Kde se nejlépe žije seniorům? Česko je ve světovém žebříčku na 22. místě

David Kořínek
12. 9. 2015 9:30
Česká republika obsadila 22. místo v žebříčku zahrnujícím téměř sto zemí světa podle kvality života seniorů. Nejlépe se jim žije ve Švýcarsku, ukázalo nejnovější vydání žebříčku Global AgeWatch Index, za nímž stojí univerzita v Southamptonu a mezinárodní organizace HelpAge International. Žebříček se zaměřil na několik kritérií, například příjmy seniorů, zdraví, fyzická bezpečnost a další.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Praha – Seniorům se nejlépe žije ve Švýcarsku. Potvrdilo to nejnovější vydání žebříčku Global AgeWatch Index, za nímž stojí univerzita v Southamptonu a mezinárodní organizace HelpAge International.

Česká republika v žebříčku, zahrnujícím téměř sto zemí světa, obsadila 22. příčku – nejlepší z postkomunistických zemí. Za velice dobrý výsledek může podle autorů průzkumu především zákonná státní penze a s tím spojená jistota stabilního příjmu ve stáří. Podle dat HelpAge International navíc chudobou trpí pouze 1,7 procenta z více než dvou a půl milionu českých seniorů.

Global AgeWatch Index 2015 (výběr z celkového pořadí)

1. Švýcarsko
2. Norsko
3. Švédsko
4. Německo
5. Kanada
6. Nizozemsko
7. Island
8. Japonsko
9. USA
10. Velká Británie
20. Panama
21. Chile
22. Česko
23. Estonsko
24. Belgie
25. Španělsko
26. Slovinsko
37. Itálie
38. Portugalsko
39. Maďarsko
40. Slovensko
65. Rusko
94. Mozambik
95. Malawi
96. Afghánistán

Solidní jsou i vyhlídky českých seniorů na délku života. Průměrného šedesátníka čeká ještě jednadvacet let života, z toho více než 16 let bez závažnějších zdravotních problémů. Pro porovnání: šedesátiletý Švýcar má před sebou ještě další čtvrt století života a zhruba 19 let bez nemocí.

Naproti tomu například v Bangladéši pobírá státní důchod pouze 39 procent občanů starších pětašedesáti let. Tamní senioři naopak trumfnou ty české ve spokojenosti starých lidí s vlastním bezpečím a veřejnou dopravou - do hodnocení se tak vedle objektivních čísel dostávají i pocity samotných důchodců.

Žebříček se zaměřil na několik kritérií, například příjmy seniorů (jistota státního důchodu, bohatství, ale i ekonomická úroveň státu), zdraví (naděje dožití, psychická pohoda), možnost zaměstnání a vzdělání, fyzická bezpečnost, občanské svobody, přístup k veřejné dopravě nebo sociální kontakty.

 

Právě se děje

Další zprávy