Češi mají páté nejlevnější potraviny v EU. Za jídlo i tak dají 50 tisíc korun ročně

Ekonomika Ekonomika
8. 11. 2019 14:02
Potraviny v Česku jsou páté nejlevnější v celé Evropské unii, i tak jsou pro Čechy druhou největší položkou jejich spotřebních výdajů hned po bydlení - loni za ně vydali 14,5 procenta svých celoročních útrat. Nejvíce pak za potraviny vydávají Rumuni a nejméně Britové. Ukazuje to nová studie projektu Evropa v datech, která vyšla z dat evropského statistického úřadu Eurostat.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

Průměrný Čech podle studie ročně utratí 35 100 korun za nákupy jídla, 15 200 korun v restauracích a dalších 3800 korun za nealkoholické nápoje - tedy celkem 54 100 korun.

Největší podíl ze spotřebních výdajů dávají za jídlo Rumuni, a to 26,4 procenta. Následují Litevci (20,1 %) a Estonci (18,7 %). "Z tzv. visegrádských zemí vydávají podle údajů Eurostatu za potraviny více než Češi všichni ostatní členové, tedy Slováci, Poláci i Maďaři. Naopak nejmenší díl z výdajů ukrojí jídlo britským, irským a lucemburským domácnostem," uvádí Adéla Denková z analytického projektu Evropa v datech.

Rumuni sice vynaloží za potraviny největší díl svých spotřebních výdajů, na druhou stranu tamní jídlo a nealkoholické nápoje jsou v EU nejlevnější. Dosahují totiž úrovně 66 procenta průměru celé Unie. Druhou nejnižší cenovou hladinu potravin má Polsko, třetí Bulharsko.

Češi mají potraviny páté nejlevnější s indexem cenové hladiny (ten vyjadřuje cenovou hladinu dané země ve vztahu k EU vydělením parit kupní síly současným nominálním směnným kurzem, pozn. redakce) na úrovni 84 procent průměru evropské osmadvacítky.

Dražší jídlo mají třeba Chorvaté (97,4 %), Italové (111 %) nebo Rakušané (125 %). "Vůbec nejdražší je ale se 130 procenty evropského průměru Dánsko.

Ještě dražší jsou však potraviny v některých evropských zemích mimo EU. Například v Norsku činí index cenové hladiny 163 procenta, ve Švýcarsku 160 procenta a na Islandu 148 procenta," doplňuje zpráva.

Studie dále ukázala, že čím chudší daná země je, tím více za jídlo její obyvatelé měsíčně utratí. "To, že chudší lidé dají větší část ze svých příjmů na potraviny, vidíme po celém světě. Lidé řeší primárně nezbytné výdaje, potřebují se nasytit a někde bydlet. Na kulturu, restaurace nebo dovolené jim pak už nezbývá moc peněz," vysvětluje hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. "Proto jsou chudší lidé více ohroženi klimatickou změnou, která se projeví výkyvy v úrodě, a tedy i v cenách potravin. Mimochodem, právě nárůst cen potravin byl jeden ze spouštěčů Arabského jara a dalších konfliktů na Blízkém Východě," dodává.

Jak se plýtvá v Česku

Podle Eurostatu si v celé EU nemůže dovolit jíst obden maso 7,2 procenta domácností, tedy každá čtrnáctá. V Bulharsku je to dokonce téměř třetina, zatímco například ve Švédsku jen 1,5 procenta domácností. V Česku si maso obden nemůže dovolit 5,3 procenta obyvatel. "Ovšem v případě samoživitelů s dětmi či samostatně žijících seniorů se už jedná o více než 12 procent lidí," doplňuje studie.

