Dobrý den.

Co vás vede k tomuto optimizmu. Jsme jen montovna, řadu produktů vůbec nefinalizujeme, nemáme vývoj, vše je ve vlastnictví nádnárodních monopolů. Odliv zisků je tak masivní, že to nemá obdoby ve světě. Máme nejdražší telekomunikační služby, energie, vodu, dotujeme podvodné FTV. ČNB devastuje úroveň lidí nesmyslnou intervencí, devatuje tím produktiviu, vývoz údajně, roste, ale jen díky nižším cenám daným zkreslenou hodnotou Kč. Můžete mi říct, kde žijete? A děláte si z nás legraci?

Dobrý den,
primárně si myslím, že česká ekonomika není jen montovnou, ale to asi v rámci tohoto dotazu není podstatné. I montovna totiž může narazit na problém sehnat někoho, kdo tam bude pracovat. Vzhledem k tomu, že prostor pro „dovoz“ zaměstnanců ze zahraničí není už nijak velký, nezbývá, než začít více přidávat na mzdách. A to je ostatně vidět i na číslech – a tím myslím nejenom těch velkých a průměrných, ale především na mediánech za jednotlivá odvětví i za jednotlivé profese. Je tam vidět především rychlejší nárůst mezd u dělnických profesí, dále pak u lidí s nižším vzděláním a u nejmladší generace. Vzhledem k tomu, jak se vyvíjely mzdy u těchto zaměstnání v nedávných letech, je to žádoucí posun. Jinak, z „devalvace“ nadšený nejsem, ale to je už trochu jiné téma. Pokud jde o otázku, kde žiju, tak v Praze a na jižní Moravě.

Dobry den,

Myslite ze existuje sance ze se v strednedobem horizontu vyrazne zvysi mzdy tim, se zacne menit struktura zamestnancu? Myslim tim nastupujici generaci lidi, kteri vyrostli a vystudovali po padu komunismu a jsou potrebam moderni ekonomiky prizbusobeni o neco lepe nez generace predchozi. Kolik procent myslite ze by tato strukturalni cast konvergence mohla byt?

Diky za odpoved, Roman

To je velmi těžká otázka, protože není pouze o tom, jak připravené přicházejí nové generace na trh práce, ale také o tom, co jim vlastně trh nabízí. Téměř každý by uvítal, kdybychom byli super vyspělou zemí vyrábějící špičkové produkty s vysokou přidanou hodnotou, oplývající silnými vývojovými či technologickými centry apod. Prozatím zůstáváme spíše výrobnou, i když hi-tech produkce či vývoj už také až takovou výjimkou nejsou. Problémem je, že dostat se na pozici technologicky vyspělé země znamená mít i vhodné zaměstnance. Takže nezbývá, než se zeptat, zda naše školství takové lidi připravuje. A to nejenom na vysokoškolské úrovni, ale i na té středoškolské a učňovské. Jestli jsou mladé generace připraveny lépe než generace předchozí, nelze vůbec odpovědět paušálně. Na strukturální konvergenci bych v nejbližší době příliš nespoléhal.

Dobrý den, pane Duko,
zajímalo by mě, zda se i asistenti pedagoga ve školách dočkají konečně vyšších platů, které znatelně v peněžence ucítí. Mělo by se s tím něco dělat. Na rozdíl od učitelů obstaráme většinu těžké práce. Jedná se často o přebalování, krmení a polohování těžce mentálně postižených žáků s další kombinovanou vadou. Péče o hyperaktivní děti s těžkou mentální retardací atd. To je opravdu dřina a plat ? Katastrofa!! I u asistentů by měli existovat tabulky podle náročnosti vykonané práce u konkrétního dítěte s postižením, protože asistovat dítěti s poruchou pozornosti bez hyperaktivity (ADD) + NAPŘ. dětská mozková obrna (DMO) je daleko snažší, než přabalovat, krmit, polohovat žáky nejvyššího stupně postižení, kteří jsou zcela odkázáni na své okolí, protože mají ochrnuté celé tělo, někdy i včetně mluvidel. Stravíme v práci týdně o 10 hodin déle než učitelé a máme o polovinu nižší plat. Kde ja ta spravedlnost?

Odměňování ve veřejném sektoru je zcela v rukou vlády, respektive příslušného ministerstva, takže na tuto otázku Vám nedokážu odpovědět.

Mám trvalý pracovní poměr jako osoba pobírající invalidní důchod II. stupně, pracovní dobu mám na týdenní úvazek 27,5 hodiny, mzdu měsíční ve výši 6500,- Kč hrubého a jsem ve 4.skupině pracovního zařazení. Od roku 2017 je vtéto 4té skupině stanovena minimální mzda 12 400,- Kč.
Jakou mzdu mohu očekávat. Krátí se úměrně k délce pracovní doby, tj. 40 hod/týden a 27,5 hod/týden, nebo je to zaručená mzda bez ohledu na délku pracovní doby? Názory se na to značně rozcházejí. děkuji za odpověď

Dovolil jsem se poradit s právníkem...

Mzda se krátí úměrně délce pracovní doby. Pro 4. skupinu prací je od roku 2017 stanovena zaručená mzda 14.800 měsíčně a zároveň byly zrušeny zvláštní sazby minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy při omezeném pracovním uplatnění (u zaměstnance, který je poživatelem invalidního důchodu). Pokud jste tedy ve 4. skupině, pobíráte mzdu (nikoli plat, nepracujete tedy ve veřejných službách nebo správě), a máte pracovní dobu 27,5 hodin týdně, náleží Vám zaručená mzda ve výši 10.175 Kč za měsíc.
Pokud "4. skupinou pracovního zařazení" máte na mysli 4. platovou třídu (ve veřejných službách nebo správě), ta patří do 2. skupiny prací, u které bude od nového roku zaručená mzda 12.200 Kč, při 27,5 hodinách týdne tedy 8.388 Kč.

EU se pomalu ale jistě rozkládá a Německé banky mají problémy, alespoň se to občas dá vyčíst z tisku. Já osobně si myslím že nás zase čeká krize. Co si myslíte vy ? Děkuji

Chce se mi napsat, že vždy je nějaká krize, ale to by bylo asi nepřesné.
Existují podle mě tři možné problematické okruhy, které se nás mohou dotknout:

1) Politická nejistota - Země EU podle mého názoru skutečně dospějí na rozcestí, kde se budou rozhodovat, co dál. Ostatně náznaky ze strany voličů v Itálii, průzkumy ve Francii, Holandsku nebo samotný brexit naznačují, že EU bude muset začít řešit svůj směr. Nahromaděné vnitřní problémy jednotlivých zemí nelze věčně odkládat, stejně jako se nelze věčně zadlužovat.

2) Měnová expanze ECB, která žene nahoru ceny nemovitostí, deformuje ceny dluhopisů a maže vnímání rizik v eurozóně. Je to politika, která není zdarma, i když poskytuje peníze zadarmo.

3) Útlum na tzv. rozvíjejících se trzích vč. případného zpomalení čínské ekonomiky a problémů finančního sektoru.

Krize přijde - jednou určitě - kdy přesně a jaká ovšem nedokážu odpovědně říct. Určitě se najde někdo, kdo řekne, že to říkal... :-)

Dobrý den,

myslíte si, že narazí v nejbližších letech možnosti růstu platů v průmyslovém česku na strop?
Co by dle Vás měly udělat příští vlády, aby růst mezd ještě více akcelerovaly a mohli bychom tak konečně začít dohánět západ?

děkujiTonda

Dobrý den, v některých oborech či profesích se blízko stropu začnou pohybovat už brzy. Jedná se o výroby, které jsou pracovně náročné a jsou pod silným tlakem obvykle zahraničních odběratelů. Hraje se na tam na nízkou marži, takže prostor k růstu mezd příliš není, stejně jako zde obvykle chybí tuzemští zaměstnanci. Pokud tyto firmy nenajdou levnou pracovní sílu v zahraničí, budou se muset porozhlédnout po jiné budoucnosti. Nebylo by to poprvé v naší historii.
Co mají udělat vlády? Vytvářet vhodné klima k podnikání (bez byrokracie a s minimalizací korupce) a současně tlačit na rozvoj školství. Už bychom mohli pochopit, že asi ne každý musí mít nějakou vysokou školu a spíše se zaměřit na technické obory a znovu oživit učňovské školství. Pak už je to o cílené podpoře výroby s vyšší přidanou hodnotou na úkor montoven.

Dobrý den, myslíte si, že je reálné, že dosáhneme německou minimální mzdu v horizontu padesáti let? Děkuji. Honza.

Za padesát let už tady sice nejspíše nebudu, tak bych mohl takové proroctví zcela bez odpovědnosti udělat, ale neudělám :-)
V dohledné době (řekněme za 10-20 let) německou úroveň nedoženeme, ledaže by německá úroveň chtěla dohnat tu naši. A to asi není příliš pravděpodobné.

Dobrý den,
jsem přesvědčen o tom, že v současné době jsou hlavní brzdou rozvoje ČR nízké mzdy. Jednak snižují tlak na růst produktivity práce (mizerně placený člověk je levnější než stroj), v druhé vlně způsobují masivní emigraci mladých lidí, kteří v zahraničí dostanou nesrovnatelně lepší podmínky, ať již platové či kariérní - lékaři, výzkumníci, odborníci. Navíc díky mizerným mzdám ale evropským cenám nemusí být firmy efektivní - což dále může vést k demotivaci zaměstnanců.
Podrážení koruny tento trend dále umocňuje, protože doktor nejen dostane v cizině při přepočtu o 10% více díky nízké koruně, ale zároveň u nás dostane menší plat, protože je třeba zaplatit přístroje, které jsou díky podražené koruně o 10% dražší. Zároveň celkové finance jsou limitované odvody, které při nízkých mzdách jsou - překvapivě - nízké.

Souhlasím, že nízké mzdy mohou být jednou z brzd rozvoje české ekonomiky. Proto letošní zrychlování růstu mezd považuji za pozitivní a nemám ani problém s růstem minimální mzdy v roce 2017. Zvlášť, pokud toto zvyšování mezd bereme v kontextu se ziskovostí tuzemských podniků.
Ekonomice může migrace mladých za prací do zahraničí krátkodobě uškodit, ale z pohledu tlaku na růst mezd a efektivitu či produktivitu může být vlastně časem přínosná. Minimálně z pohledu zkušeností.
Nakonec už nyní vidíme, že v případě nedostatku zaměstnanců dokáží firmy být docela flexibilní.

Jak dlouho se může v tomto prostoru udržet samostatný svrchovaný stát, jehož obyvatelé mají i po takřka 30 letech 4x nižší příjmy než v okolních státech. Znají dějiny ekonomie z dlouhodobého hlediska takové disproporce v příjmech lidí stejného kulturního okruhu? Pokud ano, jak to dopadlo

Když se podíváte na současnou EU, tak nepochybně uvidíte výrazné rozdíly mezi životní (příjmovou) úrovní mezi jednotlivými zeměmi, stejně jako extrémní rozdíly v cenách spotřebního zboží a služeb. V souladu s ekonomickou teorií se tyto rozdíly začaly pozvolna stírat, avšak od roku 2008 se zase oba extrémy rozcházejí. Disproporce může existovat tak dlouho, dokud ji lidé akceptují, respektive musí akceptovat. Pokud se mohou stěhovat či třeba jen nakupovat v zahraničí, tak se zase pomalu začne stírat.

Pane Dufku,

v jakém odvětví tak rostou mzdy nejrychleji? Doženeme někdy v tomto západní Evropu? A v čem je hlavní problém, že tomu tak doposud po 25 letech od změny systému není? Na rozdíl od některých tazatelů vím, že za problémy světa nemůžete, a ani je nevyřešíte, ale tyto věci by mě zajímaly z pohledu ekonoma a analytika. I když - je otázkou, jak bude západní Evropa za několik let vypadat. Děkuji.

Většinou si za doháněním západní Evropy představíme dosažení německých mezd. V tomto směru si myslím, že se nám to nepodaří. Po více než 25 letech od startu ekonomické transformace zde jsou mzdy na méně než třetině těch německých, takže předpokládat, že německé doženeme je nereálné.
V úrovni nám časem může pomoci silnější koruna, ale ani tak se tento rozdíl ve mzdách příliš nesmaže. Na to bychom potřebovali v tuzemsku něco jako velký technologický skok nebo něco podobného. A na ten bohužel asi nemáme kapacitu.

Babiš prosadil EET a já si myslím že zavedením EET státním zaměstnancům ,, úředníkům´´ by lidem pomohlo. Rychle by se ukázalo kdo je potřebný a kdo se veze. Pak by se mohla pracujícím snížit dan ze které živíme úředníky které ani nepotřebujeme. Kdo by to mohl ve sněmovně navrhnout ? Děkuji

Moc nerozumím Vaší otázce. V každém případě nevím, kdo by ve sněmovně mohl dané téma zvednout.

bude růst opět způsoben tím, že si nahoře přidali ? dole se růst platů nějak špatně hledá DÍKY ZA ODPOVĚĎ

Napíšu to jednoduše - přidává se téměř všude. Rychleji ovšem - jak píšete - dole. Firmám chybí zaměstnanci a stávající si často musejí držet takže vidíme ve firemních statikách, jak rostou platy u technických profesí ve výrobě, kuchařům, obsluze strojů apod. Samozřejmě, že jsem si vědom, že vše je relativní. Že v procentech to vypadá jinak, než ve stokorunách. V každém případě jsem rád, že letos zrychlil mezd napříč ekonomikou.

