Rozhodly o tom hlasy ANO, ČSSD, SPD a KSČM. Opozice by chtěla od vlády parametry výběrového řízení na dostavbu dukovanské elektrárny, a to z hlediska bezpečnosti i financování. Poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová uvedla, že polostátní firma ČEZ, která je investorem stavby, nezohlednila do zadávací dokumentace k tendru bezpečnostní zájmy státu.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zkraje týdne uvedl, že tendr ještě není připraven. Situaci chce probrat na zasedání vládního výboru pro jadernou energetiku, jehož členy jsou i zástupci opozice. ČEZ plánoval vypsat tendr do konce letošního roku. Vláda chce požádat Evropskou komisi o souhlas se státní půjčkou firmě ČEZ na dostavbu elektrárny.
Návrh zákona počítá s tím, že v případě, že bude výkupní cena vyšší než cena tzv. silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Silová elektřina je neregulovaná část z konečné ceny elektřiny pro odběratele. Analytici upozorňují, že dlouhodobý výhled cen elektřiny na trzích je nejistý.
Poslanec ČSSD Petr Dolínek doporučil odložit účinnost zákona z 1. ledna na 1. března příštího roku vzhledem k tomu, že přijmout normu se letos zřejmě nepodaří i s ohledem na nutnost jejího posouzení také v Senátu.
Opozice prosazuje, aby takzvaný nízkouhlíkový zákon o výkupu elektřiny z dukovanské elektrárny stanovil její maximální cenu.
Smlouva o výkupu by měla respektovat bezpečnostní zájmy ČR. Stát by nesměl využít nabídky firem ze zemí, které nepřistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách, tedy například z Ruska a Číny. Prodejcem energie, stejně jako majitelem elektrárny, však bude polostátní ČEZ. Sněmovní hospodářský výbor doporučil návrh schválit beze změn ve vládní podobě.
Petr Pávek (STAN) navrhl, aby zákon garantoval výkupní cenu maximálně na 40 let bez možnosti to dále prodlužovat se souhlasem vlády, což vládní návrh umožňuje.
