Praha - Tripartita - tedy zástupci vlády, zaměstnavatelů a zaměstnanců - se v pondělí nedohodla na zvýšení minimální mzdy pro příští rok. Stejně jako před rokem proto rozhodne vláda. Loni dala přednost návrhu ministerstva práce a sociálních věcí - to nyní počítá s růstem o rekordních 1200 korun na 12 200 korun měsíčně.

Minimální mzda od letošního ledna dosahuje 11 000 korun, když stoupla o dosud rekordních 1100 korun. Odboráři nyní požadují, aby od příštího roku stoupla o 1500 korun. Zástupci zaměstnavatelů ze Svazu průmyslu a dopravy připouštějí růst jen o 800 korun.

Růst minimální mzdy:

V koaliční dohodě a programovém prohlášení se vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) zavázala k tomu, že nejnižší výdělek přiblíží dvěma pětinám průměrné mzdy. Po zvýšení o 1200 korun by mohl podle ministerstva práce dosahovat 40,5 procenta.

Shoda v koalici na přidání ale zatím není, a to ani například mezi zástupci hnutí ANO. "V principu si myslím, že ten návrh je správný," řekl České televizi k návrhu na růst minimální mzdy o 1200 korun šéf ANO Andrej Babiš. Jeho nástupce ve funkci ministra financí Ivan Pilný (ANO) v ČT uvedl, že je rozhodně proti dalšímu zvyšování minimální mzdy.

Šéf lidovců Pavel Bělobrádek už v dubnu řekl, že prostor pro "dramatický růst" nevidí. "Budeme jednat s koaličními partnery. Doufám, že se podaří dohodnout na co nejvyšším návrhu růstu minimální mzdy," uvedl Sobotka. Dodal, že česká minimální mzda patří v EU k nejnižším.

Tripartita se shodla, že by se měl připravit návrh modelu valorizace, podle něhož by nejnižší výdělek pak pravidelně rostl. Uvedl to předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Návrh by mělo připravit ministerstvo práce. "Mají se připravit teze možností stanovení případného valorizačního mechanismu," uvedl Středula.

Svaz průmyslu chce, aby vláda od ledna 2019 zafixovala minimální mzdu na 40 procentech průměrné mzdy. Zaměstnavatelé dlouhodobě žádají jasná pravidla pro zvedání nejnižšího výdělku, aby firmy předem věděly, jaké budou mít náklady.

Svaz průmyslu a dopravy už dříve uvedl, že by se minimální mzda měla navázat na vývoj průměrné mzdy, růstu ekonomiky (HDP) a cen (inflaci). O vytvoření pravidel usilovala i Hospodářská komora. Také odboráři a ministerstvo práce dosud uváděli právě 40 procent průměrné mzdy jako základ pro to, aby se o automatické valorizaci mohlo jednat.

Další skokový růst, s nímž počítá ministerstvo od příštího roku, se nelíbí ani Hospodářské komoře ČR. "Tak vysoké tempo zvyšování ohrožuje konkurenceschopnost podniků. Umělý tlak na růst mezd prostřednictvím minimální mzdy neodpovídá přirozenému růstu mezd v českém hospodářství. Pokud Sobotkova vláda od roku 2018 zvýší minimální mzdu o dalších 1200 korun měsíčně, znamenalo by to za celý mandát této vlády nárůst už o 43,5 procenta," říká mluvčí komory Miroslav Diro.

Související

Kolik vám strhnou z výplaty? České odvody patří k nejvyšším, s dětmi si ale výrazně polepšíte

Podle odborů by Česko nemělo stavět na levné práci a mzdy by se měly zvedat výrazněji. Předáci kritizují také to, že minimální mzda je pod hranicí příjmové chudoby. Ta loni činila pro samotného dospělého 10 691 korun. Po případném zvýšení o 1200 korun by pracovník s minimální mzdou měl mít v peněžence příští rok 10 477 korun čistého.

Minimální mzdu pobíralo v roce 2015 podle dostupných údajů kolem 115 000 zaměstnanců, tedy zhruba tři procenta. Pro většinu zaměstnanců pak v praxi platí mnohem vyšší minimum - takzvaná zaručená mzda. Ta je odstupňována podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce do osmi stupňů. Spolu s růstem minimální mzdy se zvyšují i tyto minimální sazby pro jednotlivé úrovně.

Související

Minimální mzda v EU je až 54 tisíc korun, v Česku zůstává pátá nejnižší. Projděte si nové porovnání