Češi mají páté nejlevnější potraviny v EU. Za jídlo i tak dají 50 tisíc korun ročně

Ekonomika Ekonomika
8. 11. 2019 14:02
Potraviny v Česku jsou páté nejlevnější v celé Evropské unii, i tak jsou pro Čechy druhou největší položkou jejich spotřebních výdajů hned po bydlení - loni za ně vydali 14,5 procenta svých celoročních útrat. Nejvíce pak za potraviny vydávají Rumuni a nejméně Britové. Ukazuje to nová studie projektu Evropa v datech, která vyšla z dat evropského statistického úřadu Eurostat.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

Průměrný Čech podle studie ročně utratí 35 100 korun za nákupy jídla, 15 200 korun v restauracích a dalších 3800 korun za nealkoholické nápoje - tedy celkem 54 100 korun.

Největší podíl ze spotřebních výdajů dávají za jídlo Rumuni, a to 26,4 procenta. Následují Litevci (20,1 %) a Estonci (18,7 %). "Z tzv. visegrádských zemí vydávají podle údajů Eurostatu za potraviny více než Češi všichni ostatní členové, tedy Slováci, Poláci i Maďaři. Naopak nejmenší díl z výdajů ukrojí jídlo britským, irským a lucemburským domácnostem," uvádí Adéla Denková z analytického projektu Evropa v datech.

Rumuni sice vynaloží za potraviny největší díl svých spotřebních výdajů, na druhou stranu tamní jídlo a nealkoholické nápoje jsou v EU nejlevnější. Dosahují totiž úrovně 66 procenta průměru celé Unie. Druhou nejnižší cenovou hladinu potravin má Polsko, třetí Bulharsko.

Češi mají potraviny páté nejlevnější s indexem cenové hladiny (ten vyjadřuje cenovou hladinu dané země ve vztahu k EU vydělením parit kupní síly současným nominálním směnným kurzem, pozn. redakce) na úrovni 84 procent průměru evropské osmadvacítky.

Dražší jídlo mají třeba Chorvaté (97,4 %), Italové (111 %) nebo Rakušané (125 %). "Vůbec nejdražší je ale se 130 procenty evropského průměru Dánsko.

Ještě dražší jsou však potraviny v některých evropských zemích mimo EU. Například v Norsku činí index cenové hladiny 163 procenta, ve Švýcarsku 160 procenta a na Islandu 148 procenta," doplňuje zpráva.

Studie dále ukázala, že čím chudší daná země je, tím více za jídlo její obyvatelé měsíčně utratí. "To, že chudší lidé dají větší část ze svých příjmů na potraviny, vidíme po celém světě. Lidé řeší primárně nezbytné výdaje, potřebují se nasytit a někde bydlet. Na kulturu, restaurace nebo dovolené jim pak už nezbývá moc peněz," vysvětluje hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. "Proto jsou chudší lidé více ohroženi klimatickou změnou, která se projeví výkyvy v úrodě, a tedy i v cenách potravin. Mimochodem, právě nárůst cen potravin byl jeden ze spouštěčů Arabského jara a dalších konfliktů na Blízkém Východě," dodává.

Jak se plýtvá v Česku

Podle Eurostatu si v celé EU nemůže dovolit jíst obden maso 7,2 procenta domácností, tedy každá čtrnáctá. V Bulharsku je to dokonce téměř třetina, zatímco například ve Švédsku jen 1,5 procenta domácností. V Česku si maso obden nemůže dovolit 5,3 procenta obyvatel. "Ovšem v případě samoživitelů s dětmi či samostatně žijících seniorů se už jedná o více než 12 procent lidí," doplňuje studie.

Jak ukazují data OSN, v Evropě se přitom každý rok vyhodí nebo znehodnotí 96 až 115 kilogramů jídla na osobu. Podle výzkumu Akademie věd, společnosti Median, Ústavu zemědělské ekonomiky a informací a organizace Zachraň jídlo se jen v oblasti rychlého občerstvení se ročně vyprodukuje přes 18 tisíc tun potravinového odpadu, v závodních jídelnách zase téměř 8 a půl tisíce tuny.