Jak ukazují data OSN, v Evropě se přitom každý rok vyhodí nebo znehodnotí 96 až 115 kilogramů jídla na osobu. Podle výzkumu Akademie věd, společnosti Median, Ústavu zemědělské ekonomiky a informací a organizace Zachraň jídlo se jen v oblasti rychlého občerstvení se ročně vyprodukuje přes 18 tisíc tun potravinového odpadu, v závodních jídelnách zase téměř 8 a půl tisíce tuny.

Množství potravin vyřazených z prodeje, ale stále ještě s možností využití pro lidskou výživu, se pohybuje v průměru mezi 1,8 až 24 kilogramy na den a provozovnu.

 

Právě se děje

před 5 minutami

Snadnou kvalifikaci skokanů zvládl Koudelka i Polášek

V sobotním závodě Světového poháru skokanů na lyžích v Titisee-Neustadtu se představí Roman Koudelka i Viktor Polášek. Dnešní snadnou kvalifikaci, ze které postupovalo 50 z 51 skokanů, nezvládl pouze korejský reprezentant Sou Čche.

Koudelka předvedl výkon 129,5 metru a obsadil 26. místo, Poláškovi skok dlouhý 121,5 metru vynesl 40. příčku. První místo obsadil Rjoju Kobajaši z Japonska (137,5 m), zatímco sedmatřicetiletý veterán Sou Čche skočil pouhých sto metrů a jako jediný do závodu nepostoupil.

Zdroj: ČTK
před 13 minutami

Na Brněnsku shořela průmyslová hala, škoda dosáhne možná až desítek milionů

Interiér průmyslové haly shořel dnes v Holasicích na Brněnsku. Požár dostali hasiči pod kontrolu za tři a půl hodiny, do večera ale halu rozebírali, aby zlikvidovali skrytá ohniska. Rozebírání bude pokračovat, vyšetřování může trvat i několik dnů. Nikdo nebyl zraněn, škoda bude v milionech, možná v desítkách milionů korun, řekl dnes ČTK mluvčí hasičů Jaroslav Mikoška.

Hasiči se o požáru dozvěděli v 6:15 a v 9:47 jej dostali pod kontrolu. V objektu zhruba 20 krát 40 metrů byla dřevovýroba a lakovna. "Shořel kompletně celý interiér, střední část stropu se propadla," řekl mluvčí.

Aktualizováno před 48 minutami

Při íránském raketovém útoku minulý týden bylo zraněno 11 amerických vojáků

Jedenáct amerických vojáků utrpělo zranění při íránském raketovém útoku z minulého týdne na základny v Iráku, na kterých Američané působí. Oznámilo to ve čtvrtek velení amerických ozbrojených sil. Původně USA tvrdily, že nikdo nebyl zraněn. Pentagon dnes následně v reakci na kritiku podle agentury Reuters zdůraznil, že se nesnažil bilanci zraněných tajit či tuto informaci zlehčovat, ale že vyhodnocování zdravotního stavu vojáků trvalo delší dobu.

Agentura AFP poznamenala, že americký prezident Donald Trump v televizním vystoupení po íránském útoku tvrdil, že žádný Američan nebyl zraněn.

Íránci vypálili rakety v odvetě za předchozí zabití íránského generála Kásema Solejmáního, kterého americké rakety na Trumpův rozkaz usmrtily u letiště v Bagdádu.

Mluvčí Pentagonu Jonathan Hoffman původní hlášení o žádných zraněných hájil a prohlásil, že aktualizovaná bilance byla zveřejněna jen několik hodin poté, co se o ní dozvěděl ministr obrany Mark Esper.

"Představa, že snahou bylo nezdůrazňovat informace o zraněných z důvodu nějaké beztvaré politické agendy neobstojí proti tomu, co vláda oznámila," řekl Hoffman s tím, že vládní činitelé jasně tvrdili, že Teherán se raketovým útokem pokusil americké vojáky zabít. Hoffman také dodal, že diagnóza zranění, jako je otřes mozku, trvá déle a že také požadavky na takové hlášení jsou odlišné.

Zdroj: ČTK
Další zprávy