
David Hockney
Obraz Davida Hockneyho nazvaný Portrét umělce se v roce 2018 prodal na newyorské aukci za 90,3 milionu dolarů, což je přes 2 miliardy korun. Stal se tak nejdražším dílem žijícího umělce. Cena: přes 2 miliardy Kč
1 z 12
Sběratelé a investoři loni na českých aukcích utratili 1,15 miliardy korun. Meziročně trh klesl o 270 milionů korun, tedy o necelou pětinu, přesto je rok 2018 třetím nejúspěšnějším rokem v historii českých aukcí. Celková cena nabízených děl klesla meziročně o 14 procent, počet dražených děl o 12 procent.
Na trhu s uměním, starožitnostmi a sběratelskými předměty působilo loni přes 310 tisíc společností, které zaměstnávaly po celém světě odhadem tři miliony lidí.
Podle údajů z webu Artfacts.net vzrostl podíl umělkyň na světových výstavách z 25 % v roce 2000 na 33 % v roce 2018.
Stále výrazněji se mezi investory do umění prosazuje generace mileniálů. Ti nyní tvoří necelou polovinu (45 %) movitějších sběratelů, kupujících s pravidelností umění nad jeden milion dolarů, ukázal průzkum projektu Arts Economics.
Zatímco části trhu připadající aukčním a privátním prodejům dosahují přibližně stejné výše, u obou hrají výraznou roli prodeje prémiových děl. V aukčních výsledcích 2018 tak například díla nad jeden milion dolarů tvořila 1 % objemu, ale 61 % hodnoty obchodovaného umění.
Významný způsob prodeje představují veletrhy umění. Zde byla v minulém roce zobchodována díla za celkových 16,5 miliardy dolarů. Každoroční několikadenní přehlídky, z nichž nejznámější je Art Basel, dávají na prostor těm nejlepším a nejzajímavějším galeriím a jejich umělcům.
On-line prodeje v roce 2018 dosáhly nového maxima 6 miliard dolarů a očekává se další pozvolný růst.
Ve světě umění prodává kvalita a unikátnost. Cena díla je potvrzena vždy až samotným prodejem, k co nejpřesnějšímu odhadu je potřeba mít znalosti, vkus a přehled o trhu.
Trh s uměním je oblast, ve které je pro jednotlivce těžké se zorientovat. I zde platí, že nejcennější jsou informace a dobrých rádců je jako šafránu.
Jen hrstka nejvášnivějších sběratelů ukládá své finance pouze do uměleckých děl. Strategičtější je totiž zařazení do širšího portfolia investic. A diverzifikovat i v rámci umění, napříč obdobími.
Umělecká díla je třeba vnímat v dlouhodobém investičním horizontu. Nemusí se sice jednat o několik generací, ale ke zhodnocení kvalitních děl dochází v řádu let.
Při prodeji obrazu je klíčové vystihnout správnou dobu, kdy je daný autor v přízni trhu. To likviditu (tedy možnost dílo kdykoliv zpeněžit) uměleckého díla zvyšuje. Nízká likvidita například u děl mladých, málo známých umělců, nemusí být překážkou v investování, ale je dobré s ní počítat. Rizikem je, že se dílo v budoucnu nezhodnotí nebo že půjde o investici na delší období.
Vlastníci uměleckých děl, na rozdíl třeba od majitelů akcií, nepobírají dividendy, tedy průběžné výnosy z investice. Odměnou je jim originální mistrovské dílo, které může přinášet každodenní potěšení i kreativní inspiraci.
Vztah k umění, připravenost vzdělávat se, stýkat se s umělci, kurátory, galeristy, sběrateli, to vše usnadňuje orientaci na trhu s uměleckými díly. Je to však běh na dlouhou trať a vyžaduje značnou časovou investici. Řada lidí také spoléhá na důvěryhodné poradce. Ne každý sběratel či milovník umění počítá se zhodnocením uměleckého díla ve svém vlastnictví a mnohdy jej ani nevyžaduje.
"Z investorského pohledu se jedná o alternativní aktivum, proto všem zájemcům v prvé řadě radíme do umění ukládat pouze část svých financí, ať už se jedná o tisíce nebo miliony korun. Kvalitní umění je možné získat ve všech těchto cenových hladinách," říká Alexandra Špoková z investičního fondu Pro arte.
Je dobré si vybrat určitou oblast, která je investorovi blízká. Zajímavé jsou sbírky z určité doby, i sbírky děl od jednoho autora nebo sbírky k nějakému tématu, třeba sbírám jen obrazy se zátiším.
Nezávisle na trendech je vždy oceňována kvalita uměleckého díla. Ale je pravdou, že stále fungují známá jména, v Česku jsou to Kupka, Filla, Toyen, Čapek, Zrzavý a další. Cenově jednoznačně vládne avantgarda 1. poloviny 20. století, jejíž prémiová díla však již vystoupala natolik, že se jejich sbírání věnuje pouze nejužší okruh milovníků umění.