Dobré odpoledne, zajímal by mě názor ekonoma na tabulky ohodnocení státních zaměstnanců, zda-li je považujete za adekvátní vůči mzdám v soukromém sektoru? Popř. nějaký stručný návrh, jaké změny byste považoval za nejlepší. Děkuji a přeji hezké svátky.

Pod pojmem státní zaměstnanec si můžete představit spoustu profesí - od pracovníka podatelny na úřadě, přes policistu, lékaře, učitele až po referenta finančního úřadu. Proto když vezeme jejich průměrné platy, které jsou mimochodem lehce vyšší než v podnikatelském sektoru, tak vlastně žádnou informaci nezískáme.
To je "kouzlo" průměrných čísel, která jsou zajímavá, ale nic neříkají. Spíš bychom se měli podívat, jak se liší stejné profese ve veřejném a soukromém sektoru z pohledu mezd, respektive platů. Jestli třeba učitelé ve veřejných školách nejsou podceněni apod.

Dobrý den pane Dufku,
jak dlouho se dá podle Vás fungovat v této finanční a ekonomické blamáži řízené ČNB ?
ČNB přes noc upraví kurz CZK x EURO. Začne se víc vyvážet, víc platit zaměstnancům, lidé sahají po vyšší zadluženosti (na dluhy se "přitisknou peníze", dávno nekryté žádnými aktivy), sníží se nezaměstnanost. Ale zdraží se všechny dovozy ze zahraničí, částečně se znehodnotí úspory, začnou odcházet nejschopnější a mladí lidi do zahraničí, zdraží se i zahraniční dovolené apod. Tato situace je dočasná a neudržitelná, můžete mi napsat jak z toho ven, aby to daňového poplatníka nebolelo ? Kde pak budou platy a kupní síla a nezaměstnanost ?
Pro daňové poplatníky to dopadne vždycky špatně, ti tu politickou a bankovní svévolnost stejně různými cestami zaplatí. Přijde "reset" - měnová reforma - snad ne, inflace nebo zdaněním úspor nebo jinak ?
Nejsem ekonom, jen čtu texty okolo sebe.
Děkuji.

Zkusím odpovědět popořadě. ČNB může držet korunu nad intervenční hranicí téměř bez omezení. Má právo tisknout si nové koruny a intervenovat, tedy nakupovat eura na trhu v podstatě neomezeném množství. Tedy pokud uzná, že tento systém, který v listopadu 2013 bude považovat za účelný.

Já osobně věřím, že už v příštím roce dojde k uvolnění koruny a po úvodních záchvěvech na všechny strany začne česká měna znovu posilovat. Nakonec tuzemská ekonomika má na to, aby zvládla silnější kurz - ať už se díváme na vývoj obchodní bilance nebo běžný účet platební bilance.

Vůbec si ale nemyslím, že by nás měla čekat nějaká měnová reforma. Nemáme tu ani žádnou hyperinflaci či státní bankrot nebo něco podobného. ČNB sice tiskne masívně nové koruny, ale ty se jí záhy vracejí zpět jako depozita, takže nijak neohrožují budoucí inflační vývoj.

PRACUJI V DŘEVAŘSKÉM PRŮMYSLU VE VÝROBĚ PALET JSEM Z OKRESU ZNOJMO.A CHCI SE ZEPTAT JESTLI SE MŮZU DOČKAT ZVÝŠENÍ PLATU A O KOLIK

To záleží na Vás i na kondici firmy, ve které pracujete.
V první řadě, nevím, jakou profesi vykonáváte, takže se nemůžu podívat, jak rostou mzdy přímo ve vaší branži.
Kdybych si myslel, že jste technik v dřevařském průmyslu, tak bych na růst mezd asi příliš nesázel. Za první půlku roku se tam zvýšila mediánová mzda jen o necelá dvě procenta. Naproti tomu u těžby dřeva +7,5 %.
Záleží to i na vaší firmě, zda přežívá či expanduje. Zda potřebuje nové zaměstnance či nikoliv.
A v neposlední řadě to znovu záleží i na zaměstnancích této firmy. Jaký růst mezd si vyjednali?

