Pokud vynecháme úložiště napojené na slovenskou plynárenskou soustavu, činí celková kapacita zásobníků v Česku asi 3,5 miliardy metrů krychlových. Jejich úkolem je zejména vyrovnávat rozdíly mezi dodávkami plynu a jeho spotřebou, která se v průběhu roku mění. Slouží ale také jako rezervy pro případ, že dodávky vypadnou, což právě teď hrozí.

Česko je totiž téměř stoprocentně závislé na dodávkách plynu z Ruska, nad kterými od vypuknutí války na Ukrajině visí otazník. V současné době se experti obávají hlavně toho, že Moskva neobnoví tok plynovodem Nord Stream 1, který aktuálně prochází odstávkou. 

Také proto Evropská unie schválila nařízení, podle kterého musí členské státy co nejdříve naplnit své podzemní zásobníky aspoň z 80 procent. Měly by tak učinit do 1. listopadu. Od příštího roku zvedne limit na 90 procent.

Český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) minulý týden uvedl, že pokud nenastanou nepředvídatelné okolnosti, tuzemské zásobníky se do začátku listopadu do uvedeného procenta naplní. Podle společnosti RWE Gas Storage, která v Česku vlastní většinu zásobníků, jsou zařízení připravená naplnit se i na sto procent, ostatně jako každý rok.

Aktuální naplněnost zásobníků

Zdroj: GIE

Zásobník pod správou Gazpromu

RWE spravuje pět zásobníků na Moravě - v Dolních Dunajovicích, Lobodicích, Štramberku, Třanovicích a Tvrdonicích - a jeden v Čechách - v Hájích u Příbrami. Jejich celková kapacita dosahuje asi 2,7 miliardy metrů krychlových, což odpovídá tuzemské spotřebě plynu za dva zimní měsíce. V současné době jsou tyto zásobníky podle dat organizace Gas Infrastructure Europe, která sdružuje evropské provozovatele plynárenských infrastruktur, naplněny z 83 procent.

Zásobníky fungují na principu sezonního uskladnění. Během jarních a letních měsíců se naplní a na podzim a v zimě se zemní plyn odtěžuje.

"Zejména v případě teplých zim mohou v zásobníku zůstat na konci zimní sezony zásoby v řádu desítek procent maximální kapacity," doplnila k fungování mluvčí RWE Simona Hladíková.

• Plyn z Nord Streamu přestal proudit. Data ukazují, jak se stihla Evropa připravit

Další zásobník v Česku spravuje firma MND Energy Storage. Jde o úložiště v Uhřicích, jehož původní kapacita se rovnala 180 milionům metrů krychlových. Po připojení sousedního vytěženého plynového ložiska ale stoupla na současných 345 milionů metrů krychlových. Naplněnost zásobníku přesahuje v současné době 79 procent.

Vysoký republikový průměr "kazí" pouze zásobník společnosti Moravia Gas Storage, který leží v Dambořicích na Hodonínsku. Zbrusu nové moderní zařízení vlastní napůl MND patřící pod skupinu KKCG miliardáře Karla Komárka a ruský plynárenský gigant Gazprom.

Protože ale Gazprom zásobník neplnil, ministerstvo průmyslu se domluvilo s polostátní společností ČEZ, která nyní úložiště začala využívat. Dřívější informace potvrdil v pondělí na Twitteru ministr Síkela a pro Aktuálně.cz také mluvčí KKCG Dana Dvořáková. 

• Plyn v datech a mapách. Podívejte se, kudy a kolik ho do Evropy proudí

"Na přelomu června a července došlo k finalizaci jednání se společností ČEZ, která projevila zájem v Dambořicích skladovat plyn," přikyvuje Dvořáková.

"Pokud se v zásobníku nachází volná kapacita, kterou nevyužívá ten, kdo si ji pronajímá, je možné ji nabídnout dalšímu obchodníkovi s plynem na bázi takzvané přerušitelné kapacity. To znamená, že si tam vtlačí svůj objem plynu, který ovšem musí vytěžit ve chvíli, kdy chce kapacitu využít původní nájemce," vysvětlila dále Dvořáková.

Na českém území se nachází také zásobník Dolní Bojanovice, za nímž stojí společnost SPP Storage. Úložiště je ale napojeno pouze na slovenskou plynárenskou soustavu, která jej také výhradně využívá. V budoucnu by se ovšem mělo připojit i do té české. 

"Stavět by se mělo začít příští rok a komerční provoz se očekává v roce 2024," sdělil Vojtěch Meravý, mluvčí společnosti Net4Gas, která má v Česku na starosti přepravní soustavu pro zemní plyn.

• Jak se kupuje plyn pro Česko: Obchodníci jsou opatrní, původ neřešíme, říká nákupčí

Česko by tedy spoléhalo na osm plynových zásobníků v případě, že by Rusko zavřelo kohouty. Společnost Amper Meteo, která v tuzemsku dlouhodobě sleduje spotřebu energií, ale význam úložišť mírní.

Analytici společnosti sestavili čtyři scénáře, které ukazují, na jak dlouho by zásobníky vystačily, pokud by je Česku začalo čerpat na začátku topné sezony, tedy 1. října. A to při jejich aktuální naplněnosti nebo při maximálním dosažení kapacity. Výsledky ukázaly, že zásobníky nejsou uzpůsobené na to, aby zajistily veškerou tuzemskou spotřebu. Umí pouze "dorovnávat" zvýšenou zimní spotřebu za předpokladu, že běžné dodávky stále fungují.

První scénář počítá s nadprůměrně teplým počasí, jaké bylo loňský rok, druhý se stejně nadprůměrně teplým počasím a s tím, že se ale úspory energií zvýší o patnáct procent. Další dvě varianty pracují s průměrným počasím a nakonec s podprůměrnými teplotami.

Data ukázala, že při aktuálním stavu zásobníků a při "chladných" scénářích by došlo k vyčerpání zásobníků již v polovině prosince. I když bude teplejší počasí a úspory energií vzrostou o čtvrtinu, zásoby stejně vydrží jen do začátku ledna. Při maximálním naplnění zásobníků nevystačí déle než do začátku února.

Česko tak nyní jedná s různými dodavateli zkapalněného plynu LNG, který by měl podzemní zásoby během nouze doplnit. Vláda i polostátní podnik ČEZ se ho snaží na nadcházející topnou sezonu zajistit co nejvíce, pomůže k tomu i plovoucí LNG terminál pronajatý v Nizozemsku.

• Stát ukázal plovoucí terminál, který najal v Nizozemsku. Česko tak získalo dva měsíce

Ministr Síkela v úterý uvedl, že Česko má nyní zajištěné asi dvě třetiny roční spotřeby plynu. Počítá se s tím, že terminál se začne používat hned po spuštění, tedy zhruba v polovině září. Plyn z terminálu prodlouží českou spotřebu plynu o jeden a půl až dva měsíce. S využitím plynu z LNG terminálu by tak země vydržela zřejmě až do března.