Méně domácích brambor, více autonehod. KSČM vyčíslila, jak dopadlo 30 let svobody

Pavla Adamcová Pavla Adamcová
Aktualizováno 17. 11. 2019 22:01
Co pro nás znamená svoboda, ptá se v rámci 30. výročí pádu komunismu KSČM. Životní jistoty, dostupné domácí potraviny, vzhlednou krajinu nebo žití s tím, koho mám rád, odpovídá si vzápětí na svém webu. Často ale přitom srovnává data, která toho ve skutečnosti o situaci mnoho neříkají. Aktuálně.cz proto oslovilo odborníky, aby jednotlivé argumentační body komunistů rozšířili o další souvislosti.
Foto: ČTK

Žít s tím, koho mám rád

Poslední grafika Žít s tím, koho mám rád, poněkud překvapivě vyzdvihuje, že styk mezi osobami stejného pohlaví je možný již od roku 1962. Zároveň zdůrazňuje, že s návrhem zákona o registrovaném partnerství přišla i KSČM v roce 1997.

  • Ovšem do roku 1961 byla homosexualita v Československu nelegální, za pohlavní styk s osobou stejného pohlaví hrozilo trestní stíhání. I poté byla homosexualita ve společnosti naprosté tabu a člověk nesměl na veřejnosti pobuřovat.

Dekriminalizace v roce 1962 nebyla úplná, ta se stala až v 90. letech, upozorňuje pro Aktuálně.cz Zdeněk Sloboda ze Sociologického ústavu AV ČR. "Motivována byla liberalizací společnosti a poznatky medicíny, že se nedá léčit. Naopak úprava z '62 otevřela prostor k vydírání, tento údaj si ráda StB vedla ve svých spisech. Pravdou je, že na registrovaném partnerství mají někteří poslanci a poslankyně KSČM významný podíl," vysvětluje.

"Přiznat homosexualitu před okolím znamenalo vystavit se četným potížím, opovržení, pracovně právním důsledkům. Utajovat ji zase přinášelo život v obavách. Člověk se mohl stát obětí vydírání," uvedl v roce 2017 pro Českou televizi Adam Drda, autor scénáře dokumentu z cyklu Příběhy 20. století a dokumentarista ze společnosti Post Bellum. Lidé v Československu tak podle něj měli zásadní potíž přiznat odlišnou sexuální orientaci i sami před sebou.

Jak se žilo v socialistické společnosti nastínil incitiativě o zrovnoprávnění LGBT komunity v Česku Jsme Fér i gay aktivista Jiří Hromada.

  • I v současnosti narážejí homosexuálové na řadu předsudků, nicméně podle analýz v průběhu let postupně mírným tempem narůstá přesvědčení lidí, že homosexualita problémy nezpůsobuje. Při prvním podobném průzkumu v roce 2008 tento názor zastávalo 37 procent Čechů. V roce 2013 to bylo 41 procent a loni 46 procent.

Z červnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění vyplývá, že podle 48 procent Čechů v současnosti nezpůsobí přiznání k homosexualitě potíže. Opačný názor má 42 procent dotázaných - většinou jde o lidi starší, z menších obcí a s nižším vzděláním. Tři pětiny veřejnosti se domnívají, že by homosexuálové měli mít právo na adopci dětí svého partnera nebo partnerky.

Přátele nebo známé mezi homosexuály má 39 procent dotázaných, meziročně je to nárůst o pět procentních bodů. Tři čtvrtiny dospělé populace uznávají právo homosexuálů uzavřít registrované partnerství, pětina Čechů je proti. V názoru na sňatky homosexuálů je ale česká veřejnost rozdělená. Pro je 47 procent, proti 48 procent. Zhruba stejně je to i v případě adopce dětí z dětských domovů.

 

Právě se děje

Další zprávy