Horníci chtějí dřív do důchodu, vláda se neshodla. Řekněte Bakalovi, vzkázal Babiš

Jiří Hovorka ČTK Jiří Hovorka, ČTK
9. 9. 2015 14:15
Vláda už po několikáté odložila jednání o změně zákona, která by horníkům umožnila odejít do důchodu o pět let dříve. Proti návrhu ministryně práce Michaely Marksové Tominové (ČSSD) je ministr financí Andrej Babiš (ANO), který chce jednání spojit s řešením problému společnosti OKD. Ministryně v tom ale nevidí souvislost a chce pomoci horníkům, kteří pracují v těžkých podmínkách.
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: Karel Toman

Praha – Zhruba čtyři tisíce horníků, kteří čekají na možnost dřívějšího odchodu do důchodu, nepotěšila vláda ani dnes, kdy měla znovu projednat návrh ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové Tominové (ČSSD).

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) chce totiž propojit jednání vlády o penzích horníků s řešením problému společnosti OKD spoluvlastněné Zdeňkem Bakalou. Jde podle něj o peníze, které má Moravskoslezský kraj zaplatit za pozemky pod zónou Barbora, a o možnost propouštění dalších horníků z Dolu Paskov.

Ministryně, která navrhuje odchod horníků do penze o pět let dříve oproti standardnímu termínu, nevidí ve spojení těchto bodů souvislost.

Vláda dnes jednání o návrhu - stejně jako v červenci - opět odložila, tentokrát na příští týden.

Zkuste Bakalu

"Řekněte (moravskoslezskému hejtmanovi Miroslavu) Novákovi, ať těch 180 milionů za pozemky pošle vám," řekl Babiš hornickému předákovi Janu Sábelovi před Strakovou akademií - sídlem vlády, kam dopoledne přijely demonstrovat desítky horníků.

Babiš horníky odkázal na Bakalu, který se podle něj o ně má postarat. Vadí mu také nedávné rozhodnutí vlády o podpoře průmyslové zóny Barbora. Moravskoslezský kraj má vykoupit pro zónu za 200 milionů korun pozemky od Bakalovy společnosti.

"Nevidím žádnou souvislost mezi pomocí těm lidem, kteří pracují v dolech, a panem Bakalou," reagovala Marksová. "Pro mě je to problém těch horníků, kteří pracují v extrémně složitých podmínkách. Nemáme žádnou moderní technologii, která by jim podmínky ulehčila," dodala.

"Bylo by velmi nešťastné, aby se důchody horníků staly zbraní v osobní zášti mezi panem vicepremiérem a panem Bakalou. Horníci za chování českých miliardářů nemohou," domnívá se také ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD).

Marksová chce, aby všichni horníci, kteří odpracovali stanovený počet směn, chodili do důchodu o pět let dřív než ostatní pracovníci. Resort práce tak chce řešit propouštění kvůli zavírání dolů. Kabinet o dřívější penzi pro horníky diskutoval už na jaře a naposledy v červenci v Ostravě.

"Ministr Babiš argumentuje tím, že Bakala ukradl 100 miliard, ať to všechno (důchody) zaplatí on. Nás nezajímá, kdo to zaplatí, ať si to stát po Bakalovi vymáhá jakýmkoliv způsobem. Nás zajímá, aby se vláda postavila čelem k důchodům horníků," řekl hornický předák Sábel.

Doposud platí nařízení vlády, které možnost odejít do řádného důchodu umožňuje jen horníkům, kteří se touto profesí začali živit před rokem 1993, kdy ještě zákon znal takzvané pracovní kategorie.

Do důchodu v 58 letech

Úpravu zákona horníkům slíbil - podle důvodové zprávy ministerstva práce k navrženému zákonu – na konci roku 2013 tehdejší úřednický premiér Jiří Rusnok. Šlo o opatření, které mělo reagovat na horšící se situaci v OKD a na chystané uzavření dolu Paskov.

Většina horníků, kteří mají těžit z podmínek nového zákona navrženého ministerstvem práce, jsou také zaměstnanci OKD. Podle ministerstva práce je jich zhruba 3690, v dalších firmách je jich zhruba 250.

Podle návrhu by horníci teď tedy mohli odejít do řádného důchodu už v necelých 58 letech a do předčasné penze, která je možná až tři roky před termínem, by mohli nastupovat ani ne v 55 letech. Za sebou by měli mít 3300 směn v dole a 2200 směn v uranovém dole. V případě, že horník musel skončit v dolech dříve kvůli dopadu práce na zdraví, počítá zákon s nižším počtem směn - o 319 v dole a o 219 méně u uranu.

