Dosavadním vlastníkem nemovitosti byl Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), který nevyužívanou vilu získal v roce 2018 od Státního fondu kinematografie. Loni v srpnu úřad nabídl dům k prodeji za odhadní cenu 30 milionů korun, kterou postupně snižoval na 21 milionů. "Stavebně-technický stav je průměrný, s částečným vlivem zanedbané údržby," charakterizoval tehdy ÚZSVM stav domu.
Vilu, která potřebuje projít opravou, se státu podařilo prodat v dražbě až na třetí pokus koncem minulého týdne. V aukci o nemovitost soupeřili dva zájemci, uvedl server HlídacíPes.org.
"Není neobvyklé, že se nemovitosti prodávají ve více kolech. Záleží na mnoha faktorech. V tomto případě například více zájemcům vadila přílišná svažitost pozemku," řekl serveru mluvčí ÚZSVM Radek Ležatka.
Funkcionalistickou vilu Lumiérů 41 na Barrandově nechal postavit v letech 1931 až 1932 pražský podnikatel ve stavebnictví Václav Maria Havel, otec Václava Havla. Objekt vznikl podle návrhu architekta Maxe Urbana, který navrhl také nedaleký objekt vyhlídkové restaurace Terasy Barrandov a budovu filmových ateliérů na Barrandově. Investorem vily byl podnikatel a filmový producent Miloš Havel. Ani Václav Maria Havel, ani jeho bratr Miloš v ní nežili. Později budova sloužila jako mateřská škola.
Možnost, že by funkcionalistická stavba posloužila po vzoru brněnské vily Tugendhat jako muzeum, zůstala nevyužita. "Ministerstvo kultury a jeho příspěvkové organizace aktuálně řeší (i přes omezené rozpočtové možnosti) širokou škálu rozvojových projektů. Předmětná vila nesouvisela s žádným z nich, proto ministerstvo kultury neuvažovalo o jejím převzetí a využití," citoval HlídacíPes.org mluvčí ministerstva kultury Michaelu Lagronovou.
