Dříve do důchodu? Plošná úleva pro horníky vládou neprošla

ČTK Ekonomika ČTK, Ekonomika
Aktualizováno 22. 7. 2015 15:21
Hornické odbory už přitom varovaly, že když vláda návrh ministerstva práce nepodpoří, dají se očekávat protesty.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: OKD

Ostrava – Možnost předčasného důchodu pro všechny horníky s dostatečným množstvím odpracovaných směn se opět na vládě neprosadila. A to ani v momentě, kdy vláda toto téma vyjela projednat do Moravskoslezského kraje, kde zajímá tisíce horníků. Na tiskové konferenci to potvrdil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Ministři se k tématu podle něj vrátí v září.

O pět let dřívější penzi pro všechny havíře navrhlo ministerstvo práce a sociálních věcí, které tak chtělo řešit propouštění kvůli zavírání dolů. S návrhem patřičné novely ale dlouhodobě nesouhlasí ministerstvo financí. Podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) by se měl na opatření podílet i majitel dolů.

Ministerstvo práce přišlo s novelou už na jaře, kabinet ji ale neschválil. Resort financí totiž argumentoval tím, že není možné kvůli hrozbě nezaměstnanosti měnit důchodový systém, nutné je spíš investovat do rozvoje regionu. Shoda se nenašla ani dnes. Hornické odbory už přitom varovaly, že když vláda návrh nepodpoří, dají se očekávat protesty.

"Dnes zatím vláda nenašla schodu nad konkrétní podobou zákona," řekl Sobotka. Diskuse ale podle něj potvrdila vůli koalice problém řešit. Věří, že se rozpory mezi ministerstvy sociálních věcí a financí do září podaří odstranit. Dodal, že opatření by se týkalo necelých 4000 horníků.

Babiš na tiskové konferenci řekl, že dřívější odchod podporuje, protože si to horníci zaslouží. Vadí mu ale, že by opatření mělo dlouhodobý dopad na rozpočet. "Můj názor je, že by se na tom měl podílet i majitel," řekl.

Vláda už v minulosti souhlasila s tím, aby se rozšířila skupina havířů, kteří mohou odcházet na odpočinek o pět let dřív. Týká se to těch, kteří začali fárat před rokem 1993 a odpracovali stanovený počet směn. Už předtím byla penze o pět let dřív pro ty, kteří stihli potřebné směny do konce roku 2008. Nový – dnes neschválený - návrh počítal s tím, že by do dřívějšího důchodu mohli všichni horníci splňující podmínky.

Tradice už od dob Rakouska-Uherska

Do roku 1993 existovaly v ČR takzvané důchodové kategorie. Ve třetí byla většina zaměstnanců, ve druhé lidé z náročnějších provozů a v první pracovníci z rizikových míst, tedy třeba právě horníci. Pro získání penze stačilo ve druhé a první kategorii odpracovat méně let.

Dřívější odchod do penze pro všechny horníky žádají hornické odbory. Argumentují tím, že podle studií se kvůli horšímu zdraví mnozí havíři důchodu nedožijí a že by opatření řešilo i problém s rušením dolů a propouštěním.

Podobné argumenty v podkladech pro vládu použilo i ministerstvo práce. Uvedlo také, že jiné důchodové podmínky pro horníky mají v Česku tradici třeba už z dob Rakouska-Uherska.

Desítky milionů ročně

Muži mají nyní do penze odcházet v necelých 63 letech, bezdětné ženy v 62 letech a matky podle počtu vychovaných potomků dřív. U mužů se důchodová hranice každoročně odsouvá o dva měsíce, u žen o čtyři.

Podle návrhu by horníci teď tedy chodili do řádného důchodu v necelých 58 letech a do předčasné penze, která je možná až tři roky před termínem, mohli nastupovat ani ne v 55 letech. Za sebou by měli mít 3300 směn v dole a 2200 směn v uranovém dole. Pokud práce skončila po dosažení nejvyšší přípustné expozice, stačit by mělo o 319 směn v dole a o 219 u uranu méně.

Důchod se skládá z pevné části, která je pro všechny stejná a činí nyní 2400 korun, a z procentní části podle odpracovaných let a odvedených částek. Podle návrhu by se výpočet penze horníků měl upravit. V procentním dílu, který by havíř podle nynějšího zákona měl, by se nově měly odrazit všechny valorizace od roku 1996. Důchod se od té doby zvyšoval dvacetkrát. Stanovena je ale maximální částka, pro letošek by dosáhla 13 274 korun. V dalších letech by se zvyšovala o valorizaci.

Novela měla podle plánu platit od října příštího roku. Celkové výdaje do roku 2055 spočítalo ministerstvo práce na 11,6 miliardy korun. V nejbližších letech by důchodový systém vyplatil desítky milionů ročně.

S návrhem zásadně nesouhlasilo ministerstvo financí. Změkčování důchodových podmínek odmítalo s tím, že při "zvýhodnění určité skupiny" začnou o snížení důchodového věku usilovat i další profese. Také podle vicepremiéra a šéfa lidovců Pavla Bělobrádka bylo chystané řešení nesystémové a představovalo nebezpečný precedens pro případy masového propouštění.

 

Právě se děje

před 49 minutami

Spojené státy chtějí do roku 2030 snížit emise o více než polovinu oproti roku 2005

Spojené státy se zavázaly do roku 2030 snížit své emise skleníkových plynů o 50 až 52 procent oproti úrovni z roku 2005. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek řekl novinářům činitel administrativy prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu hostí dvoudenní virtuální summit světových lídrů zaměřený na boj s klimatickými změnami. Smyslem nově stanoveného cíle je podle americké vlády přimět další velké producenty skleníkových plynu ke zvýšení vlastních ambicí.

Biden se od ledna, kdy se ujal úřadu, snaží znovu postavit USA do čela celosvětového boje s klimatickými změnami po prezidentství jeho předchůdce Donalda Trumpa, který USA stáhl z pařížské klimatické dohody, která měla zajistit snižování emisí.

Nový cíl je podle Reuters význačným milníkem v Bidenově širší snaze dovést USA k takzvané uhlíkové neutralitě do roku 2050. Prezident přitom počítá s tím, že jeho plán přinese Američanům miliony nových a dobře placených pracovních pozic. Opoziční republikáni naopak tvrdí, že americké hospodářství poškodí.

Zdroj: ČTK
před 52 minutami

Ruská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu

Ruská armáda ve čtvrtek zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu a v Černém moři. Účastní se ho přes 10 tisíc vojáků, k dispozici mají více než 1200 kusů zbraní a vojenské techniky a desítky válečných lodí, informují ruské tiskové agentury s odvoláním na ministerstvo obrany. Podle agentury AP tím Moskva ukazuje sílu v době rostoucího napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014, kvůli čemuž Západ na Moskvu uvalil sankce. Kyjev a Západ v poslední době s obavami sledují posilování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou.

Do cvičení se podle ruského ministerstva obrany zapojily různé složky armády, mimo jiné také výsadkové vojsko či jednotky protivzdušné obrany. Na manévry dorazil rovněž ruský ministr obrany Sergej Šojgu, který na ně dohlíží. Kvůli cvičení Rusko již dříve uzavřelo část námořního a nyní také vzdušného prostoru v Černém moři kolem Krymu. Proti tomu protestovala Ukrajina i Spojené státy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy