém prohlášení se vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) zavázala k tomu, že nejnižší výdělek přiblíží dvěma pětinám průměrné mzdy. Po zvýšení o 1200 korun by mohl podle ministerstva práce dosahovat 40,5 procenta.

Shoda v koalici na přidání ale zatím není, a to ani například mezi zástupci hnutí ANO. "V principu si myslím, že ten návrh je správný," řekl České televizi k návrhu na růst minimální mzdy o 1200 korun šéf ANO Andrej Babiš. Jeho nástupce ve funkci ministra financí Ivan Pilný (ANO) v ČT uvedl, že je rozhodně proti dalšímu zvyšování minimální mzdy.

Šéf lidovců Pavel Bělobrádek už v dubnu řekl, že prostor pro "dramatický růst" nevidí. "Budeme jednat s koaličními partnery. Doufám, že se podaří dohodnout na co nejvyšším návrhu růstu minimální mzdy," uvedl Sobotka. Dodal, že česká minimální mzda patří v EU k nejnižším.

Tripartita se shodla, že by se měl připravit návrh modelu valorizace, podle něhož by nejnižší výdělek pak pravidelně rostl. Uvedl to předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Návrh by mělo připravit ministerstvo práce. "Mají se připravit teze možností stanovení případného valorizačního mechanismu," uvedl Středula.

Svaz průmyslu chce, aby vláda od ledna 2019 zafixovala minimální mzdu na 40 procentech průměrné mzdy. Zaměstnavatelé dlouhodobě žádají jasná pravidla pro zvedání nejnižšího výdělku, aby firmy předem věděly, jaké budou mít náklady.

Svaz průmyslu a dopravy už dříve uvedl, že by se minimální mzda měla navázat na vývoj průměrné mzdy, růstu ekonomiky (HDP) a cen (inflaci). O vytvoření pravidel usilovala i Hospodářská komora. Také odboráři a ministerstvo práce dosud uváděli právě 40 procent průměrné mzdy jako základ pro to, aby se o automatické valorizaci mohlo jednat.

Další skokový růst, s nímž počítá ministerstvo od příštího roku, se nelíbí ani Hospodářské komoře ČR. "Tak vysoké tempo zvyšování ohrožuje konkurenceschopnost podniků. Umělý tlak na růst mezd prostřednictvím minimální mzdy neodpovídá přirozenému růstu mezd v českém hospodářství. Pokud Sobotkova vláda od roku 2018 zvýší minimální mzdu o dalších 1200 korun měsíčně, znamenalo by to za celý mandát této vlády nárůst už o 43,5 procenta," říká mluvčí komory Miroslav Diro.

Podle odborů by Česko nemělo stavět na levné práci a mzdy by se měly zvedat výrazněji. Předáci kritizují také to, že minimální mzda je pod hranicí příjmové chudoby. Ta loni činila pro samotného dospělého 10 691 korun. Po případném zvýšení o 1200 korun by pracovník s minimální mzdou měl mít v peněžence příští rok 10 477 korun čistého.

Minimální mzdu pobíralo v roce 2015 podle dostupných údajů kolem 115 000 zaměstnanců, tedy zhruba tři procenta. Pro většinu zaměstnanců pak v praxi platí mnohem vyšší minimum - takzvaná zaručená mzda. Ta je odstupňována podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce do osmi stupňů. Spolu s růstem minimální mzdy se zvyšují i tyto minimální sazby pro jednotlivé úrovně.

autoři: Petr Kučera, ČTK | 29. 5. 2017 12:15

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama