Praha - Státní dluh v pololetí vzrostl proti konci roku 2017 o zhruba 89 miliard korun na 1,714 bilionu korun. Za růstem dluhu je prodej státních pokladničních poukázek s cílem peníze investovat s větším výnosem a získat dodatečné příjmy státního rozpočtu.
Ministerstvo financí si také ve druhém čtvrtletí předfinancovalo většinu letošní splátky dluhopisu v hodnotě 74,4 miliardy korun. Informovalo o tom dnes ministerstvo. Na každého Čecha tak připadá hypoteticky dluh 161 500 korun.
MF uvedlo, že meziročně státní dluh klesl o 75,3 miliardy korun. "Pohyb nominální výše státního dluhu v průběhu jednotlivých čtvrtletí je zcela běžný jev způsobený například nesouladem rozložení většího množství aukčních dnů oproti několika splátkám státních dluhopisů v průběhu roku a nijak nevypovídá o trendu zadlužování země," uvedl mluvčí MF Michal Žurovec.
Úřad podle něj průběžně reaguje na situaci na finančních trzích a celková míra zadlužení dlouhodobě klesá. "Pokles dluhu v poměru k HDP očekává ministerstvo financí i letos," dodal.
Eurostat dnes informoval, že veřejný dluh Česka vyjádřený poměrem k HDP stoupl v prvním čtvrtletí o 1,1 procentního bodu na 35,8 procenta. To je páté nejrychlejší tempo růstu zadlužení v celé EU. Loni v prvním čtvrtletí byl dluh 39,9 procenta HDP.
Zároveň ze statistik vyplývá, že v poměru k HDP je dluh Česka v EU pátý nejnižší. Lépe jsou na tom Estonsko, Lucembursko, Bulharsko a Rumunsko. Lotyšsko vykázalo stejnou výši jako ČR. Člen rozpočtové rady Jan Pavel na to dnes reagoval, že vláda rezignovala na snahu snížit absolutní výši dluhu.
MF v prvním pololetí díky příznivým podmínkám na finančních trzích v pololetí prodalo státní pokladniční poukázky za 174,5 miliardy korun. Zároveň si úřad během druhého čtvrtletí předfinancoval 90 procent splátky 15letého státního dluhopisu za 74,4 miliardy korun, který je letos splatný.
Jeho úročení bylo 4,6 procenta, což každoročně zatěžovalo podle MF státní rozpočet výdajem výdaji za 3,4 miliardy korun. MF získalo peníze s průměrným výnosem 1,95 procenta. Od roku 2019 by tak měl rozpočet ročně ušetřit 2,2 miliardy korun, uvedlo ministerstvo.
| Vývoj státního dluhu: | |
| Rok | Státní dluh (v mld. Kč) |
| 1993 | 158,8 |
| 1994 | 157,3 |
| 1995 | 154,4 |
| 1996 | 155,2 |
| 1997 | 173,1 |
| 1998 | 194,7 |
| 1999 | 228,4 |
| 2000 | 289,3 |
| 2001 | 345,0 |
| 2002 | 395,9 |
| 2003 | 493,2 |
| 2004 | 592,9 |
| 2005 | 691,2 |
| 2006 | 802,5 |
| 2007 | 892,3 |
| 2008 | 999,5 |
| 2009 | 1178,2 |
| 2010 | 1344,1 |
| 2011 | 1499,4 |
| 2012 | 1667,6 |
| 2013 | 1683,3 |
| 2014 | 1663,7 |
| 2015 | 1673,0 |
| 2016 | 1613,4 |
| 2017 | 1624,7 |
| 1. pololetí 2018 | 1713,5 |
Čisté výdaje na správu státního dluhu v pololetí byly podle ministerstva 20 miliard korun, loni v pololetí to bylo 18,6 miliardy korun. Za celý loňský rok to bylo 39,8 miliardy korun.
Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.