Proti návrhu se staví ministerstvo financí, které se obává, že by podobné požadavky jako hornické odbory mohly po schválení návrhu vznášet i další skupiny zaměstnanců. Úřadu, který spravuje státní pokladnu, se nelíbí ani dopady na rozpočet. Proti se v připomínkovém řízení postavila třeba i Hospodářská komora nebo Svaz průmyslu a dopravy.

"Úhrnný dopad navrhovaného zákona na skupinu osob, které již v současné době pracují v hornictví, je odhadován na 11,6 miliardy korun. Jde o kumulaci zvýšených nákladů za období let 2016 až 2055," vyčísluje ministerstvo práce, kolik státní rozpočet vyplatí horníkům za dřívější důchody.

Výdaje by v čase postupně narůstaly. V nejbližších letech se jedná o částky na úrovni desítek milionů korun za rok, přes sto milionů korun by se dostaly v roce 2022. Vrchol by byl na hodnotách kolem 700 milionů korun ročně kolem roku 2040 a poté by náklady poměrně rychle klesaly.

Část nákladů (zhruba desetinu z celkové sumy, která půjde na předčasné důchody) má stát ušetřit na tom, že horníci, kteří přijdou o práci a budou splňovat podmínky pro odchod do dřívějšího důchodu, nepůjdou čerpat podporu v nezaměstnanosti a další dávky.

Návrat pracovních kategorií

Nižší věková hranice pro hornické důchody má podle ministerstva práce své opodstatnění i v tom, že horníci se dožívají v průměru právě o pět let méně, než "obecná" populace. "Tato diference byla potvrzena dvěma vědeckými studiemi v 90. letech 20. století," uvádí ministerská zpráva.

Do roku 1993 existovaly v ČR takzvané důchodové kategorie. Ve třetí byla většina zaměstnanců, ve druhé lidé z náročnějších provozů a v první pracovníci z rizikových míst, tedy třeba právě horníci. Pro získání penze stačilo ve druhé a první kategorii odpracovat méně let.

Možný návrat k těmto kategoriím jako zásadní problém kritizuje Svaz průmyslu a dopravy. "Ty byly z důchodového systému odstraněny ne proto, že došlo k odstranění rizikových prací, ale proto, že došlo ke změně společenských poměrů. Už to nebyl stát, který ve svých podnicích zaměstnával pracující a musel se o ně postarat, ale podniky patřící do soukromé sféry," připomínkují návrh zákona zástupci svazu.

Připomínají také zavedení takzvaných předdůchodů ve třetím pilíři. Právě přes tento systém by samy firmy měly vyřešit problematiku předčasného odchodu z pracovního trhu. "Bohužel tento systém nebyl a není v praxi firmami a jejich zaměstnanci zejména z oboru hornické činnosti a dalších namáhavých profesí využíván. Lze se tedy domnívat, že právě tyto firmy očekávají navrhované řešení na úkor prvního pilíře (státní důchody – pozn. redakce)," dodává Svaz průmyslu a dopravy.

Poznámka: Zdeněk Bakala je také majitelem společnosti Economia, která vydává i Aktuálně.cz.

 

Právě se děje

před 27 minutami

Katalánský expremiér se přihlásil belgickým úřadům, do Španělska se vrátit nechce

Katalánský expremiér Carles Puigdemont, který je už téměř dva roky na útěku před španělskou justicí kvůli obvinění ze vzpoury, se v pátek dostavil v Bruselu na prokuraturu. Důvodem je obnovený evropský zatykač, který tento týden vydal španělský soudce.

Belgický soudce rozhodl, že Puigdemont bude na rozhodnutí o vydání čekat na svobodě.

Puigdemontovi ve Španělsku hrozí vězení kvůli neústavnímu referendu o nezávislosti Katalánska z roku 2017. Španělské justici se odmítá vydat, protože ji nepovažuje ze nezávislou. Svůj proces označuje za politický.

před 27 minutami

Zprostředkovatel vraždy Jána Kuciaka uzavřel dohodu s prokurátorem

Dohodu o vině a trestu s prokurátorem uzavřel Zoltán Andruskó, zprostředkovatel loňské vraždy slovenského novináře Jána Kuciaka. Podmínky ale advokáti ani prokuratura zatím nezveřejnili, dohodu totiž ještě musí schválit soud. Andruskó je jedním z pěti obviněných ve zmíněné kauze, která v zemi vyústila v politickou krizi a v odchod Roberta Fica z funkce premiéra.

Andruskó v případu vystupoval jako zprostředkovatel mezi objednavatelem vraždy a nájemnými vrahy. Hrozil mu trest 25 let vězení nebo doživotí. Po zadržení ale s policií spolupracoval na vyšetření vraždy, při které byla zastřelena i reportérova snoubenka Martina Kušnírová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy