Minimální mzda má být polovina té průměrné, shodují se odbory s Maláčovou

ČTK ČTK
14. 11. 2019 12:31
Minimální mzda v Česku by se měla navázat na průměrnou mzdu a měla by odpovídat aspoň její polovině. Shodli se na tom předáci dvou největších odborových centrál. Na odborářské konferenci o sociálním dialogu to řekl šéf Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) to podporuje.
Foto: Shutterstock

Zaměstnavatelé dlouhodobě požadují vzorec pro stanovení nejnižšího výdělku, poloviční podíl k průměrné mzdě je podle nich ale vysoký.

Minimální mzda letos činí 13 350 korun. O jejím navýšení by měla v pondělí jednat tripartita. Odboráři požadují přidání o 1650 korun, podnikatelé nabízejí 700 korun. Ministerstvo práce připravilo návrh se třemi variantami - s růstem o 1150, 1350 a 1650 korun. Pokud se shoda nenajde, rozhodne vláda.

"Je tu veliký tlak od zaměstnavatelů, neustále chtějí vzoreček (pro navyšování minimální mzdy). Pokud minimální mzda nebude aspoň na 50 procentech průměrné mzdy, není možné o vzorečku jednat," řekl Dufek.

Zaměstnavatelé o stanovení rovnice pro výpočet minimální mzdy usilují dlouhodobě. Podle Svazu průmyslu a dopravy by nejnižší výdělek měl odpovídat 44 procentům průměrné mzdy z předloňska. "Po zaokrouhlení jde pro příští rok právě o částku 700 korun," sdělil viceprezident svazu Jan Rafaj.

Podle něj takové přidání odpovídá odhadovanému růstu ekonomiky a inflace za letošní rok a výraznější navýšení by bylo nezodpovědné. Poukázal na to, že minimální mzdou se zvedá i zaručená mzda. Ta představuje nejnižší výdělek, na který má pracovník podle složitosti vykonávané práce a podle odbornosti nárok.

Předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula prostor ke kompromisu u minimální mzdy příliš nevidí. "Česko má mzdu jako v rozvojových zemích. To po 30 letech transformace není cesta, kterou bychom si přáli jít. Naše mzdy jsou skutečně žalostné. Diskuse o minimální mzdě je jedním z klíčových momentů, jak můžeme mzdovou hladinu posunout," řekl Středula.

Ministryně práce původně v chystané novele zákoníku práce navrhovala, aby minimální mzda odpovídala 50 procentům průměrného výdělku z předloňska. Kvůli nedohodě nakonec vzorec z připravovaných změn pracovního kodexu vypadl.

Maláčová uvedla, že nízké mzdy musí stát doplácet sociálními dávkami. Podotkla, že Slovensko a Polsko budou v příštím roce mít minimální mzdu přes 15 000 korun, i když mají méně výkonnou ekonomiku než Česko.

"V následujících letech chtějí jít (Slovensko a Polsko) na 60 procent průměrné mzdy. Naši sousedé se rozhodli, že ze své ekonomiky nebudou dělat ostrůvky levné práce. Je otázka, zda je Česko bude následovat… Bez toho, abychom si přiznali, že mzdy jsou u nás hanebně nízké, další změny jako digitalizaci a stárnutí společnosti nezvládneme," řekla ministryně.

Přehled minimální mzdy v zemích EU:

Země Měsíční mzda 2018 v eurech Měsíční mzda 2019 v eurech Meziroční nárůst v % Hodinová mzda 2018 v eurech Hodinová mzda 2019  v eurech
Belgie 1 562,59 1 593,76 + 1,99 9,22 9,41
Bulharsko 260,76 286,33 + 9,81 1,47 1,62
Chorvatsko 462,1 505,9 + 9,48 2,64 2,89
Česko
477,78 518,97 + 8,62 2,87 3,1
Estonsko 500 540 + 8 2,86 3,09
Francie  1 498,47 1 521,22 + 0,1 9,88 10,03
Německo 1 497,79 1 557,09 + 3,96 8,84 9,19
Řecko 683,76 758,33 + 10,91 3,85 4,27
Maďarsko 444,69 464,2 + 4,39 2,53 2,65
Irsko 1 613,95 1 656,2 + 2,62 9,55 9,8
Lotyšsko 430 430 0 2,46 2,46
Litva 400 555 + 38,75 2,45 3,39
Lucembursko 1 998,59 2 071,1 + 3,63 11,55 11,97
Malta 747,54 761,97 + 1,93 4,25 4,33
Nizozemsko 1 578 1 615,8 + 1,93 9,11 9,33
Polsko 502,75 523,09 + 4,05 2,84 2,95
Portugalsko 676,67 700 + 3,45 3,81 3,94
Rumunsko 407,86 446,02 + 9,36 2,32 2,54
Slovensko 480 520 + 8,33 2,76 2,99
Slovinsko 842,79 886,63 + 5,2 4,76 5
Španělsko 858,55 1 050 + 22,3 4,98 6,09
Velká Británie 1 638,36 1 747,73 + 4,85 8,95 9,54
Zdroj: Eurofound

Po přidání o 1650 korun by minimální mzda podle ministerstva práce odpovídala 41,6 procenta průměrné mzdy. Při navýšení o 1350 korun by to bylo 40,8 procenta a při růstu o 1150 korun pak 40,2 procenta. Zaměstnavatele by to stálo podle jednotlivých variant tři až 4,3 miliardy korun.

 

Právě se děje

před 47 minutami

Většina opozice nechce hlasování o nedůvěře vládě, tvrdí Pekarová

Opozice pravděpodobně nevyvolá hlasování o nedůvěře vládě, o kterém uvažovala poté, co do Česka dorazil audit Evropské komise na téma střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a nejvyšší státní zástupce rozhodl, že bude pokračovat trestní stíhání předsedy vlády v případu Čapího hnízda.

Lídři opozice mluvili o eventuálním hlasování o nedůvěře na čtvrteční schůzce, uvedla Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová

"Byla řešena možnost svolání mimořádné schůze s cílem vyslovit nedůvěru vládě, což většinou ostatní opoziční strany nechtěly. Byl to můj návrh, respektuji, že většina opozitních stran nechce hlasování o nedůvěře vládě vyvolat," uvedla.

Další zprávy