Množství potravin vyřazených z prodeje, ale stále ještě s možností využití pro lidskou výživu, se pohybuje v průměru mezi 1,8 až 24 kilogramy na den a provozovnu.

 

Právě se děje

před 9 minutami

Karlovarský festival se kvůli pandemii přesouvá na srpen

Letošní 55. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary se uskuteční od 20. do 28. srpna. Z tradičního termínu na přelomu června a července jej pořadatelé přesunuli kvůli pandemii koronaviru. "Posun o sedm týdnů nám nabídne lepší možnost uspořádat tuto kulturní akci tak, aby svým rozsahem byla co nejbližší podobě, na jakou jsou naši návštěvníci zvyklí," vysvětlují.

"Doufáme, že v průběhu následujících měsíců dojde k významnému rozšíření vakcinace a díky tomu zvládnutí pandemické situace tak, aby bylo možné uspořádat karlovarský festival v maximálně bezpečné formě. Jsme pochopitelně připraveni dodržet všechna platná opatření," doplňuje Jiří Bartoška, prezident festivalu. Ten loni nahradila čtyřdenní přehlídka filmů v kinech, zamýšlený podzimní překlenovací přehlídka se navzdory plánům neuskutečnila.

Zdroj: ČTK
před 30 minutami

Odbory: Škoda chce do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o 3000

Automobilka Škoda Auto chce podle odborů od letoška do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o pět procent, tedy asi o 3000 lidí. Zastavil se už například nábor nepřímého personálu, a to zejména mimo výrobní oblasti. Uvedl to ve čtvrtek týdeník Škodovácký odborář. Odbory se snižováním počtu zaměstnanců nesouhlasí a chtějí snížit pětiprocentní krácení personálu na minimum. Vyjádření firmy zjišťujeme. Škoda Auto zaměstnává téměř 39 000 lidí, z toho v Česku asi 34 000. Jedná se o kmenové zaměstnance, kromě nich v automobilce pracují i agenturní pracovníci.

"Odborová organizace tento postup kritizuje, je totiž nutné nejen podat informaci, ale celý projekt projednat. Odbory KOVO rovněž nesouhlasí s číslem rácia. Udělají proto vše, aby snížily toto neodpovědně stanovené plošné rácio pět procent na minimum," uvedl týdeník.

Vedení firmy by podle odborů snížením počtu pracovníků ohrozilo projekty Škody. "Je naprosto jasné, že pokud by se v ráciu pokračovalo, vytvoříme projekt solidarity, kdy přímí pracovníci odmítnou různé modely pracovní doby, jako je 17(směnný) a 18směnný systém či další formy flexibilní práce, včetně hromadných přesčasů," sdělily odbory.

Zdroj: ČTK
před 42 minutami

Rada: Konsolidace veřejných financí si patrně vyžádá růst daní

Vláda by měla podle Národní rozpočtové rady připravit realistickou konsolidaci veřejných financí, která by měla být proti aktuálním plánům rozsáhlejší. Je patrné, že si to vyžádá významné zvýšení daní. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o stavu veřejných financí a nastavení rozpočtové politiky, kterou ve čtvrtek Národní rozpočtová rada zveřejnila. Česku podle ní hrozí, že kvůli vývoji veřejných financí narazí na takzvanou dluhovou brzdu již v roce 2024. Ještě loni v listopadu rada předpokládala, že na dluhovou brzdu narazí veřejné finance až o rok později.

Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Stanovena je na úrovni 55 procent hrubého domácího produktu. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v únoru poslancům řekla, že veřejný dluh by měl ke konci letošního roku stoupnout na 45 procent HDP.

"Je zřejmé, že rozsah konsolidačního úsilí v letech 2022 až 2024 bude muset být vyšší než 0,5 procenta hrubého domácího produktu ročně. Zároveň je patrné, že tato konsolidace si vyžádá významné navýšení daňové zátěže, neboť dlouhodobější výpadek příjmů v rozsahu daňového balíčku není možné zcela pokrýt redukcí výdajů, pokud by tedy nemělo dojít k výrazné redukci výdajů v největších výdajových blocích, kterými jsou sociální zabezpečení, zdravotnictví a školství, což rada nepředpokládá," uvedla NRR.

Zdroj: ČTK
Další zprávy