Investorsky zajímavou oblastí jsou podle Alexandry Špokové z Pro arte kvalitní díla z 60. let 20. století, s jejich nedostatkem se však zájem přesouvá i do let 70. a 80., kde lze v budoucích letech očekávat značný růst cen.
Falzifikáty uměleckých děl se objevují po celém světě, tedy i u nás. Pro laika je často nemožný úkol je rozpoznat a popravdě by na to ani neměl aspirovat. U současného umění je samozřejmě dobré při pochybnostech kontaktovat přímo umělce, u děl nežijících autorů je situace složitější.
"Náš fond pro ověření autenticity disponuje týmem odborníků a využívá expertizu řady externích spolupracovníků, díla tak jsou podrobována detailnímu průzkumu, v případě potřeby i technologickým analýzám. Rádi a často však sběratelům zprostředkováváme kontakt se znalci, z mnohaletých zkušeností víme, na koho se obrátit," říká Alexandra Špoková.
Pokud si lidé myslí, že mají doma něco zajímavého, tak je vždy dobré se obrátit na odborníky. Ti dají prvotní odhad a pomohou vytvořit nejlepší strategii, jak s dílem naložit, zda a jakým způsobem jej nabídnout k prodeji. Odhad ceny je v případě uměleckých děl občas velmi komplexní záležitostí, kromě hlubokých znalostí vyžaduje i schopnost rozeznávat kvalitu, lidově řečeno vkus.
Umělecká sbírka Peggy a Davida Rockefellerových patřila k nejhodnotnějším na světě. Loni v květnu byla ale celá sbírka čítající více než 1500 předmětů rozprodána v sérii aukcí. Ve sbírce byla kromě obrazů od Pabla Picassa, Édouarda Maneta, Henriho Matisse či Paula Gauguina řada dalších zajímavostí, například porcelánových set na večeře, který patřil kdysi Napoleonovi, který si jej vzal s sebou do vyhnanství na ostrov Elba.
Nebo tkaný piknikový koš o velikosti lavičky v parku o marockého krále Hassan II. Prodej sbírky vynesl 832,6 milionů dolarů, které putovaly podle přání manželů Rockefellerových na dobročinné účely. Peníze dostane například Harvardova a Rockefellerova univerzita, Muzeum moderního umění v New Yorku nebo Rada pro mezinárodní vztahy.
Svatba Margaret “Peggy” McGrathové a Davida Rockefellera - on vnuk ropného magnáta a zakladatele společnosti Standard Oil, ona interiérová designérka.
David začíná pracovat v rodinné Chase National Bank, později přeměněné na Chase Manhattan Bank (nyní JPMorgan). Peggy a David Rockefellerovi kupují první dílo do vznikající sbírky. V následujících dekádách jim bude neocenitelným poradcem legendární historik umění Alfred H. Barry. Manželé jsou zprvu nadšeni francouzskými impresionisty a postimpresionisty. Z lásky k umění se stává investice a rodinné dědictví, posléze filantropický akt.
Krásné křeslo z doby anglického krále Jiřího II. zdobí od tohoto roku postupně rozšiřující se sbírku, jejíž součástí jsou i cenné kusy nábytku.
Do sbírky přichází obraz od Pierre-Auguste Renoira Gabrielle před zrcadlem.
Manželé kupují obraz Clauda Moneta Lekníny v květu, obraz byl před rokem prodán za 84,7 milionů dolarů, skoro 2 miliardy korun.
Do sbírky přibyl akt od Henriho Matisse Odaliska s magnoliemi, který byl na loňské aukci vydražen za 80,8 milionu dolarů (1,8 miliardy korun) a stal se tak nejdražším obrazem od Henriho Matisse.
Manželé kupují obraz Vlna od Paula Gauguina, který se na aukci prodal za 35,2 milionu dolarů (téměř 800 milionů korun). Ve stejném roce David Rockefeller nahrazuje svého bratra Nelsona na pozici předsedy správní rady Muzea moderního umění v New Yorku (MoMA), které založila jejich matka.
Rockefellerovi kupují přímo od sochaře Henry Moora “Oval sculpture”. Nynější majitel ji pořídil v loňské aukci za necelé 4 miliony dolarů (skoro 91 milionů korun).
Nákup nejslavnějšího obrazu sbírky Picassovy Dívky s květinovým košem od sběratelské dvojice Gertrudy Steinové a jejího bratra Lea za milion dolarů, v současné době to představuje částku přes 22 milionů korun.
Peggy Rockefellerová umírá.
David Rockefeller umírá ve věku 101 let.
Sbírka 1600 vzácných uměleckých děl je rozprodána v sérii aukcí v New Yorku v aukční síni Christie's. Za nejvyšší cenu byl prodán právě Picassův obraz Dívka s květinovým košem, a to za 115 milionů dolarů (2,6 miliardy korun).