Analýza: Přiřknutí stavby Dukovan Rusům je pro Česko hrozbou

Ekonomika ČTK Ekonomika, ČTK
20. 11. 2020 16:41
Přiřknutí stavby plánovaného nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany zájemci z Ruské federace by bylo největší hrozbou pro suverenitu Česka od sametové revoluce v roce 1989. Vyplývá to z analýzy nevládní instituce Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty.
Jaderná elektrárna Dukovany
Jaderná elektrárna Dukovany | Foto: ČTK

Možnou účast Ruska a Číny v tendru dlouhodobě kritizuje část opozice. Předseda ODS Petr Fiala a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová při čtvrteční tiskové konferenci ve Sněmovně zopakovali, že tyto země by měly z výběrového řízení být vyřazeny hned v počátku.

Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš proti tomu v létě řekl, že není zájmem firmy vyřazovat ze soutěže o stavbu Dukovan některé zájemce ještě před tendrem. Argumentoval přitom především možným prodražením zakázky. Podobný názor má podle dřívějších informací také premiér Andrej Babiš (ANO). Polostátní ČEZ, který je investorem projektu, plánuje vypsat výběrové řízení na stavbu bloku ještě v letošním roce.

Podle ve čtvrtek zveřejněného zjištění webu iRozhlas.cz české tajné služby a ministerstva vnitra a zahraničí upozornily na to, že zadávací dokumentace k výběrovému řízení na stavbu nového bloku Dukovan dostatečně nezohledňuje bezpečnostní zájmy státu. Vládě doporučují, aby s výzvou k účasti v tendru vůbec neoslovovala rizikové uchazeče.

Stejné doporučení má i zveřejněná analýza. "Jde o potenciálně velmi ekonomicky nevýhodný a současně bezpečnostně rizikový projekt. Pokud bud stavba úmyslně prodlužována stavitelem, bude ohrožena bezpečnost ČR kvůli možnosti strategického vydírání ze strany státu stavitele," píše se v jejím shrnutí.

Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty v něm mimo jiné dále uvedlo, že podobnou závislost na vůli Ruské federace je možné vidět například při rozšiřování maďarské elektrárny Paks, které má provést na základě mezivládní dohody ruská státní společnost Rosatom.

Podle instituce je evidentní, že vláda se snaží proces výběru co nejvíce urychlit tak, aby stihla vybrat uchazeče o stavbu do konce mandátu prezidenta Miloše Zemana. Volba Zemanova nástupce by se měla uskutečnit v roce 2023. Beneš už dříve řekl, že pořadí uchazečů o stavbu nového bloku by ČEZ rád měl na konci roku 2022.

Zdeněk Šíma, ředitel společnosti Rosatom Central Europe, tento týden v rozhovoru pro SeznamZprávy uvedl, že firma se každopádně hodlá dukovanského tendru zúčastnit, pokud to soutěžní podmínky dovolí. Podotkl, že je ale samozřejmě věcí České republiky, jak se ohledně dodavatele rozhodne. "Rosatom je mezinárodní společnost, která pracuje mimo politický kontext. Spolupracujeme při výstavbě jaderných elektráren s klíčovými společnostmi mj. z Evropy a USA. Rosatom je dnes vývozcem nejlepších a nejbezpečnějších reaktorů VVER generace III+, naše nabídky jsou plně uzpůsobeny potřebám zákazníků," dodal.

"Stát podle vládního usnesení a dalších dokumentů včetně například platných smluv s investorem samozřejmě jedná tak, aby chránil své bezpečnostní zájmy. Chránit bezpečnostní zájmy je pro Česko klíčové," uvedla ve čtvrtek mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Štěpánka Filipová. Podotkla, že výstavba nových jaderných bloků například v Maďarsku či Finsku ukazuje, že se zapojují konsorcia různých firem z různých zemí světa.

Podobná situace nastala také v Bulharsku. Oborový web oenergetice.cz v červnu uvedl, že v tendru na výstavbu bulharské jaderné elektrárny Belene spojily síly ruská společnost Rosatom, francouzská společnost Framatome a americká General Electric (GE). Podle Jakuba Jandy z think-thanku Evropské hodnoty však patří mezi hrozby pro ČR i to, že ruský nebo čínský zájemce bude do tendru vstupovat v konsorciu.

Česká vláda v červenci schválila model financování nového jaderného bloku v Dukovanech za zhruba šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun). Podle Babiše vybere vítěze až příští vláda, která vzejde ze sněmovních voleb. Mezi možnými uchazeči jsou podle dostupných informací kromě ruského Rosatomu a čínské společnosti CGN také severoamerická společnost Westinghouse, francouzská EdF a jihokorejská firma KHNP.

 

Právě se děje

před 29 minutami

Rusko vyhošťuje deset amerických diplomatů

Ruské ministerstvo zahraničí ve středu oznámilo, že v reakci na nejnovější sankce ze strany USA recipročně označilo za nežádoucí osoby deset pracovníků amerického velvyslanectví v Moskvě. Příslušnou nótu předalo zástupci amerického velvyslance s tím, že "uvedené osoby mají opustit Rusko do 21. května".

Ruská diplomacie přislíbila, že další odvetné kroky za "nezákonné protiruské sankce" budou následovat, uvedl list Kommersant na svém webu. Připomněl, že americký prezident Joe Biden v polovině dubna podepsal výnos o zavedení nových sankcí proti Rusku a USA také rozhodly o vyhoštění deseti ruských diplomatů.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 31 minutami

Maďarsko zruší sporný zákon o financování nevládních organizací, který soud EU označil za diskriminační

Maďarsko zruší sporný zákon o financování nevládních organizací, který Soudní dvůr Evropské unie označil za diskriminační a porušující evropské předpisy. Místopředseda vlády Zsolt Semjén podle agentury DPA předložil v parlamentu v noci na středu nový zákon, který kritizovanou normu nahradí. Maďarsku hrozil ze strany EU finanční postih v případě, že by zákon neupravilo.

Maďarsko v roce 2017 zpřísnilo dohled nad organizacemi financovanými ze zahraničí. Ty, jejichž roční příspěvek překročí 7,2 milionu forintů (546 000 Kč), se musejí povinně registrovat a také zveřejňovat podrobnosti o svých dárcích. Dotčené spolky musejí rovněž na webových stránkách výslovně uvádět, že jsou "organizacemi podporovanými ze zahraničí".

Unijní soud v červnu 2020 konstatoval, že jde o "diskriminační a neodůvodněné omezení", které je v rozporu se základními právy včetně ochrany osobních údajů či svobody sdružování.

Podle kritiků byl tento a další zákony namířen především proti americkému finančníkovi a filantropovi maďarského původu Georgi Sorosovi, kterého kvůli jeho liberálním názorům považuje premiér Viktor Orbán za svého nepřítele.

Nyní může být zákon zneplatněn na některé z příštích schůzí parlamentu. Chystaná novela podle DPA obsahuje ustanovení, na jehož základě bude maďarský účetní dvůr každoročně vypracovávat zprávy o těch nevládních organizacích, jejichž příjmy budou přesahovat 20 milionů forintů (1,43 milionu korun).

Zdroj: ČTK
Další zprávy