Méně domácích brambor, více autonehod. KSČM vyčíslila, jak dopadlo 30 let svobody

Pavla Adamcová Pavla Adamcová
Aktualizováno 17. 11. 2019 22:01
Co pro nás znamená svoboda, ptá se v rámci 30. výročí pádu komunismu KSČM. Životní jistoty, dostupné domácí potraviny, vzhlednou krajinu nebo žití s tím, koho mám rád, odpovídá si vzápětí na svém webu. Často ale přitom srovnává data, která toho ve skutečnosti o situaci mnoho neříkají. Aktuálně.cz proto oslovilo odborníky, aby jednotlivé argumentační body komunistů rozšířili o další souvislosti.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Dostupná kultura

V následující grafice se komunisté zabývají dostupností kultury. Tu vyčíslují tím způsobem, že porovnávají počet kinosálů a návštěvníků kin. Zatímco v roce 1989 bylo v tuzemsku evidovaných 2 025 kinosálů, v roce 2018 Unie filmových distributorů evidovala už jen 798 kin. A skutečně o více než 35 tisíc lidí poklesla i jejich roční návštěvnost.

Na sklonku 80. let odehrála kina ročně podle statistiků přes 500 tisíc představení ročně s návštěvností přesahující 50 milionů osob, tedy na jednoho obyvatele připadalo v průměru pět návštěv kina ročně, což je úroveň, na které se v roce 2016 pohybovalo jediné město v Česku.

  • "Během první poloviny 90. let zájem veřejnosti o projekce v kinech výrazně opadl. Ve víru celospolečenských změn docházelo k všeobecnému odklonu od dříve běžných hromadných organizovaných forem kultury a trávení volného času směrem k větší diverzifikaci a individualizaci, proměnil se také vztah mezi pracovními aktivitami a volným časem, a to s různou intenzitou napříč věkovými či sociálními skupinami obyvatel," vysvětluje Český statistický úřad.

Za propadem návštěvnosti tedy stojí jednak větší pestrost kulturního života, ale také rozvoj kabelové televize a videodistribuce. Podle projektu Česko v datech tak popularita sledování filmů z pohodlí domova stoupla. "Revoluci filmového průmyslu, kterou započaly videopřehrávače a půjčovny kazet, dokončily nyní aplikace jako například Netflix, jež umožňují levné a rychlé streamování filmů. Úbytek návštěvníků kin tak není způsoben tím, že bychom se na ně méně dívali, ale spíše tím, že jsme zlenivěli, a proto si je užíváme levně z pohodlí našich otomanů," uvádí analýza z roku 2016.

Není přitom potřeba zmiňovat, jak moc se od dob socialismu změnila dostupnost nejrůznějších žánrů z nejrůznějších zemí světa.

Svou roli v menší návštěvnosti kin může nakonec skutečně hrát i cena. Cena vstupenky v roce 1989 činila 7,33 Kčs, loni 128,81 Kč. Zatímco v roce 1989 jste mohli jít do kina za průměrný plat 432krát, loni to bylo už jen 248krát. "A to nepočítáme nezbytný trojitý sýrový popcorn, nachos, zmrzlinu, cukrovou vatu a láhev koly," doplňuje zpráva projektu Česko v datech.

Teď už si lidé spíše připlatí za stažení filmu. Podle Českého statistického úřadu jsou digitální služby pro přehrávání filmu využívány častěji než digitální služby pro poslech hudby. V roce 2018 využilo podle těchto dat internet pro sledování filmů či videa přibližně 50 procent populace starší 16 let, zatímco pro poslech hudby pouze 41 procent.

 

Právě se děje

Další zprávy