Kišiněv – Moldavsko je tradiční vinařskou zemí, tamní vinařství se ale v posledních letech muselo zásadně proměnit. Do roku 2004 šlo 90 procent produkce moldavských vinařů směrem na východ, převážně do Ruska. Tomu se však nelíbilo přibližování Kišiněva k Evropské unii a na zemi tak v roce 2006 uvalilo hospodářská embarga. Mezi nimi i zákaz dovozu moldavských vín.
V současné době Rusko odebírá jen 12 procent moldavského exportu vína. A to jen díky neuplatnění embarga na prorusky orientovanou autonomní oblast Gagauzsko. Po překonání prvotního propadu exportu teď z embarga moldavští vinaři těží.
"Po prvním embargu z roku 2006 jsme se otočili směrem na západ," říká Viktor Bostan, ředitel jednoho z největších vinařství v Moldavsku, které na západ vyváží přes 60 procent produkce.
Druhé embargo přišlo v roce 2013, v době podpisu asociačních smluv s EU. Oficiálně se Rusům nelíbilo množství plastu objeveného v několika sudech s moldavskou brandy zvanou divín.
"Naměřili jsme v něm hodnotu plastu 0,16. V Rusku je v pitné vodě povolená hodnota 0,2, v EU 0,3. Obsah tak byl nižší než v minerálce," komentoval situaci bývalý moldavský ministr zemědělství Vasil Bumacov pro BBC. Moldavští vinaři se tak definitivně přeorientovali na západ.
"Embargo bylo motorem pokroku," doplňuje Vadim Mihailov, manažer vinařství Purcari, jehož historie sahá až do roku 1827, v rozhovoru pro server Al-Jazeera.
Změna orientace
Evropa spotřebuje více než polovinu světové produkce vína. EU je tak největším vinným trhem na světě. Naopak Moldavsko se svými více než 150 000 hektary vinic potřebuje vyvážet. Podle Světové potravinářské a zemědělské organizace je jednadvacátým největším producentem vína na světě.
V roce 2013 se moldavským vínům kompletně otevřel unijní trh. Země navíc obdržela od Evropské investiční banky půjčku 75 milionů eur na zlepšení kontroly úrovně kvality, budování a modernizaci infrastruktury a zařízení potřebných pro konkurenceschopnost na unijním trhu.
Klíčovou zemí pro současný moldavský vinný export do EU je Polsko. V závěsu se drží Česká republika a pobaltské státy, tedy trhy, které moldavská vína znají z minulosti.
Ještě více na západ se daří pronikat hlavně specifickým moldavským odrůdám. Na unijním trhu moldavská vína zaznamenávají více než desetinový meziroční nárůst prodeje, trojnásobně rychleji posilují v Německu a Itálii.
V důsledku ruských restrikcí moldavské vinařství v roce 2013 utrpělo citelnou ztrátu. Meziročně země přišla o 78 milionů amerických dolarů z exportu této komodity.
Embargo bylo však zároveň impulzem restrukturalizace nutné pro úspěch na náročnějších trzích. Důkazem je nejen nárůst prodejů v EU, ale i Japonsku nebo Číně. Moldavské vinařství v současné době roste o 10 procent ročně.
Dávné vazby
Historicky bylo Moldavsko pro Rusy vždy zemí, kterou považovali za svou provincii. Už od 19. století měli v zemi ruští carové vlastní vinice a podporovali vzdělávání vinařů.
V blízkosti moldavské metropole Kišiněva se nacházejí největší vinné sklepy na světě. Přes 250 kilometrů dlouhé chodby kolem obce Cricova Moldavané hloubili od 15. století.
Dnes vinaři používají jen 120 kilometrů. Sklepy ukrývající sbírku více než dvou milionů lahví jsou zapsané i v Guinessově knize rekordů.
"Chci, aby se tyto sklepy naplnily spoustou medailí za tato skvělá vína, " napsal do cricovské knihy návštěv první kosmonaut na světě Jurij Gagarin v roce 1965.
"Pokud na ně na Zemi není dost železa, přivezu ho z Měsíce nebo jiných planet," pokračoval Gagarin. Podle místních ve sklepech strávil dva dny či spíše noci. Zažertoval tehdy, že pro něj bylo snazší opustit Zemi než Cricovu.
Odkaz carů i Gorbačova
Moldavské vinařství vděčí carskému Rusku za rozsáhlou modernizaci po roce 1812, kdy se vinice přiblížily západním standardům a Rusové do země přivezli francouzské odrůdy.
Na druhou stranu Moldavané Rusům nedokážou odpustit nařízení Michaila Gorbačova z 80. let, kdy v duchu boje proti sovětskému alkoholismu nařídil zničení tisíců hektarů prvotřídních vinic. Podle Moldavanů to jen urychlilo rozpad Sovětského svazu.
Kvalitu moldavských vín zasáhla i nucená kolektivizace. Ty nejkvalitnější hrozny historicky rostly na malých rodinných vinohradech. U velkých a uměle vytvořených celků byl problém zachovat konstantní kvalitu produkce.
Situace se však rychle zlepšuje. Paradoxně i díky ruským embargům, která moldavské vinaře nasměrovala na náročnější trhy. "Ruské zákazy podpořily naše víno. Jsme teď silnější," dodal bývalý ministr Bumacov.