Dobry den,
je tento rust dobry vyvoj ve smyslu produktivity prace? Nedostaneme se do slepe ulicky, kdyz uz dalsi zvysovani mezd nebude dal mozne? Kdyby jsme pro zahranicni firmy, zacali byt prilis drazi, nezacnou odchaze, coz povede na vyssi procento nezamestnanych a tim treba i klesajici mzdy?
Dekuji

Růst české ekonomiky je založený na zvyšování produktivity práce. Je solidně rozložený, i když stále dominantní roli hraje průmysl. Nemyslím si však, že bychom naši budoucnost měli stavět výhradně na nízkých pracovních nákladech a stát se jen montovnou, která se bojí, že když rostou mzdy o pět procent, tak se přestěhuje jinam. Nakonec se podívejme na blízký západ, kde jsou mzdy podstatně vyšší a firmy tam stále rostou. Jsou i jiné přednosti, než jen super nízké mzdy a těchto příležitostí musíme využít. A taky jim vyjít vstříc. V tomto směru si myslím, že máme stále velké rezervy ve školství. A tím nemyslím, že máme málo vysokoškoláků.

Dobrý den pane Dufku,
Proč nedochází k rasantnějšímu nárůstu mezd? Firmám chybí zaměstnanci, ale aby nějaká přišla se mzdou vyšší než slabší konkurence, tak to vidět není. Raději vymýšlí benefity místo toho, aby zaměstnanci dali vyšší plat a soutěžili o něj s ostatními. Slabší mohou uvolnit místo na trhu. Dneska se tu paběrkuje přebraný trh práce, utrácí se zbytečně peníze za nábory fluktuantů na úkor zaměstnanců, kteří musí dělat přesčasy?!

Je to o samotném přístupu zaměstnanců, o jejich angažovanosti v odborech apod. Zda se lidé spokojí s menším navýšením mezd a "jistotou" zaměstnání nebo zvolí razantnější postup.
Pokud jde o firmy, tak snaha rozvíjet benefity je vlastně motivuje současný daňový systém. Vzhledem k vysokému zdanění práce (tím myslím vč. sociálního a zdravotního pojištění), tak se jen snaží jít cestou nejmenšího odporu.
Firmy (některé) by se měly zamyslet, zda preferují - jak píšete - nábor fluktuantů nebo zda raději budou pečovat o kvalifikované dříče. V tomto směru nechci nijak paušalizovat, ale chápu, že i takto to může někdo vidět.

Dobrý den,,

chtěl bych se zeptat Vás jako odborníka,jak je vůbec možné že po 27 letech kdy proběhla revoluce je minimální mzda v Česku jedna z nejnižších v Evropě? V době kdy Češi jsou v EU, je propastný rozdíl mezi příjmy tak obrovský a přitom převážná část věcí ,potravin,spotřební elektroniky,oblečení ,apod.vyjde v přepočtu levněji než v Česku. Sedm let jsem pracoval v Nizozemí,kde v dělnické profesi má hod.mzda činila s příplatky 11 euro.
Dožene někdy Česká republika v platech západní evropu? A nebo je tato situace vytvořena uměle a podnikatelské sféře vyhovuje?.

Na poslední otázku jsem už odpověděl.
Minimální (a zaručená) mzda znovu vzroste, takže se trochu srovná dosavadní proporce mezi minimem a průměrem, respektive mediánem.
Růst minimální mzdy sice uvítají zaměstnanci, na druhé straně sám vidíte, jaký rozruch obvykle způsobí v podnikatelském sektoru. Myslím si, že její růst není aktuálně problémem a spíš jej chápu jako pozitivum.

Mám možná jen jednu drobnou výhradu, a sice pokud jde o zaměstnance s omezeným pracovním uplatněním. Nová úprava trochu stíží život firmám zaměstnávající tyto lidi, protože systém kompenzací není zcela připraven.

Pokud jde o mzdy úroveň mezd (ČR vs. zahraničí) a vztah produktivity práce, tak bych řekl, že prostor pro ještě rychlejší růst mezd zde stále existuje. A bude existovat i v roce 2017.

Děkuji všem za otázky a přeji Vám hezký zbytek roku.
Petr Dufek